Intoxikace methemoglobinizujícími látkami

Obsah 1 Aromatické aminy 1.1 Profesionální expozice 1.2 Etiopatogeneze 1.3 Klinický obraz 1.4 Terapie 1.5 Indikace 2 Aromatické nitrosloučeniny 3 Nitroglycerin 3.1 Terapie 4 Dusitany 5 Dusičnany 6 Odkazy 6.1 Související články 6.2 Zdroj 6.3 Použitá literatura

upravit Aromatické aminy

• anilín, toluidin – kapaliny
• benzidin, 2-naftylamin – narůžovělé práškové substance

upravit Profesionální expozice

• výroba barviv (textil, papír, kůže), plastů, pryže, pesticidů

upravit Etiopatogeneze

• látky rozpustné v tucích - dobře se vstřebávají kůží
• metabolizují se na hydroxylaminy, ty mění hemoglobin na methemoglobin, vytvářejí v erytrocytech VR a dávají vznik tzv. Heinzovým tělískům v erytrocytech (precipitovaný hemoglobin s cytoskeletárními proteiny)
• erytrocyty jsou fragilnější, může vzniknout hemolýza, hemoglobinurie a následné poškození ledvin
• odstraňují se acetylací (lidé, které označujeme jako tzv. pomalé acetylátory jsou ohroženi karcinomem močového měchýře)

Nejsilnější methemoglobinizující účinek má anilín (jeho metabolit fenylhydroxylamin) → nastává funkční anémie, posun křivky doleva, stoupá tkáňová hypoxie. V terapii se využívá alternativní cesty redukce methemoglobinu enzymem NADPH methemoglobin reduktázou – jako kofaktor potřebuje metylenovou modř (redox látka)

upravit Klinický obraz

 akutní – nižší expozice – excitace CNS (tzv. anilínová špička)

• pak záleží projevy na stupni metHbémie
  • 10–30 % cyanóza, tachykardie, únava
  • 30–50 % slabost, dušnost, bolest hlavy
  • 50–70 % poruchy vědomí a smrt
• odebraná krev má tmavě hnědou až černou barvu (nápadná švestkově modrá cynóza)

chronický – polygloblie v důsledku chronické hypoxie

upravit Terapie

antidotum – metylénová modř

upravit Indikace

• příznaky hypoxémie (dyspnoe, zmatenost, bolest na hrudníku)
• methemoglobinémie na 25 %
• počáteční dávka – 1–2 mg/kg i.v.
• rizika – osoby s defektem G6P-dehydrogenázy (netvoří si NADPH) – neúčinkuje a navíc se hromadí a může prohlubovat methemoglobinémii vyvolat hemolýzu

toluidinová modř – působí stejným mechanismem po podání se paradoxně prohloubí cyanóza (dáno barvou antidota) kys. askorbová – působí slaběji a pomaleji

upravit Aromatické nitrosloučeniny

• mají skupinu NO₂ např. nitrobenzen, TNT, trinitrofenol (kys. pikrová)
• profesionální expozice – výroba anilínu, barviv, výbušnin
• etiopatogeneze – dobře se vstřebávají kůží, podobným mechanismem jako předchozí dělají methemoglobinémii TNT navíc vyvolá masivní nekrózu a žlutou atrofii jater s letálním koncem, příp. kataraktu

upravit Nitroglycerin

• olejovitá kapalina, snadno explodující
• použití - výroba výbušnin, farmakologie
• snadno se vstřebávají kůží, po absorpci jsou hydrolyzovány na anorganické sloučeniny a působí vazodilataci
• po 2–4 dnech profesionální expozice vzniká tolerance (díky kompenzačním sympatickým mechanismům) → po přerušení expozice můžou vznikat stenokardie
• po vysokých dávkách může vznika methemoglobinémie, mírného stupně, bez Heinzových tělísek
• akutní intoxikace – bolesti hlavy (dáno vazodilatací cév CNS), v týlní krajině „powder headache“, neklid, deprese, poruchy spánku, bledost pocení, pokles tlaku, šok
• vysoké dávky – methemoglobinémie, dušnost, bezvědomí
• profesionální expozice – typicky tzv. „pondělní nemoc“ – vždy po víkendové pauze, během týdne nastupuje kompenzace, příznaky mizí...
• chronická intoxikace – angina pectoris a náhlá úmrtí, paradoxně ve dnech pracovního klidu (po přerušení expozice)také se popisují pseudoneurastenické příznaky

upravit Terapie

• stenokardie z návyku – odstraníme nitráty
• akutní hypotenze je špatně terapeuticky ovlivnitelná – protišoková poloha, tekutiny i.v., příp. dopamin, noradrenalin

upravit Dusitany

Synonymum: nitrity, -NO₂

• dusitan sodný – nažloutlá pevná látka rozpustná ve vodě
• používal se i.v. jako methemoglobinizující látka při otravě kyanidy
• přísada při uzení masa, do cigaretových papírků, do pohonných hmot
• letální dávka p.o. – 4g

upravit Dusičnany

Synonymum: nitráty, -NO₃

• aby vyvolávaly metHbémii musí být ve střevě redukovány flórou na dusitany
• nebezpečné jsou pro kojence (mají bakterie v GIT výše – díky méně kyselému žaludečnímu obsahu)
• již 10 mg/l může být pro kojence nebezpečné
• Jiné, chlorečnany, léky – primaquine (antimalarikum), fenacetin (analgetikum)

upravit Odkazy

upravit Související články

• Intoxikace rtutí a jejími sloučeninami
• Intoxikace olovem a jeho sloučeninami

upravit Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 24.02.2010]. <http://jirben.wz.cz>.

upravit Použitá literatura

• PELCLOVÁ, Daniela. Nemoci z povolání a intoxikace. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2006. 207 s. ISBN 80-246-1183-X.

Článek neobsahuje vše, co by měl. Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej. O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.