Klinické ošetřovatelství

Obsah 1 Psychiatrická ošetřovatelská péče 1.1 Duševní zdraví 1.2 Primární psychiatrická péče - ambulantní péče 1.3 Hospitalizace na psychiatrii 1.3.1 Formy hospitalizace 2 Primární zdravotní péče 2.1 Nejdůležitější hodnoty a zásady v poskytování primární zdravotní péče 2.2 Hlavní oblasti činnosti v primární zdravotní péči 3 Ošetřovatelská péče v urologii 3.1 Všeobecné zásady ošetřovatelské péče na urologickém oddělení 4 Odkazy 4.1 Použitá literatura

upravit Psychiatrická ošetřovatelská péče

• Ošetřovatelská péče specializovaná na udržení, podporu a rozvoj duševního zdraví a na péči o osoby s psychickými poruchy

upravit Duševní zdraví

Duševní zdraví znamená dobrou kondici celé osobnosti, není to jen nepřítomnost duševní poruchy. Jak se pozná duševně zdravý člověk? Má schopnost přijímat a zpracovávat informace, řešit problémy, logicky myslet a umí plánovat a plány uskutečňovat. Je schopný podílet se na změnách a vytvářet nové věci. Umí komunikovat. Aktivně se zúčastňuje dění kolem sebe. Dobře se adaptuje na nové situace. Pozná se podle citové vyrovnanosti, zvládá vlastní emoce a zároveň se dovede uvolnit. Duševní zdraví představuje schopnost přizpůsobovat se situacím a reagovat na ně.

upravit Primární psychiatrická péče - ambulantní péče

Péče v ambulanci je základním článkem psychiatrické péče a je nejčastějším místem prvního kontaktu pacienta s psychiatrem. Jejím úkolem je prevence, diagnostika, léčba i rehabilitace, resocializace a posuzování duševních poruch. Ambulance provádějí dispenzární péči u pacientů se závažnou duševní poruchou dle platných předpisů a zajišťují péči o pacienty v ochranné léčbě. Součástí ambulantní péče by měla být i návštěvní služba. Pacient může být v péči ambulance dlouhodobě a kontakt je kontinuální. Ambulantní psychiatr je pak koordinátorem péče o pacienta a dá se říci i jeho průvodcem v systému psychiatrických služeb i následných zdravotně sociálních služeb. (Koncepce psychiatrie, revize 2008) V ambulancích pracují psychiatři, sexuologové, psychologové a sestry. (Koncepce oboru psychiatrie, 2001, Koncepce oboru psychiatrie, 2008) V případě, kdy nedostačuje ambulantní léčba, indikuje ambulantní psychiatr léčbu v lůžkovém zařízení. Charakteristickými rysy primární psychiatrické péče je přímý přístup pacienta, komplexní a kontinuální péče, koordinace odborné péče, komunitní péče, kooperace. (Koncepce oboru psychiatrie, 2008) Ambulantní zařízení můžeme rozdělit na:

• ambulance veřejné psychiatrické péče
• ordinace AT
• substituční centra
• psychiatrické ambulance pro děti a dorost
• ambulance psychiatrické sexuologie
• ambulance pro léčbu poruch příjmu potravy
• ambulance klinického psychologa

upravit Hospitalizace na psychiatrii

Hospitalizace na psychiatrii představuje důležitou a nezastupitelnou formu péče o duševně nemocné. Bývá propojena s různými způsoby ambulantní péče.

upravit Formy hospitalizace

Poskytovaná péče v psychiatrických lůžkových zařízeních se dělí na akutní lůžkovou péči a následnou lůžkovou péči. Centra krizové intervence poskytují obvykle krátkodobou hospitalizaci v délce 3—7 dnů pro zajištění včasné intenzivní a komplexní péče. Akutní lůžková péče je poskytována na otevřených nebo uzavřených odděleních nemocnic, klinik a léčeben. Cílem akutní péče je diferenciálně diagnostické posouzení stavu pacienta s návrhem plánu léčby, ochrana pacienta před poškozením sebe nebo ostatních ve všech oblastech sociálního fungování. Obecně lze říci, že akutní lůžkovou péči potřebují pacienti s náhlým onemocněním nebo náhlým zhoršením chronického onemocnění. Součástí moderní psychiatrické péče jsou jednotky intenzivní psychiatrické péče (JIPP). Následná lůžková péče je poskytována většinou v psychiatrických léčebnách pacientům, kteří již mají stanovenou diagnózu a u kterých pominuly důvody k poskytování akutní lůžkové péče. Došlo tedy ke zvládnutí náhlého onemocnění nebo náhlého zhoršení chronické nemoci a zdravotní stav je stabilizovaný. Cílem je dosažení co nejvýraznějšího zmírnění následků onemocnění a resocializace nemocných. Během hospitalizace je pacientovi poskytována komplexní péče, kterou zajišťuje zdravotnický tým.

upravit Primární zdravotní péče

• je první úrovní kontaktu se zdravotnictvím, a to jak pro jednotlivce, rodiny, ale i komunity
• přináší zdravotní péči co nejblíže tam, kde lidé žijí a kde pracují — tzn. v jejich přirozeném prostředí

upravit Nejdůležitější hodnoty a zásady v poskytování primární zdravotní péče

• právo na nejvyšší dosažitelnou úroveň zdraví
• rovnost
• sociální spravedlnost
• solidarita
• vnímavost pro zdravotní potřeby lidí
• zaměření na kvalitu
• komplexní, integrovaná a trvalá péče
• péče založená na rodině a komunitě
• důraz na podporu a prevenci
• náležitá péče

upravit Hlavní oblasti činnosti v primární zdravotní péči

Týkají se, především:

1. vzdělání (v oblasti hlavních zdravotních problémů, metod jejich prevence a kontroly)
2. zlepšení zásobování potravinami a podpora správné výživy
3. dostatek nezávadné vody a základní hygienická zařízení
4. péče o matku a dítě, plánování rodiny
5. očkování proti hlavním infekčním chorobám
6. prevence a kontrola infekčních onemocnění
7. správná léčba běžných nemocí a úrazů
8. dostatek základních léků.

upravit Ošetřovatelská péče v urologii

Urologie je chirurgický obor, který se zabývá diagnostikou a léčbou onemocnění ledvin a vývodných cest močových. Zabývá se také problematikou onemocnění pohlavních orgánů u mužů. V širším slova smyslu sem řadíme také chirurgii příštítných tělísek vzhledem k souvislosti se vznikem urolitiázy.

upravit Všeobecné zásady ošetřovatelské péče na urologickém oddělení

• Sestra zná:
  • specifika oboru (skladbu klientů)
  • dietní opatření v souvislosti s onemocněním
  • pitný režim a volbu vhodných tekutin při urologickém onemocnění
  • bariérový režim ošetřování klientů (vysoké riziko infekce)
  • nejčastěji používané a podávané léky (hlavní a vedlejší účinky léků)
  • postupy při zajištění základních a speciálních laboratorních vyšetření
  • přípravu klientů k speciálním vyšetřovacím metodám a péči o klienty po provedených vyšetřeních

• Sestra monitoruje
  • změny spojené s vylučováním moče (především množství)
  • změny moči (barva, zápach,..)
  • bolest (tupá, kolikovitá,...)
  • celkový vzhled (otoky DK, otoky v oblasti obličeje, barva kůže, ...)
  • subjektivní a další příznaky onemocnění (např. potíže GIT)
  • fyziologické funkce (TK, pulz, TT, dech)

upravit Odkazy

upravit Použitá literatura

• MARKOVÁ, E., M. VENGLÁŘOVÁ a M. BABIAKOVÁ. Psychiatrická ošetřovatelská péče. 1. vydání. Praha : Grada, 2006. s. 352. ISBN 80-247-1151-6.

• JUŘENÍKOVÁ, P., et al. Ošetřovatelství - učební text pro SZŠ. 1. vydání. Uherské Hradiště : Středisko služeb školám UH - vlastním nákladem, 1999. 

• JAROŠOVÁ,, D.. Úvod do komunitního ošetřovatelství. 1. vydání. Praha : Grada, 2007. ISBN 978-80-247-2150-7.

• Psychiatrická společnost ČLS JEP. Koncepce oboru psychiatrie 2001 [online]. ©2001. [cit. 2011-08-15]. <http://www.cmhcd.cz/dokumenty/koncepce.pdf>.

• Psychiatrická společnost ČLS JEP. Koncepce oboru psychiatrie 2008 [online]. ©2008. [cit. 2011-08-15]. <http://www.ceskapsychiatrie.cz/images/stories/deni_v_oboru/revize_koncepce_2008.doc>.