Karboxylové kyseliny
| Článek byl zkontrolován učitelem | ||||
| Tento článek byl zkontrolován učitelem. | ||||
| Podpis: MUDr. Martin Leníček, PhD. | ||||
| Tuto šablonu smějí vkládat jen vyučující. | ||||
Karboxylové kyseliny jsou organické sloučeniny, charakterizované přítomností skupiny COOH . Ve srovnání s kyselinami anorganickými patří spíše ke kyselinám slabším. Jejich síla (tj. ochota odštěpovat proton) je závislá na délce uhlíkatého řetězce (s délkou řetězce síla klesá) a na případných substituentech (např. přítomnost halogenu sílu zvyšuje – kyselina trichloroctová je mnohem silnější než kyselina octová). Karboxylové kyseliny (či jejich soli) jsou v lidském těle poměrně hojné.
Důležitými funkčními deriváty karboxylových kyselin jsou estery – sloučeniny vzniklé reakcí karboxylové kyseliny a alkoholu (či fenolu), které jsou velmi špatně rozpustné ve vodě. Esterifikace probíhá v kyselém prostředí (ideálně s kyselinou sírovou, která běh reakce podpoří i vázáním vznikající vody):
- R-COOH + R‘-OH → R-COOR‘ + <chemform>H2O</chemform>
Estery nižších či aromatických karboxylových kyselin s nižšími alkoholy mívají velmi výraznou vůni (často se používají jako esence – rumová, hrušková, ananasová, atd.). V biochemii nás však budou zajímat převážně estery složitější – tuky a vosky.
upravit Odkazy
upravit Zdroj
Leníček M, Muchová L: Organika I