Intoxikace oxidem uhelnatým

Z WikiSkript

Oxid uhelnatý[upravit upravit | editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Oxidy uhlíku.
  • Nedráždivý plyn bez zápachu, lehčí než vzduch;
  • vzniká nedokonalou oxidací uhlíkatých látek, jeden z nejrozšířenějších jedů.

Profesionální expozice[upravit upravit | editovat zdroj]

  • Riziková pracoviště – kotelny, hnědouhelné doly, kde dochází k doutnání uhlí (v důlních plynech je až 50 % CO, ve vodním plynu 38 %, ve výfukových plynech 11 %),
  • neprofesionálně ze zemního plynu: koupelny! – karmy.

Etiopatogeneze[upravit upravit | editovat zdroj]

  • Vazba na Hb je asi 210× vyšší než u kyslíku;
  • vytvoří karboxyHb → hlavní výsledek je anoxie tkání;
  • se zvyšováním COHb se posunuje disociační křivka kyslíku doleva → do tkání se uvolní méně kyslíku;
  • žilní krev má jasněji červenou barvu;
  • klesá tvorba CO2 → hypokapnie;
  • CO se též váže na cytochrom P450 a na myoglobin (klesá kontraktilita myokardu);
  • patrně má též specifický cytotoxický účinek;
  • kromě koncentrace v ovzduší záleží i na fyzické zátěži – nejvíc se nadýchají hasiči – vyšší minutový volum→ víc vdechnou;
  • první poškozené orgány – mozek a myokard (největší nároky na kyslík);
  • v dolech se užívají kanáři jako detekce;
  • vazba COHb je reverzibilní – má smysl postiženého vynést na čerstvý vzduch;
  • při pobytu na čerstvém vzduchu poklesne COHb na polovinu za 4 hodiny (při oxygenoterapii za hodinu);
  • u nekuřáků – normálně asi 1 % COHb, u kuřáků 5 % i více.

Klinický obraz[upravit upravit | editovat zdroj]

Akutní[upravit upravit | editovat zdroj]

  • Nejsou nijak specifické, ověření diagnózy – stanovení hladiny COHb;
  • 10 % COHb – lehká porucha koncentrace;
  • 20 % COHb – mírná bolest hlavy, závrať;
  • 30 % COHbbolest hlavy, nauzea, zvracení, námahová dušnost;
  • 40–50 % COHb – zmatenost, úporná bolest hlavy, až koma a křeče;
  • nad 60 % COHb – hluboké koma, smrt.

Chronický[upravit upravit | editovat zdroj]

Vyšetřovací metody[upravit upravit | editovat zdroj]

  • Odběr krve na stanovení COHb musí být co nejdříve;
  • saturace (pulzní oxymetrie či odběr) – falešně normální výsledky;
  • v akutním stádiu – zjistíme MAC, zvýšenou glykémii;
  • změny v CNSCT, MRI;
  • PET může zjistit v akutním stavu ischemická ložiska (těžko z toho ale odhadneme prognózu).

Terapie[upravit upravit | editovat zdroj]

  • Ihned odvést na čerstvý vzduch (vazba CO na Hb je reversibilní);
  • kauzální léčbou je oxygenoterapie, u těžkých otrav – hyperbarická oxygenoterapie.


Odkazy[upravit upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit upravit | editovat zdroj]

  • PELCLOVÁ, Daniela. Nemoci z povolání a intoxikace. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2006. 207 s. ISBN 80-246-1183-X.