Jazyk
 | Článek byl zkontrolován učitelem | |||
| Tento článek byl zkontrolován učitelem. | ||||
| Podpis: MUDr. Jiří Beneš | ||||
| Tuto šablonu smějí vkládat jen vyučující. | ||||
Obsah |
upravit Anatomická stavba jazyka
Jazyk (lingua, glossa) je svalový, sliznicí pokrytý orgán na spodině dutiny ústní. Jazyk je pomocí svých svalů spojen s: dolní čelistí, jazylkou, měkkým patrem, processus styloideus a se stěnou hltanu. Sliznice přechází ze spodní plochy jazyka ve sliznici spodiny úst. Na jazyku rozeznáváme :
- radix linguae (kořen jazyka) – část obrácená do hltanu
- corpus linguae (tělo jazyka) – hl. část, opírá se o patro při zavřených ústech
- apex linguae (hrot jazyka) – pohyblivá přední část
Dále se popisují :
- dorsum linguae (hřbet jazyka) – na něm pak:
- sulcus medianus linguae – podélná střední brázda
- sulcus terminalis – rýha tvaru „V“, dělí corpus od radix
- foramen caecum linguae – vkleslina uprostřed hrotu sulcus terminalis, za embryonálního vývoje se odsud oddělil základ glandula thyroidea a sestupoval kaudálně jako ductus thyroglossus
- margo linguae – boční okraj jazyka
- facies inferior – spodní plocha
- plica fimbriata – slizniční řasa na facies inferior, zbytek sublingua
- frenulum linguae – uzdička jazyka
- caruncula sublingualis – vpředu po obou stranách frenula, ústí zde ductus submandibularis et ductus sublingualis major
- plica sublingualis – řasa, ústí zde velké množství ductus sublinguales minores
- plica glossoepiglotica mediana – střední, nepárová řasa táhnoucí se od kořene jazyka k epiglottis
- plicae glossoepigloticae laterales – pravá a levá párová řasa
- valleculae epiglotticae – 2 jamky mezi řasami
upravit Sliznice jazyka
- kryta vícevrstevným dlaždicovým epitelem
- hřbet a hrot jazyka: epitel vybíhá v papillae linguales (jejich epitel na povrchu rohovatí):
- papillae filiformes (papily nitkovité) – štíhlé, na konci roztřepené
- papillae conicae (kuželovité) – u člověka málo
- papillae fungiformes (houbovité) – kyjovitého tvaru, jednotlivě mezi papillae filiformes, červené (tenčí epitel)
- papillae foliatae (listovité) – rudimentární, na margo linguae vzadu, v jejich epitelu nacházíme chuťové pohárky
- papillae vallatae (hrazené) – největší, ve stěnách chuťové pohárky (caliculi gustatorii), v počtu 7 sestaveny v řadu tvaru „V“ těsně před sulcus terminalis
- na kořenu jazyka nejsou papily, nýbrž tonsilla lingualis (jde o soubor lymfatických folikulů)
upravit Svaly jazyka
- tvoří celou hmotu jazyka a připojují se ke 2 vazivovým strukturám:
- aponeurosis linguae – zpevněná spodina sliznice hřbetní plochy jazyka
- septum linguae – sagitální vazivová ploténka ve střední čáře jazyka, připojena k aponeurosis linguae, otvory pro některá příčná svalová vlákna a cévy
upravit Extraglosální svaly
- začínají na útvarech v okolí, vzařují do jazyka a pohybují jím jako celkem
musculus genioglossus
- začátek: střed mandibuly (spina musculi genioglossi)
- úpon: vzařuje vějířovitě do jazyka při septum linguae, až do aponeurosis linguae
- inervace: nervus hypoglossus (XII.)
- funkce: kaudální snopce – táhnou radix linguae dopředu, ostatní snopce – přitahují jazyk ke spodině úst
musculus hyoglossus
- začátek: cornu majus jazylky
- úpon: ventrokraniálně do jazyka (laterálně od předchozího svalu)
- inervace: nervus hypoglossus (XII.)
- funkce: táhne jazyk dozadu a dolů
musculus styloglossus
- začátek: processus styloideus et ligamentum stylomandibulare
- úpon: po bocích jazyka ke hrotu
- inervace: nervus hypoglossus (XII.)
- funkce: táhne hrot jazyka dozadu, tělo a kořen dozadu vzhůru
musculus palatoglossus
- začátek: okraj měkkého patra
- úpon: sestupuje v arcus palatoglossus do jazyka
- inervace: nervus glossopharyngeus (IX.)
- funkce: (patří ke svalům měkkého patra)
upravit Intraglosální svaly
- v jazyku začínají i končí, jsou uspořádány ve 3 navzájem kolmých směrech, mění tvar jazyka
musculus longitudinalis superior
- začátek a úpon: táhne se sagitálně pod aponeurosis linguae (je s ní spojen)
- inervace: nervus hypoglossus (XII.)
- funkce: zkracuje jazyk
musculus longitudinalis inferior
- začátek a úpon: jde předozadně po zevní straně musculus genioglossus (propleten se snopci musculus genioglossus a musculus hyoglossus)
- inervace: nervus hypoglossus (XII.)
- funkce: zkracuje jazyk
musculus transversus linguae
- začátek a úpon: jde napříč od septum linguae k okrajům jazyka mezi snopci ostatních svalů (extra- i intraglossálních)
- inervace: nervus hypoglossus (XII.)
- funkce: zužuje jazyk
musculus verticalis linguae
- začátek: dorsum linguae
- úpon: spodina jazyka (jde mezi snopci ostatních svalů)
- inervace: nervus hypoglossus (XII.)
- funkce: zplošťuje jazyk
upravit Cévy a nervy jazyka
upravit Tepny jazyka
Tepnou jazyka je a. lingualis (z a. carotis ext.) – vysílá: rami dorsales linguae, arteria profunda linguae et arteria sublingualis.
upravit Žíly jazyka
Vedou do vena lingualis a vena comitans nervi hypoglossi.
upravit Mízní cévy
Mízní cévy jazyka odtékají z hrotu do nodi lymphatici submentales, z okraje do nodi lymphatici submandibulares, avšak většina odtéká přímo do nodi lymphatici cervicales profundi.
upravit Nervy jazyka
Motorická inervace – viz svaly jazyka. Senzitivní inervaci zajišťují: nervus lingualis (ze 3. větve trigeminu), nervus facialis – apex, corpus, nervus glossopharyngeus (IX.) – radix, nervus laryngeus superior (z nervus vagus – X.) – valleculae epiglotticae. Senzorická inervace vede chuťovou složku a zpočátku je shodná její cesta se senzitivní, jen z prvních dvou třetin jazyka posléze opouští n.lingvalis cestou chorda tympani a vstupuje do n.facialis, kde mají chuťová vlánka své pseudounipolární buňky v ggl.geniculi
upravit Odkazy
upravit Externí odkazy
- HORKÝ, Drahomír a Květoslava NOVÁKOVÁ. Morfologie orofaciálního systému pro studenty zubního lékařství [online] . 2. vydání. Publikováno online. 2011. Dostupné také z <http://mefanet.upol.cz/clanky.php?aid=58>. ISBN 978-80-244-2702-7.
upravit Použitá literatura
- ČIHÁK, Radomír. Anatomie 2. 1. vydání. Praha : Avicenum, 1988. s. 488. ISBN 80-247-0143-X.
