Kojení
Z WikiSkript
Hodnoceno 4x, počet editací 25, počet autorů 8
Děkujeme za Vaše hodnocení (4★)
- Dle doporučení UNICEF by měly být všechny děti výlučně kojeny do 6 měsíců a s postupným zaváděním příkrmu by mělo kojení pokračovat do 2 let i déle.
- Naprostá většina žen je schopna kojit.[1]
Obsah |
upravit Fyziologie laktace
.png)
- Proces přípravy probíhá po celou dobu těhotenství, nejintenzivněji v posledním trimestru.
- Laktaci zajišťuje souhra řady hormonů – estrogeny, gestageny, prolaktin a oxytocin.
- Prolaktin ovlivňuje tvorbu mléka, oxytocin kontrakce moyepiteliálních buněk lalůčků žlázy.
- Nezbytná podmínka úspěšné laktace – přiložení dítěte k prsu do půl hodiny po porodu a možnost sát kdykoli a jakkoli dlouhou dobu, ve dne i v noci
- tzv. rooming-in – dítě je ošetřováno zároveň s matkou.
- Novorozenci, který bude kojen, by nemělo být nic podáváno lahví s dudlíkem, protože je to odlišný způsob sání (může to být pak příčina potíží při kojení).
- Ve druhém týdnu, kdy se laktace stabilizuje, je dobré kojit jen z jednoho prsu při jednom kojení, a tak dlouho, až je dítě syté.
- Každé násilné omezování délky sání se projeví nepříznivě.
- Pokud dítě saje dlouho a neefektivně, dítě je neklidné a matku kojení bolí, je technika patrně chybná.[1]
upravit Technika kojení
- Poloha při kojení – zpočátku matka kojí vleže, později vsedě. Matka leží uvolněně na boku, tělo dítěte je přivrácen k tělu matky („bříško na břicho“).
- Ústa novorozence jsou v úrovni bradavky. Matka je prohnutá v kříži tak, aby jí břicho nebránilo přitisknout dítě k sobě. Nos a brada dítěte se musejí při kojení dotýkat prsu. Matka přitahuje dítě k sobě, nikoli sebe k dítěti. Dásně musejí obepínat značnou část dvorce, aby sinusy byly umístěny co nejhlouběji v ústech dítěte.
- Po kojení nesmí být bradavka ani oploštělá, ani poraněná; kojení nesmí matku bolet. Správná poloha bradavky v ústech dítěte je jediná možnost, jak předcházet bolestivosti a poškození povrchu bradavky. Kojící matka potřebuje klidné, ohleduplné a stimulující prostředí. Kojené dítě je vybaveno reflexy a jejich vzájemnou koordinací.
- V prvním dnu se dítě hlásí k pití 3–4x, od druhého dne častěji 8–20 × denně (tj. asi á 2–3 hod.).
- Spavé nebo nemocné dítě je třeba po 3–4 hod. budit a přikládat k prsu.
- Váhový úbytek po porodu obvykle nepřesáhne 10 %, odráží přesuny vody v těle a není indikací k podání tekutin; vyrovná se asi do 1 týdne.
- Novorozenec močí obvykle při porodu a potom do 24–48 hod.
- Známkou dostatečného přísunu tekutin od 4. dne je 6–8 světlou močí promočených plen.
- Stolice – po přechodu ze smolky je žlutá, mléčného zápachu a může být velmi řídká s vodnatým lemem.
- V prvních týdnech může být stolice několikrát denně, ale také třeba jednou za týden.
- Na vzduchu (zvláště u ikterického novorozence) může mít stolice nazelenalou barvu.
- Častá zelená stolice (při současně ploché váhové křivce) znamená nadbytek laktózy z „předního mléka“ (ne jeho nedostatek) – stává se to, kojí-li matka příliš krátce a dítě nemá dostatek „zadního“ mléka.
- Hladová stolice – málo obsažná, málo častá, s hlenem a hnědavé barvy.
- tzv. růstové spurty – období, kdy dítě náhle vyžaduje častější kojení – obvykle v 3., 6., 12. a 24. týdnu.
- Pokud je matka na tuto situaci připravena, je to obvykle bez problémů.
- Častá chyba – podávání čaje mezi kojeními s představou, že dítě musí během kojení i pít – je to zbytečný a škodlivý zvyk. Stejně nepříznivé je podávání dudlíku v prvních týdnech života.[1]
upravit Problémy při kojení
- Kontraindikace kojení:
- ze strany matky: závažná nemoc (tuberkulóza, HIV pozitivita, kardiovaskulární choroby, chronická renální insuficience), léky – cytostatika, antiepileptika; laktační psychóza,
- ze strany dítěte: fenylketonurie, galaktosémie.
- Překážky kojení ze strany matky a dítěte:
- ze strany matky: zánět žlázy, ragády bradavek, vpáčené bradavky,
- ze strany dítěte: absence sacího reflexu (nedonošenec, postižení CNS), vrozená atrézie choan.
- Bolestivé nalití prsů – vzniká neplynulým vyprazdňováním prsu dítětem, špatnou technikou sání, úlevu přinášejí studené až ledové obklady, reflexní masáž a šetrné zformování oploštělé bradavky, aby se dítě mohlo efektivně přisát…
- Pozdní nástup laktace – děti do třetího dne po porodu vypijí velké množství mléka, u některých matek se dostatečné množství začne tvořit až 5.–6. den po porodu.
- Je třeba podpořit důvěru matky a výjimečně podávat tekutiny, někdy i cizí pasterizované mléko, lžičkou, kádinkou nebo i sondou připevněnou k bradavce, ale vždy po přiložení k prsu.
- Skutečná hypogalakcie je vzácná (u 3–4 % žen).
- Retence mléka – bolestivé zarudnutí a ztuhnutí části prsu (odpovídá rozsahem segmentu mléčné žlázy a povodí jednoho vývodu), je typicky v podpaždí, může být provázena horečkami a bolestivostí. Podstatou je blokáda vývodu buněčnou drtí a zaschlým mlékem. Řeší se ledovými obklady, masáží, antipyretiky. Není důvodem k přerušení kojení. Od mastitidy se liší přesným ohraničením zánětu a rychlou úpravou.
- Mastitida – v prvních dvou týdnech je vzácně. Léčí se protistafylokokovými ATB, event. antimykotiky a antipyretiky. Ani v průběhu infekce není nutné přerušit kojení – v době vzniku již novorozenec sdílí bakterémii s matkou, přerušením kojení dítě ochudíme o matčiny Ig.
- Ragády a poranění – výsledek špatné techniky kojení, k poškození stačí jedno špatné přiložení. Je třeba dočasně zvolit jinou polohu. Ragáda se během několika dní zhojí i bez léčby.
- Oddělení dítěte od matky – komplikuje tvorbu mléka. Matka může dítěti mléko odstříkávat, po 2–3 hodinách (z toho aspoň 2 × v noci). Čerstvě odstříkané mléko lze v chladničce skladovat 24 hod. Je-li třeba skladovat déle, musíme ho zmrazit na − 18 °C (vydrží až 3 měsíce) – ničí se buňky, Ig aj.[1]
upravit Kontraindikace kojení
- Pro matku – v případě jejího těžkého onemocnění (srdeční selhání, vážné onemocnění plic, jater atp.).
- Metabolické vady – absolutní KI je galaktosémie.
- U ostatních (PKU, nemoc javorového sirupu) lze děti aspoň částečně kojit.
- Běžné virové infekce – není důvod přestat kojit, v době propuknutí je určitě nakažené i dítě, mléko navíc kojence imunizuje.
- Neštovice mohou být nebezpečné i pár dní po porodu, kdy dítě ještě nemá protilátky.
- CMV
- HSV – znamená pro novorozence obvykle těžké onemocnění:
- pokud se nakazí při průchodu porodním kanálem, není kojení kontraindikováno;
- pokud se objeví léze na prsu, musí být při kojení kryta.
- Virová hepatitida B – představuje možnost přenosu od aktivně nemocné matky nebo od nosičky antigenu:
- nejčastěji se nakazí při porodu – krví matky, plodovou vodou…
- dítě musí ihned po porodu dostat anti-HBs globulin a musí být očkováno,
- správně imunizovaný kojenec může být kojen.
- HIV – podle WHO z roku 2001 – nemá HIV pozitivní matka kojit.
- Přenos viru kojením ale nebyl definitivně dokázán.[1]
upravit Léky a kojení
- Většina léků se do mléka dostává jen ve velmi malém množství.
- I když mají některé léky na dítě vliv, větší neplechu bychom udělali, kdyby matka nekojila.
- Léky kontraindikované při kojení: cystostatika, radiofarmaka, tyreostatika, lithium, námelové preparáty.
- Léky relativně kontraindikované (účinek na dítě je možný při delším podávání a při vyšších dávkách): sulfonamidy, ATB (chloramfenikol), hormony (estrogeny), diuretika, antiepileptika a sedativa.
- Léky zcela bezpečné (naprostá většina): bronchodilatancia, vitaminy, železo, antihistaminika, digoxin, inzulín, analgetika – paracetamol, salicyláty.
- alkohol – při pravidelném požívání většího množství může způsobit neprospívání
- kofein – mírné pití kávy a nápojů s kofeinem dítěti neškodí
- nadměrný přísun způsobí neklid a poruchy spánku
- nikotin – množství asi z 5 cigaret vyloženě neškodí, ale děti často odmítají prs a jsou neklidné, matka by měla kouřit až po kojení
- drogy – marihuana, kokain, heroin – jsou kontraindikovány, navíc často snižují prolaktin[1]
upravit Význam kojení
Podrobnější informace naleznete na stránce Význam kojení. upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Externí odkazy
upravit Zdroj
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://www.jirben.wz.cz/>.
