Klinefelterův syndrom

Z WikiSkript
Klinefelterův syndrom
Symptomy Klinefelterova syndromu
Symptomy Klinefelterova syndromu
Klinický obraz eunuchoidní habitus, malý penis, hypoplastická varlata, azoospermie, infertilita, gynekomastie, porucha růstu vousů
Příčina nadpočetný chromozom X u muže, karyotyp 47,XXY (možné jsou i varianty s více chromozomy X)
Diagnostika karyotyp
Klasifikace a odkazy
MKN-10 Q98.0 karyotyp 47‚XXY; Q98.1 více než 2 chromozomy X; Q98.2 muž s karyotypem 46‚XX; Q98.4 Klinefelterův syndrom NS (nespecifikovaný)
MeSH ID D007713
orphanet ORPHA484
MedlinePlus 000382
Medscape 945649

Klinefelterův syndrom (KS)vzniká přítomností nadpočetného chromozomu X u muže, jde tedy o gonozomální numerickou aberaci. Nejčastěji je způsoben karyotypem 47,XXY, možné jsou i varianty s více chromozomy X (48,XXXY či 49,XXXXY), které mají výraznější manifestaci. Existují i mosaikové formy.[1]

Etiologie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

XXY syndrom

Příčinou nadbytečného chromozomu X v karyotypu je nondisjunkce během první či druhé části gametogeneze, anebo nonidsjunkce v již vzniklé zygotě. K nondisjunkci většinou dochází, když se nepodaří správně rozdělit chiasmata homologních chromozomů - ať již předčasně, opožděně, anebo nevzniknou vůbec.[2] Ukázalo se však, že častější příčinou aneuplodie je chybné rozdělení chromatid, než celých chromozmů.[3] Není prokázána dědičnost Klinefelterova syndromu, předpokládá se, že hlavní příčinou je předčasná separace sesterských chromatid v gonádách, s tím že paternálně i maternálně vzniká stejná pravděpodobnost vzniku aneuplodie.[4]

Aberantní rekombinance hraje značnou roli ve vzniku aneuplodie z parentální strany, u většiny KS postižených nedošlo k rekombinanci právě v PAR oblasti mezi Yp/Xp.[5] U matek může nastat při crossing-overu mezi X chromozomy.

Další možnou příčinou je vyšší věk matky. První mitotická dělení zygoty kontrolují matčiny proteiny a RNA - se zvyšujícím se věkem matky stoupá pravděpodobnost chyb při dělení zygoty, pokud k nim dojde, může dojít k opět k aneuplodii a vzniknout KS, avšak poté vzniká mozaicismus.[6] Vliv věku otce není na KS prokazatelný.[7]

Ačkoliv u KS dochází k inaktivaci X chromozmu podobně jako u žen, všechny geny na X chromozmu nejsou inaktivovány. Tyto geny jsou následně daleko více exprimovány než u muže s bežným karyotypem - důsledkem čehož dochází k ovlivnění funkce testes (zejména negativní ovlivnění plodnosti).[8]

Zjevnou korelací mezi fenotypem a genotypem je u KS polymorfismus v počtu CAG repetic u genu pro androgen receptor. Výsledkem je modulace citlivosti na androgeny - kratší počet repetic odpovídá vyšší senzitivitě na androgeny, u pacientů s KS je prokázána spojitost mezi delším opakováním CAG repetic a mikroorchidismem, opožděným vývojem a neplodností.[9]

Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Mezi hlavní příznaky řadíme:[10]

  • typický eunuchoidní habitus (vysoký vzrůst, dlouhé končetiny);
  • intelekt není výrazněji narušen, mohou se častěji vyskytovat poruchy učení či depresivní stavy; psychomotorická retardace se vyskytuje až u forem syndromu s více X chromozomy[11];
  • malý penis, hypoplastická varlata, azoospermie, infertilita, gynekomastie;
  • porucha růstu vousů.

Cytogenetika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Karyotyp pacienta s Klinefelterovým syndromem (47,XXY)


MKN-10 klasifikace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Klinefelterův syndrom podle MKN-10: Q98

  • Q98.0 Klinefelterův syndrom‚ karyotyp 47‚XXY
  • Q98.1 Klinefelterův syndrom‚ muž s více než dvěma X chromozomy
  • Q98.2 Klinefelterův syndrom‚ muž s karyotypem 46‚XX
  • Q98.4 Klinefelterův syndrom NS (nespecifikovaný)

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. THOMPSON, James Scott, Margaret Wilson THOMPSON a Robert L NUSSBAUM, et al. Klinická genetika: Thompson & Thompson. 6. vydání. Praha : Triton, 2004. 426 s. ISBN 80-7254-475-6.
  2. T. Strachan, A.P. Read, Human molecular genetics(3rd ed.)Garland Publishing, New York (2004)
  3. A.H. Handyside, M. Montag, M.C. Magli, S. Repping, J. Harper, A. Schmutzler, et al., Multiple meiotic errors caused by predivision of chromatids in women of advanced maternal age undergoing in vitro fertilisation, Eur J Hum Genet, 20 (2012), pp. 742–747
  4. A.S. Gabriel, A.R. Thornhill, C.S. Ottolini, A. Gordon, A.P. Brown, J. Taylor, et al., Array comparative genomic hybridisation on first polar bodies suggests that non-disjunction is not the predominant mechanism leading to aneuploidy in humans
  5. N.S. Thomas, T.J. Hassold, Aberrant recombination and the origin of Klinefelter syndrome, Hum Reprod Update, 9 (2003), pp. 309–317
  6. P. Braude, V. Bolton, S. Moore, Human gene expression first occurs between the four- and eight-cell stages of preimplantation development, Nature, 332 (1988), pp. 459–461
  7. K.G. Fonseka, D.K. Griffin, Is there a paternal age effect for aneuploidy? Cytogenet Genome Res, 133 (2011), pp. 280–291
  8. F. Tuttelmann, J. Gromoll, Novel genetic aspects of Klinefelter's syndrome, Mol Hum Reprod, 16 (2010), pp. 386–395
  9. M. Zitzmann, M. Depenbusch, J. Gromoll, E. Nieschlag, X-chromosome inactivation patterns and androgen receptor functionality influence phenotype and social characteristics as well as pharmacogenetics of testosterone therapy in Klinefelter patients, J Clin Endocrinol Metab, 89 (2004), pp. 6208–6217
  10. MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2525-3.
  11. VISOOTSAK, Jeannie a John M GRAHAM. Klinefelter syndrome and other sex chromosomal aneuploidies. Orphanet J Rare Dis [online]2006, vol. 1, s. 42, dostupné také z <http://www.ojrd.com/content/1//42>. ISSN 1750-1172. 
Signature.png   Článek neobsahuje vše, co by měl.
Můžete se přidat k jeho autorůmdoplnit jej. O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.