Ischémie

Z WikiSkript

Ischémie (nedokrevnost, místní anémie) je snížení až úplné zastavení přítoku tepenné krve do tkáně. Tkáně pak trpí hypoxiíanoxií. Je vlastně opakem hyperémie. Nejvyšší stupeň ischémie způsobuje ischemickou nekrózu (koagulační nebo kolikvační) zásobované tkáně – infarkt

Příčiny uzávěru[upravit upravit | editovat zdroj]

  1. komprese (stlačení tepny) – nádorem, uskřinutí, podvaz atd.
  2. obstrukce (ucpání tepny) – trombóza, embolie, aterosklerotický plát atd.
  3. spazmus

Faktory ovlivňující závažnost ischémie[upravit upravit | editovat zdroj]

  • anatomicky konečné tepny – koronární a mezenterické artérie
  • rychlost uzávěru – náhlý (embolie) x pozvolný (trombóza)
  • citlivost orgánu na nedostatek kyslíku – velká (mozek) x malá (kosterní sval)
  • momentální funkční stavclaudicatio intermittens, angina pectoris
  • celkový stav cirkulace – u kardiaků horší
Ischemie prstů dolní končetiny – projevem je cyanoza tkáně
Infarkt myokardu dolní stěny

Vzhled infarktu[upravit upravit | editovat zdroj]

  1. bílý (anemický) – u konečných artérií, které nemají žádné anastomózy
  2. červený (hemorhagický) – je-li možný kapilární reflux z kolaterál nebo je-li příčinou venostáza
  3. smíšený – bílý infarkt s rozsáhlým hemoragickým lemem
  • u infarktů vzniklých ucpáním konečné tepny má nekrotické ložisko klínovitý tvar
  • není-li tepna konečná, má ložisko tvar oblasti, kterou tepna zásobuje
  • u orgánů krytých serózou (zvláště plíce) dochází k exsudaci fibrinu na povrch – reaktivní aseptická fibrinózní pleuritis (u IMpericarditis stenopericardiaca)

Další osud infarktu[upravit upravit | editovat zdroj]

  • zhojení granulační tkání a později jizvou (např. vtažení povrchu ledviny, chronické aneuryzma levé komory srdeční)
  • dekolorace červeného infarktu – rozpad krvinek, v okolí hemosiderin a bilirubin (lokální ikterus)
  • vznik pseudocysty – dutina vyplněná kolikvovanou nekrotickou tkání (postencefalomalatická pseudocysta)
  • bakteriální infekce infarktového ložiska – může být sekundární nebo pokud infarkt vzniká přímo z ucpání tepny infikovaným trombembolem (septický infarkt) – hnisavá kolikvace nekrózygangréna

Příklady infarktů[upravit upravit | editovat zdroj]

  1. bílé infarkty – myokard, ledviny, mozek (uzávěr mozkových tepen), játra
  2. červené infarkty – slezina, plíce, střevo, mozek (trombóza splavů)


  • infarkt ledviny – žluté klínovité ložisko (koagulační nekróza)
  • infarkt myokardu – jílovité ložisko (koagulační nekróza)
  • encefalomalácie – kašovité ložisko (kolikvační nekróza)
  • infarkt plic – tmavě červené, klínovité ložisko
  • infarkt jater – žluté ložisko
  • infarkt sleziny – tmavě červené, pak žluté ložisko


Odkazy[upravit upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit upravit | editovat zdroj]

  • POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Obecná patologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2011. 290 s. ISBN 978-80-7262-773-8.