Kardiopulmonální resuscitace novorozence

Obsah 1 Algoritmus KPR 2 A B C D KPR 3 Airway 4 Breathing 5 Circulation 5.1 Technika nepřímé srdeční masáže 6 Drugs 6.1 Adrenalin 6.2 Natrium bikarbonát 6.3 Volumexpandery 6.4 Dopamin 6.5 Naloxon hydrochlorid 6.6 10% glukóza 7 Odkazy 7.1 Související články 7.2 Externí odkazy 7.3 Zdroj 7.4 Reference

Kardiopulmonální resuscitace novorozence (KPR) na porodním sále musí z fyziologického hlediska kopírovat změny spojené s přechodem do extrauterinního prostředí (především dosáhnout optimální aeraci plic a respektovat přestavbu fetálního oběhu). Nejde jen o přežití, ale i o kvalitu dalšího života.

V současné době platí doporučení Evropské rady pro resuscitaci (European Resuscitation Council, ERC) z roku 2010 akceptované Českou radou pro resuscitaci, vycházející z ILCOR Advisory Statement.

Hranice viability plodu (schopnosti přežít mimo dělohu) závisí kromě plodu samotného také na vyspělosti medicíny, ekonomiky, sociálních a kulturních faktorech a především na dohodě odborné společnosti. V ČR je za hranici viability považována hmotnost 500 g a 24. týden těhotenství, případy z 22. až 23. týdne je nutno posuzovat individuálně s ohledem na přání rodičů.

KPR na porodním sále je předvídatelná u 70 % novorozenců; u 30 % novorozenců je nepředvídatelná.^[1]

Nejčastější příčiny KPR po porodu:

• perinatální asfyxie;
• nezralost plodu;
• traumatický porod;
• farmakologický útlum;
• adnátní infekce;
• vrozená vývojová vada.^[1]

Zahájení KPR:

• rozhodující je stav ventilace (apnoe, hypoventilace), stav cirkulace (asystolie, bradykardie), stav prokrvení;
• pomáhá nám skóre podle Apgarové.^[1]

KPR se podle mezinárodních doporučení nezahajuje: při gestačním stáří do 23 týdnů, při porodní hmotnosti do 400 g, při významných chromozomálních abnormitách (trizomie 13 apod.), při anencefalii – vždy je třeba zohlednit doporučení rady dané země a přání rodičů.^[2]

upravit Algoritmus KPR

3 otázky dle Neonatal Resuscitation Guidelines 2010:

1. Je novorozenec termínový nebo ne?
2. Je tonus v normě?
3. Dýchá/pláče?

Pokud je odpovědí 3× ANO, je třeba zajistit teplo, průchodnost dýchacích cest, sucho a nadále jej hodnotit (barva kůže, aktivita, dýchání). Novorozence je možné přiložit matce na hrudník.

Pokud není odpovědí 3× ANO, je třeba zajistit teplo, zprůchodnit dýchací cesty (v indikovaných případech odsát), osušit kůži a stimulovat novorozence (taktilní stimulace chodidel, tření zad). 30s po porodu se hodnotí akce srdeční a dýchání. Umělá plicní ventilace (PPV) se zahajuje při bradykardii (AS < 100/min.) a apnoe či lapavém dýchání.

• U termínových novorozenců (g.t. ≥ 37) se začíná ventilovat vzduchem (21 % O₂) a podle potřeby se zvyšuje kyslík až na 100 %; PIP 30–40 cm H₂O.
• U nedonošených novorozenců (g.t. < 32) se začíná ventilovat s 30–90 % O₂ a PIP 20–25 cm H₂O.
• U novorozenců gestačního stáří 32–37 týdnů není jednoznačné doporučení.

Ke kontrole účinnosti PPV se užívá akce srdeční, pulzní oxymetrie (preduktálně, tj. na pravé horní končetině), dýchání.

Pokud za dalších 30s trvá bradykardie, je třeba zkontrolovat účinnost PPV a pokud přesto trvá, zahájit nepřímou srdeční masáž (NSM) a zvážit intubaci. Poměr NSM a PPV je 3:1. Dvěma palci se stlačí distální třetina sterna o třetinu předozadní šíře hrudníku.

Pokud trvá bradykardie, zvážit farmakoterapii.

• Adrenalin (1:1000) 10–30 μg/kg i.v. (= 0,01–0,03 mg/kg i.v.)

U novorozenců ≥ 36 g.t. se střední a těžkou hypoxicko-ischemickou encefalopatií se doporučuje řízená hypotermie.^[2]

upravit A B C D KPR

• Termomanagement – prevence ztrát tepla – umístění pod zdroj tepla (tj. na výhřevné lůžko), osušení suchou plenou a následně odstranění mokrých plen
• Airway – uvolnění dýchacích cest – podložíme plenou hrudník (do výšky 2–3 cm)
• Breathing – stimulace dýchání – tření plosek nohou a zad, event. odsávání (nejprve oropharynx, potom nos) – fyziologického novorozence odsávat nemusíme, naopak tím bychom zvyšovali pravděpodobnost vagem indukovaných apnoických pauz
• Circulation – zajištění krevního oběhu
• Drugs – farmakoterapie^[1]

upravit Airway

• zdravý eupnoický novorozenec se neodsává
• při apnoe/gaspingu odsáváme horní cesty dýchací
• optimální polohou hlavy je mírný záklon – vyvarovat se hyperextenze
• použití vzduchovodu je indikováno u novorozenců s diagnózou atrézie choan a syndromem Pierre-Robin^[1]

upravit Breathing

• úvodní insuflace 1–2 vdechy pomalu v inspirační fázi
• při použití UPV vakem s maskou
• frekvence je cca 60/min. pokud současně neprovádíme NSM
• frekvence je cca 30/min. při současné NSM, s poměrem 1 : 3

technika

• správná velikost masky
• sledovat pohyby hrudníku
• tlaky po porodu 30–40 cm H₂O, dále 15–20 cm H₂O
• vhodné je použití NG sondy k dekompresi GIT od insuflovaného vzduchu

indikace intubace

• selhání ventilace vakem a maskou
• potřeba dlouhodobé KPR
• možno i jako postup 1. volby u velmi nezralého novorozence, při susp. brániční hernii
• pokud nelze zaintubovat – Pierre-Robinův syndrom, velké hydropsy -> použijeme laryngeální masku – klobouček masky bez kontroly zraku přiložíme na additus laryngis, alternativně použijeme vzduchovod

endotracheální katetry

• novorozenec 2000–3000 g -> ETC 3,5, hloubka zavedení 8–9 cm
• novorozenec > 3000 g -> ETC 3,5 – 4, hloubka zavedení 9–10 cm

Pozn.: hloubka zavedení orientačně v cm = kg t. h. + 6^[1]

upravit Circulation

• srdeční frekvenci hodnotíme auskultací (dříve též doporučováno palpací pupečníku, a. femoralis nebo a. brachialis)
• fyziologická AS je 100–180/min., AS < 100 = bradykardie, AS chybí = asystolie
• je-li AS < 60/min. nebo AS = 100/min. ale nelepší se při UPV 100% O₂ vakem a maskou, indikujeme nepřímou masáž srdeční^[1]

upravit Technika nepřímé srdeční masáže

• frekvence: 90 stlačení hrudníku/min.
• poměr k UPV je 3 : 1
• místem je distální 1/2 sterna cca 1,5 cm pod spojnicí bradavek
• hloubka kompresí je 2–2,5 cm
• preferován je způsob s obejmutím novorozeneckého hrudníku dlaněmi zachránce
• cave! – trauma^[1]

upravit Drugs

• indikace podání farmak při KPR:
  • je-li asystolie
  • dítě nereaguje na ventilaci 100% O₂
  • nereaguje na nepřímou srdeční masáž, resp.kombinovanou KPR > 30 sekund

• účely farmakoterapie:
  • obnova, případně stimulace srdeční činnosti
  • zlepšení perfuze a okysličení tkání
  • obnova acidobazické rovnováhy

• způsob podání:
  • i.v. -> kanylace periferní žíly nebo v. umbilicalis
  • e.t. -> endotracheálně
  • i.o. -> intraoseálně
  • CAVE! Nikdy nepodáváme léky i.m., s.c., p.r.^[1]

upravit Adrenalin

• 0,01–0,03 (0,1) mg/kg i.v.
• nebo e.t., ředíme 1 : 10, pak dávka 0,1–0,3 ml/kg
• lze opakovat po 5 minutách

• indikace:
  • asystolie
  • AS < 80/min. při UPV + NSM

upravit Natrium bikarbonát

• 1–2 mmol/kg pouze i.v. jako 4,2% roztok a velmi pomalu

• kontroverze starého dobrého bikarbonátu:
  • bikarbonát může způsobit extracelulární alkalosu a posun disociační křivky pro Hb doprava
  • může navodit hyperosmolalitu a hypernatremii => možnost intrakraniální hemoragie
  • po podání bikarbonátu vzniká CO₂, který volně difunduje do buněk a paradoxně zvyšuje intracelulární acidosu
  • může inaktivovat simultánně podané katecholaminy

• indikace:
• bikarbonát může být podán při déletrvající KPR a předpokládané nebo doložené MAC, ale vždy jen při zabezpečené ventilaci!, rutinní užití se nedoporučuje
• nutno si uvědomit, že kauzální léčbou smíšené acidózy při KPR je obnovení cirkulace a ventilace!

upravit Volumexpandery

• 10–20 ml/kg během 5–10 minut i.v.

• indikace:
• předpokládaná/ověřená hypovolemie
• preferujeme 1/1 krystaloidy (1/1 FR , 1/1 Ringer sol.)

upravit Dopamin

• 5–10 μg/kg/min kontinuálně i.v. , preferenčně do v. umbilicalis

• indikace:
  • příznaky šoku při/po KPR
  • vzorec: 12× kg t.h. = mg Dopaminu do 20 ml 10% G, pak 1 ml/hod = 10 μg/kg/min.

upravit Naloxon hydrochlorid

• 0,1 mg/kg i.v. nebo e.t.
• lze opakovat po 1–4 hodinách

• indikace:
  • útlum dýchání po podání narkotik matce

upravit 10% glukóza

• 5 ml/kg i.v., po KPR pokračujeme v dávce 3 ml/kg/hod.

• indikace:
  • prevence a léčba hypoglykémie^[1]

upravit Odkazy

upravit Související články

• Rozšířená neodkladná resuscitace
• Vybavení k neodkladné resuscitaci
• Neodkladná resuscitace v dětském věku
• Farmakoterapie v neodkladné resuscitaci
• Elektroimpulzoterapie v neodkladné resuscitaci
• Zásady zahájení a ukončení neodkladné resuscitace
• Postresuscitační péče
• Kardiopulmonální resuscitace/SŠ (sestra)
  • Základní neodkladná resuscitace/SŠ (sestra)
  • Rozšířená neodkladná resuscitace/SŠ (sestra)

upravit Externí odkazy

• ERC Guidelines 2010
• International Liaison Committee on Resuscitation (ILCOR)
• Resuscitation Council (UK) – Newborn life support

upravit Zdroj

• HAVRÁNEK, Jiří: KPR novorozence.

upravit Reference

1. ↑ ^{a b c d e f g h i j} HAVRÁNEK, Jiří: KPR novorozence
2. ↑ ^{a b} http://www.newbornwhocc.org/pdf/NRP2010-Changes.pdf