Karcinom močového měchýře
Z WikiSkript
Hodnoceno 2x, počet editací 18, počet autorů 6
Děkujeme za Vaše hodnocení (3★)
V současnosti tvoří více než 2 % nově diagnostikovaných maligních tumorů.
Obsah |
upravit Epidemiologie
- morbidita stále stoupá, mortalita se snižuje, postihuje 3x častěji muže
- vysoká incidence – v JZ Evropě, nízká v Indii a Japonsku
- hlavní je výskyt mezi 50. a 70. rokem
upravit Etiologie
- hlavním rizikovým faktorem je kouření (hlavně kouření černého tabáku)
- expozice některým průmyslovým škodlivinám – aromatické aminy (benzidin, 2-naftylamin…)
- chronická infekce, v endemických oblastech – schistosomiáza (dělá hlavně spinocelulární ca)
upravit Klinické projevy
- hematurie a polakisurie
- zvýšená dráždivost měchýře svědčí pro postižení hrdla, při postižení v oblasti ústí močovodů může vzniknout hydronefróza a sekundární pyelonefritida
- někdy může být zcela asymptomatický
- celkové příznaky (nechutenství, hubnutí, anemie) – jsou až u značně pokročilých tumorů
upravit Diagnostika
- cystoskopie
- endoskopická biopsie, příp. transuretrální resekce → to je nutně potřeba ke stanovení pokročilosti
upravit Histopatologie
- 97 % jsou karcinomy z urotelu, vzácně pak adenokarcinomy a nediferencovaný karcinom, spinocelulární je endemický (schistosomiáza)
- makro – různý vzhled – papilární, infiltrující, asi ve ¼ vznikají multicentricky (to je příčina častých recidiv)
- mohou začínat jako ca in situ a pak přecházet v papilární nebo infiltrující formu
- zpočátku tumor roste ve sliznici, pak časně proroste do submukózy, svaloviny a okolního tuku, metastazuje do uzlin pánevních, později paraaortálních, vzácněji hematogenně
upravit Léčba
Způsob terapie závisí na pečlivém vyhodnocení histologie, stupně invaze, rozsahu onemocnění.
upravit chirurgická léčba
- neinvazivní nádory lze léčit transuretrální resekcí (TUR) – je to relativně málo poškozující výkon, neovlivňuje funkci měchýře
- k ošetření povrchových struktur – koagulace nebo vaporizace laserem
- často ale pak přichází do 1 roku recidiva, proto pětileté přežití nepřesahuje 80 %
- proto se doporučuje u mnohočetných tu doplnit adjuvantně intravezikální CHT, intravezikální aplikaci IFN, BCG vakcíny, adriamycin, ozáření
- pokud tumor prorůstá do svaloviny – parciální cystektomie
- racionalita tohoto výkonu je zpochybňována vzhledem k multifokálnímu původu uroteliálních tu
- navíc je tu riziko implantačních meta, proto se dnes prakticky neprovádí
- při rozsáhlejších tumorech – radikální cystektomie s lymfadenektomií, u mužů s prostatektomií u žen s hysterektomií, adnexektomií
- je to velmi náročný výkon a jeho indikace je nutno důkladně zvažovat
upravit radioterapie
- nejčastěji jako zevní ozáření, jako samostatná léčba se neužívá, pro četné NÚ
- ani jako neoadjuvance se nepotvrdil výraznější efekt
- zatím snad dobrý efekt by mohla mít radiochemoterapie (RCHT), ale není to podloženo studií
- je však nezastupitelná jako paliace (analgézie meta do skeletu, tlumení hemoragických komplikací)
upravit chemoterapie
- podává se buď lokálně nebo systémově
- lokální – u difúzního ca in situ, u povrchních nádorů po provedené TUR a u papilárních (nejvýhodnější se dnes zdá mitomycin C, který se z měchýře prakticky nevstřebává a neohrožuje toxicitou)
- systémová – hlavní paliativní léčba pokročilých forem, nádor odpovídá na řadu cytostatik
- nejvíc odpovídá na – deriváty Pt, antracykliny, ifosfamid
- adjuvantní CHT – velmi užitečná zejména při postižení uzlin
- neoadjuvance – má mnoho nevýhod, nedělá se standardně
upravit fotodynamická terapie
- může účinkovat u ca in situ a u papilárních ca
upravit imunoterapie
- hlavně formou lokální aplikace BCG
upravit Prognóza
- u neinvazivních je 5tileté přežití 75–80 %
upravit Odkazy
upravit Zdroj
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2010. [cit. 16-06-2010]. <http://jirben.wz.cz>.