Jodurie
Obsah |
upravit Úvod
Přísun jódu do organismu člověka musí být pravidelný a v nezbytném množství během celého života. ČR patří ke státům, kde byla všechna opatření k zajištění optimálního příjmu jódu v populaci podniknuta. Při SZU (Státní zdravotní ústav Praha) pracuje skupina odborníků pro řešení jódového deficitu v ČR, každoročně vyhlašuje 6. březen Dnem jódu. Případy závažného nedostatku jódu spojené s rizikem zdravotních poruch jsou v našich poměrech raritní, pozornost se soustřeďuje spíše na sledování souvislostí možného poškození organismu vlivem nadměrného přísunu jódu do organismu. Základním parametrem, který vypovídá o zásobení organismu jódem, je zjišťování jeho koncentrace v moči, tzv. jódurie.
upravit Vhodný analyt pro laboratorní stanovení
Vhodným vzorkem pro laboratorní stanovení je ranní moč v množství cca 50 ml. Opakovaným vyšetřováním bylo zjištěno, že právě vzorek odebraný po celonočním klidu a lačnění dosahuje individuálně nejvyšších hodnot jódurie, vzorky odebrané a vyšetřené u téhož jedince s každým dalším močením vykazují vždy nižší a nižší hodnoty jódurie.
Vyšetření není rutinní, jenom některé laboratoře dokáží stanovit jódurii, příkladem vyšetřujících laboratoří je Endokrinologický ústav Praha, Biolab spol. s r.o. Klatovy.
upravit Denní potřeba jódu
Denní potřeba jódu je odlišná v závislosti na věku jedince. U kojenců a malých dětí činí 50–100 µg/den, u dětí a mladistvých 150 µg/den, dospělých 150–200 µg/den, těhotných a kojících 250 µg/den. Jód má v organismu jedinou známou funkci, je nezbytnou součástí hormonů štítné žlázy.
upravit Vylučování jódu z organismu
Jodid z potravy je stoprocentně vstřebáván v tenkém střevě. Vylučování jódu ledvinami představuje asi 80–90 % z denního příjmu jódu, daleko méně je vylučován stolicí, potem a dechem. V období laktace je významné množství jódu vylučováno rovněž mlékem.
upravit Jiné možnosti objektivního měření nedostatku jódu
Jedná se o stanovení velikosti štítné žlázy pomocí zobrazovací metody, sonografickým vyšetřením. Objem štítné žlázy je tím větší, čím menší je přísun jódu do organismu.
upravit Nedostatek jódu
Nedostatek jódu ohrožuje lidský organismus od početí po celý život. Dostatečný přísun je nezbytný pro normální látkovou výměnu buněk, růst a vývoj orgánů, brání rozvoji endemického kretenismu i poruše kognitivních funkcí.
upravit Zdroje jódu
- mořské ryby a rybí produkty,
- mléčné produkty,
- instantní polévky,
- kuchyňská sůl je dle normy obohacená jodičnanem draselným (KIO3),
- multivitamínové preparáty, doplňky stravy např. Kelp.
upravit Hodnocení jódurie
| 150–200 µg/l | optimální koncentrace |
| 150–250 µg/l | v graviditě a při laktaci |
| ≤ 49 µg/l | závažný nedostatek jódu |
| ≥ 300 µg/l | nadměrná saturace jódem |
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Použitá literatura
- KOPÁČ, Josef. Lékařská laboratorní diagnostika. 1. vydání. 2004. 815 s.
- INFO/2006/18/deklas/JOD/1. Informace Vědeckého výboru pro potraviny ve věci: Jód. Část I.: obvyklý dietární přívod pro populaci ČR. Brno : Státní zdravotní ústav. 2007. Dostupné také z URL <http://czvp.szu.cz/vedvybor>.
- JELÍNKOVÁ, A.: Jódurie – objektivní laboratorní parametr dostatečného zásobení lidského organismu jódem ve skupině spolužáků. SOČ 2008/2009.
