Kojení

Z WikiSkript

Kojení je základem výživy novorozenců a kojenců. Mateřské mléko má optimální složení, které umožňuje snadné trávení a vstřebávání živin. U donošených novorozenců se doporučuje zahájit kojení co nejdříve po narození. Výlučné kojení se doporučuje do ukončeného 6. měsíce věku a jediným doplňkem jsou vitaminy D a K (vitamin K se podává pouze, pokud byl po narození podán perorálně či intravenózně namísto intramuskulárně). Alergologové doporučují zavádět nemléčné příkrmy od ukončeného 4. měsíce, tedy v období tzv. „okna imunologické tolerance“ mezi 4. a 6. měsícem věku. Zavádění příkrmů před ukončeným 4. měsícem nebo po 6. měsíci věku s sebou nese některá zdravotní rizika, jako je malnutrice, poruchy příjmu potravy, alergie, anémie. Pokud dítě prospívá, doporučuje se pokračovat v kojení s postupně zaváděnými příkrmy 2 roky i déle. Kojení je kontraindikováno jen ve výjimečných případech.[1][2][3]

Význam kojení[upravit upravit | editovat zdroj]

Výlučné kojení po dobu alespoň 4 měsíců má ve srovnání s náhradní kojeneckou mléčnou výživou či částečným kojením následující výhody:

  • optimální složení stravy, které umožňuje snadné trávení a vstřebávání živin; složení a množství mateřského mléka se mění podle potřeby dítěte;
  • vytváření pevné vazby mezi matkou a dítětem (bonding);
  • imunologické aspekty: zejména ochrana proti bakteriálním a virovým infekcím (hlavně respiračním a gastrointestinálním); pasivní ochrana především imunoglobulinem A; imunoregulační faktory (hormony, růstové faktory, bifidus faktor), které stimulují vývoj vlastních obranných mechanismů kojence;
  • výhody pro dítě: nižší výskyt zánětů středouší, gastroenteritid, nekrotizující enterokolitidy a infekcí dolních cest dýchacích, nižší výskyt alergií, syndromu náhlého úmrtí kojenců a v pozdějším věku nižší výskyt obezity, diabetes mellitus I. typu, vyššího krevního tlaku a hladiny cholesterolu; vyšší IQ;
  • výhody pro matku: snížení rizika diabetu mellitu 2. typu, nižší incidence nádorů prsu a vaječníků; kojení časně po porodu zvyšuje hladinu oxytocinu, což snižuje poporodní ztrátu krve, vede k rychlejšímu zavinování dělohy, nedochází k menstruaci, tedy k ztrátám krve a časnému dalšímu těhotenství (kojení ale není spolehlivá antikoncepční metoda); kojící ženy rychleji dosahují své hmotnosti před těhotenstvím a mají nižší riziko zlomenin krčku stehenní kosti v menopauze.[1][3][4][5]

Výše uvedená data byla získána z observačních studií, provedení prospektivních randomizovaných studií by bylo neetické.[1]

Kontraindikace kojení[upravit upravit | editovat zdroj]

Absolutní kontraindikace:

  • ze strany dítěte:
    • klasická forma galaktosémie s nulovou aktivitou gal-1-puridyltransferázy v erytrocytech;
  • ze strany matky:
    • infekce HIV/AIDS (platí pouze v rozvinutých zemích);
    • infekce virem HTLV 1, 2.[1]

Částečná kontraindikace:

  • ze strany dítěte:
    • fenylketonurie — dle individuální tolerance fenylalaninu;
    • další metabolické vady — dle konzultace s centrem metabolických vad;
  • ze strany matky:
    • abúzus drog.[1]

Dočasná kontraindikace:

  • ze strany matky:
    • herpes zoster, herpes simplex na prsu — dokud nezmizí léze nekojit dítě z postiženého prsu (pravidelně odstříkávat a vylévat mléko), lze kojit z druhého prsu;
    • cytomegalovirus — u nedonošených dětí séropozitivních matek zvážit přínosy a rizika kojení;
    • plané neštovice, které se objeví do 5 dnů před porodem a do 2 dnů po porodu — izolovat matku od dítěte, dokud puchýřky neprasknou, podat dítěti varicella-zoster imunoglobulin; dítěti lze podávat odstříkané mléko matky;
    • aktivní tuberkulóza — oddělit matku od dítěte dokud nezačne působit léčba a matka přestane být infekční, podat dítěti očkování a chemoprofylaxi; dítěti lze podávat odstříkané mléko matky;
    • radioaktivní izotopy — používat radionuklidy s co nejkratším poločasem rozpadu; přerušit kojení po dobu 5x delší než je poločas rozpadu;
    • chemoterapie;
    • některé léky (seznam je k dispozici na webu TOXNET).[1]

Není kontraindikace:

  • ze strany matky:
    • hepatitida A, B, C
    • horečnaté stavy, virózy, mastitida, očkování, onemocnění zažívacího nebo uropoetického traktu;
    • kouření — matce se doporučuje ukončit kouření;
    • příležitostné požití alkoholu s 2hodinovým odstupem od dalšího kojení.[1]

Fyziologie laktace[upravit upravit | editovat zdroj]

Mléčná žláza

Příprava mléčné žlázy na kojení probíhá pod vlivem estrogenů po celou dobu těhotenství. Po porodu je odstraněn blokující vliv placenty a účinkem prolaktinu se začne tvořit mléko. Laktaci zvyšuje stimulace prsních bradavek sáním dítěte. Vypuzování vytvořeného mléka při kojení je způsobeno kontrakcí myoepiteliálních buněk mlékovodů účinkem oxytocinu.

Hlavní zásady kojení[upravit upravit | editovat zdroj]

Rozvoj laktace v porodnici:

  • podporovat kojení bez omezování délky a frekvence — kojit dle chuti dítěte;
  • přikládat dítě k prsu nejméně 8—12x za 24 hodin (případně i častěji);
  • kojit z obou prsů během jednoho kojení;
  • známky připravenosti dítěte na kojení: bdělost, aktivita, otevírání úst a hledání prsu; pláč je pozdním příznakem hladu.[1]

Rozvinutá laktace po propuštění z porodnice:

  • při prvním vyšetření PLDD posoudit stav výživy dítěte, zhodnotit úspěšnost kojení podle počtu stolic (3—6 denně v prvních 6 týdnech, poté je možná i několikadenní absence stolice), pomočených plen (6—8 denně) a observací kojení, posoudit ikterus;
  • během jednoho kojení kojit jen z jednoho prsu;
  • zdravé kojené dítě nepotřebuje žádné další tekutiny, potraviny, potravinové doplňky ani jiné mléko navíc s výjimkou lékařsky indikovaných případů;
  • v případě indikovaného dokrmu podávat dokrm alternativním způsobem, tj. sondou po prsu či prstu, hrníčkem, lžičkou nebo ze suplementoru;
  • nepoužívat láhve a dudlíky — kazí techniku kojení, zejm. v prvních 6 týdnech, než se kojení stabilizuje;
  • nepoužívat rutinně kloboučky na bradavky — používat pouze při vpáčených nebo plochých bradavkách;
  • po kojení odstříkávat jen při přebytku mléka;
  • zohlednit potřebu častějšího kojení v období růstových spurtů, tj. 3. a 6. týden, 3. a 6. měsíc;
  • sledovat hmotnostní přírůstky — mezi 2. až 3. týdnem má dítě dosáhnout své porodní hmotnosti a poté přibírat v prvních 6 měsících průměrně 125—200 g týdně; růst podél percentilových grafů.
  • kojící matka by měla dodržovat zásady správné výživy, nekouřit, nepít alkohol; neměla by prudce hubnout (při mobilizaci tuku by se uvolňovaly do mateřského mléka škodlivé látky, jako jsou polychlorované bifenyly, chlorované uhlovodíky a těžké kovy)[5]; z hlediska prevence alergií u kojence se nedoporučuje žádné specifické dietní opatření u matky;
  • lze kojit i v průběhu dalšího těhotenství.[1]

Složení mateřského mléka[upravit upravit | editovat zdroj]

Vlevo: vzorek "předního mléka" s vyšším obsahem vody, které dítě saje z plného prsu na počátku kojení, Vpravo: vzorek "zadního mléka" s vyšším obsahem živin, které dítě saje ke konci kojení z téměř prázdného prsu.

Složení mateřského mléka odpovídá potřebám novorozence. V prvních dnech po porodu se tvoří mlezivo (kolostrum), které je bohaté na imunoglobuliny a má nižší obsah laktózy. Po několika dnech se mění ve zralé mléko. Kalorická hodnota mateřského mléka je cca 67 kcal/100 ml.[3]

Kolostrum (mlezivo)[upravit upravit | editovat zdroj]

Zralé mateřské mléko[upravit upravit | editovat zdroj]

  • Obsahuje stovky složek, jejichž poměry se během kojení individuálně mění.

Bílkoviny[upravit upravit | editovat zdroj]

  • Lidské mléko má nejméně bílkovin ze všech živočišných druhů.
  • Obsah je asi 11,3–20,7 g/l bílkovin.
  • Pokud vystavíme mléko působení kyseliny – vysráží se kasein a oddělí se žlutá tekutina bohatá na bílkoviny (syrovátka).
  • Poměr kaseinu a syrovátky je v kravském mléce 80:20, v lidském opačný 20:80.
  • Základní složka lidské syrovátky jsou α-laktoglobulín, laktoferin a IgA, u krav je to hlavně β-laktoglobulín, který v lidském mléce chybí, β-laktoglobulín je hlavní antigenní složka.
  • Další zvláštností lidského mléka jsou vysoké koncentrace volných aminokyselin – důležitý je hlavně poměr cystin:methionin → 2:1 (v živočišné říši je to unikátní – podobá se rostlinnému).
  • Také je v mléce vysoká koncentrace taurinu (neurotransmiter, vstřebání tuků… je pro dítě semiesenciální).

Tuky[upravit upravit | editovat zdroj]

  • Koncentrace je asi 40–45 g/l (v kolostru 20 g/l).
  • Obsah tuku v mléce je jeho nejvariabilnější složkou.
  • Spektrum FFA je celkem stálé – 42 % nasycených, 57 % nenasycených.
  • Obsahuje významné polynenasycené mastné kyseliny – esenciální pro vývoj mozku a myelinizaci.
  • Kravské mléko a částečné humanizované formy ho zatím neobsahují.
  • Dominuje kys. arachidonová a linolivá (v mateřském mléce je jich asi 4 × víc než v kravském).
  • Dítě dostává díky tukům v mateřském mléce 35–50 % denní energetické potřeby.
  • Lidé a gorily jsou jediní savci, kteří mají v mléce též lipázu (mají tedy enzym i substrát), protože sekrece pankreatické lipázy není ještě dostatečná.
  • Vysoký obsah cholesterolu v mateřském mléce je ještě stále předmětem výzkumů.

Sacharidy[upravit upravit | editovat zdroj]

  • Základní sacharid mateřského mléka je laktóza, pak malé množství galaktózy a oligosacharidů.
  • Galaktóza – část se spotřebuje na syntézu galaktolipidů při tvorbě CNS.
    • Zlepšuje vstřebávání kalcia a Fe, podporuje růst Lactobacillus bifidus (vytváří ve střevě kyselé prostředí a brání růstu kolifomních a putriformních bakterií).
    • Růst laktobacila ovlivňuje i jiný cukr z mateřského mléka – tzv. „bifidus faktor“ – oligosacharid obsahující N-acetylglukosamin – ten se v kravském mléku vůbec nenachází.
    • → Kojenci živení modifikovaných kravský mlékem jsou hlavně kolonizovaní koliformní a putrefaktivní mikroflórou a pH stolice mají vyšší než kojení.
  • Oligosacharidy mají význam při udržování složení ekosystému střeva.
    • Mají charakter falešných receptorů a brání adherenci kolifomních bakterií na střevní epitel.
    • V kolostru zaujímají asi 25 % sacharidů (asi jako první bariéra postnatálního osidlování střeva).

Vitaminy[upravit upravit | editovat zdroj]

  • vitamin A – jeho množství je podstatně vyšší v mateřském mléce než v kravském, je obsažen hlavně v kolostru.
  • vitamin K – jeho obsah vysoký v kolostru, pak klesá, po dvou týdnech ho začínají tvořit bakterie ve střevě. Po narození dostane každý donošený novorozenec 1 mg i.m. vitaminu K k prevenci krvácení z nedostatku vitaminu K. Pokud byl podán per os, u výlučně kojených dětí musí být podáván 1 mg vitaminu K týdně do 12 týdnů věku.[6]
  • vitamin D – jeho obsah je v mateřském mléce nízký. Dětem kojeným i dětem živeným kojeneckou formulí se od 2. týdne života preventivně podává vitamin D (cholekalciferol) v dávce 500 IU (1 kapka) denně v průběhu celého prvního roku a následně během zimních měsíců ve 2. roce života.[6]
  • obsah vitaminů rozpustných ve vodě kolísá dle příjmu matkou, obvykle je jejich obsah dostatečný.

Minerální látky[upravit upravit | editovat zdroj]

  • V mateřském mléce jsou celkové nižší koncentrace než v kravském.
  • Kalcium (Ca) se lépe vstřebává z mateřského mléka (lepší poměr k fosforu – 2:1).
    • Vysoká koncentrace fosfátů v kravském mléce vede k jejich preferenční resorpci a ke sklonům k hypokalcémii.
    • Navíc z nevstřebaného Ca se ve střevě spolu s FFA stávají mýdla, která porušují vstřebávání tuků a můžou způsobit až perforaci střeva.
  • Železo – z mateřského mléka se vstřebává až 70 % železa (z kravského 30 %).
    • ke vstřebávání je dobrá i kyselost prostředí.
    • Laktoferin v mateřském mléce nese železo a brání jeho vychytávání bakteriemi.
    • Na železo nepůsobí dobře včasné podávání nemléčných doplňků (např. hruška jej chelatuje).
  • Zinek je součástí 78 metaloenzymů účastnících se metabolismu a imunity.

Mateřské mléko poskytuje dostatečný příjem vápníku v prvních 6 měsících, poté je nutná jeho dodávka např. z bílého jogurtu. V mateřském mléce je nízký obsah fluoru, proto se kojícím matkám doporučuje užívat 200 μg jodu denně, pokud nekonzumují alespoň 2 porce mořských ryb týdně.[6]

Jiné složky mateřského mléka[upravit upravit | editovat zdroj]

  • Mateřské mléko obsahuje mnoho látek, které regulují růst a vývoj dítěte.
  • Mléčná žláza působí jako polyfunkční endokrinní orgán (působí jak na matku, tak na dítě).

Imunologické aspekty kojení[upravit upravit | editovat zdroj]

  • Prsní žláza je velmi výkonný orgán imunity v celém svém komplexu.
  • Lidské kolostrum obsahuje 1–3 × 106 leukocytů.
  • Účinek laktoferinu – kompetitivní vychytávání Fe (Fe je růstový a patogenní faktor většiny bakterií).
  • Lysozym – má přímý baktericidní efekt, v kravském mléce se prakticky nenachází
  • Sekreční IgA – základní faktor ochrany střeva před viry a bakteriemi.
    • tzv. homing fenomén – kolostrové IgA jsou specificky namířené proti mikrobům střevní mikroflóry matky.
    • Mikroby v GIT matky stimulují lymfocyty v GALT, které vycestují do mléčné žlázy.

Léky a kojení[upravit upravit | editovat zdroj]

Obecně všechny léky více nebo méně přecházejí do mateřského mléka v závislosti na fyzikálních a chemických vlastnostech.[3]

  • Většina léků se do mléka dostává jen ve velmi malém množství.
  • I když mají některé léky na dítě vliv, větší neplechu bychom udělali, kdyby matka nekojila.
  • Léky kontraindikované při kojení: cystostatika, radiofarmaka, tyreostatika, lithium, námelové preparáty.
  • Léky relativně kontraindikované (účinek na dítě je možný při delším podávání a při vyšších dávkách): sulfonamidy, ATB (chloramfenikol), hormony (estrogeny), diuretika, antiepileptika a sedativa.
  • Léky zcela bezpečné (naprostá většina): bronchodilatancia, vitaminy, železo, antihistaminika, digoxin, inzulín, analgetikaparacetamol, salicyláty.
  • alkohol – při pravidelném požívání většího množství může způsobit neprospívání
  • kofein – mírné pití kávy a nápojů s kofeinem dítěti neškodí
    • nadměrný přísun způsobí neklid a poruchy spánku
  • nikotin – množství asi z 5 cigaret vyloženě neškodí, ale děti často odmítají prs a jsou neklidné, matka by měla kouřit až po kojení
  • drogy – marihuana, kokain, heroin – jsou kontraindikovány, navíc často snižují prolaktin[7]

Technika kojení[upravit upravit | editovat zdroj]

Breastfeeding01.jpg

Správná technika kojení spočívá ve správné poloze a správném přiložení dítěte. Ve správné poloze je tělo dítěte těsně u matky a přivrácené k ní („břicho na břicho“) a matka podpírá celé tělo dítěte. Při správném přiložení jsou ústa dítěte široce otevřena, dolní ret je vytočen směrem ven, brada se dotýká prsu, a je vidět větší část prsního dvorce nad než pod ústy. Po chvíli rychlých sacích pohybů se sání zpomalí a je slyšet dítě polykat – to jsou známky účinného sání. Při správném přiložení dítě svírá dásněmi prsní dvorec, nikoliv citlivou bradavku, což je příčina bolesti při kojení a poškození bradavek. Mechanismus sání z lahve je jiný než sání z prsu, což je pro dítě matoucí, proto se její použití pro kojené děti nedoporučuje. Pokud dítě potřebuje jinou tekutinu, měla by být podávána z šálku nebo lžičkou.[5]

  • Poloha při kojení – zpočátku matka kojí vleže, později vsedě. Matka leží uvolněně na boku, tělo dítěte je přivrácen k tělu matky („bříško na břicho“).
  • Ústa novorozence jsou v úrovni bradavky. Matka je prohnutá v kříži tak, aby jí břicho nebránilo přitisknout dítě k sobě. Nos a brada dítěte se musejí při kojení dotýkat prsu. Matka přitahuje dítě k sobě, nikoli sebe k dítěti. Dásně musejí obepínat značnou část dvorce, aby sinusy byly umístěny co nejhlouběji v ústech dítěte.
  • Po kojení nesmí být bradavka ani oploštělá, ani poraněná; kojení nesmí matku bolet. Správná poloha bradavky v ústech dítěte je jediná možnost, jak předcházet bolestivosti a poškození povrchu bradavky. Kojící matka potřebuje klidné, ohleduplné a stimulující prostředí. Kojené dítě je vybaveno reflexy a jejich vzájemnou koordinací.
  • V prvním dnu se dítě hlásí k pití 3–4x, od druhého dne častěji 8–20 × denně (tj. asi á 2–3 hod.).
  • Spavé nebo nemocné dítě je třeba po 3–4 hod budit a přikládat k prsu.
  • Váhový úbytek po porodu obvykle nepřesáhne 10 %, odráží přesuny vody v těle a není indikací k podání tekutin; vyrovná se asi do 1 týdne.
  • Novorozenec močí obvykle při porodu a potom do 24–48 hod.
  • Známkou dostatečného přísunu tekutin od 4. dne je 6–8 světlou močí promočených plen.
  • Stolice – po přechodu ze smolky je žlutá, mléčného zápachu a může být velmi řídká s vodnatým lemem.
    • V prvních týdnech může být stolice několikrát denně, ale také třeba jednou za týden.
    • Na vzduchu (zvláště u ikterického novorozence) může mít stolice nazelenalou barvu.
    • Častá zelená stolice (při současně ploché váhové křivce) znamená nadbytek laktózy z „předního mléka“ (ne jeho nedostatek) – stává se to, kojí-li matka příliš krátce a dítě nemá dostatek „zadního“ mléka.
    • Hladová stolice – málo obsažná, málo častá, s hlenem a hnědavé barvy.
  • tzv. růstové spurty – období, kdy dítě náhle vyžaduje častější kojení – obvykle v 3., 6., 12. a 24. týdnu.
    • Pokud je matka na tuto situaci připravena, je to obvykle bez problémů.
  • Častá chybapodávání čaje mezi kojeními s představou, že dítě musí během kojení i pít – je to zbytečný a škodlivý zvyk. Stejně nepříznivé je podávání dudlíku v prvních týdnech života.[7]

Naprostá většina žen je schopná kojit, jak dosvědčují i údaje Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku (ÚZIS), kdy v roce 2006 bylo při odchodu z porodnice kojeno více než 95 % dětí – z nich bylo pouze malé procento dokrmováno. Pokud kojení selhává, jedná se ve většině případů o špatnou techniku kojení zejména při jeho zahájení, předčasné podávání jiných tekutin a potravy než je mateřské mléko, malou sebedůvěru matky, že dítě kojením uživí nebo o kombinaci těchto příčin.[5]

Frekvence kojení je individuální a měla by se řídit potřebami a chutí dítěte (on demand). Donošený novorozenec se zprvu hlásí o kojení po 2−3 hodinách. Od 4. dne po narození je odrazem dostatečného přívodu tekutin cca 6−8 pomočených plen za den. Frekvence stolic kojených dětí je velmi induviduální (několikrát denně až 1x týdně). Po narození dochází k poporodnímu váhovému úbytku, který by neměl přesáhnout 10 % porodní hmotnosti a má se vyrovnat do 2 týdnů věku.[3]

Problémy při kojení[upravit upravit | editovat zdroj]

  • Překážky kojení ze strany matky a dítěte:
    • ze strany matky: zánět žlázy, ragády bradavek, vpáčené bradavky,
    • ze strany dítěte: absence sacího reflexu (nedonošenec, postižení CNS), vrozená atrézie choan.
  • Bolestivé nalití prsů – vzniká neplynulým vyprazdňováním prsu dítětem, špatnou technikou sání, úlevu přinášejí studené až ledové obklady, reflexní masáž a šetrné zformování oploštělé bradavky, aby se dítě mohlo efektivně přisát…
  • Pozdní nástup laktace – děti do třetího dne po porodu vypijí velké množství mléka, u některých matek se dostatečné množství začne tvořit až 5.–6. den po porodu.
    • Je třeba podpořit důvěru matky a výjimečně podávat tekutiny, někdy i cizí pasterizované mléko, lžičkou, kádinkou nebo i sondou připevněnou k bradavce, ale vždy po přiložení k prsu.
    • Skutečná hypogalakcie je vzácná (u 3–4 % žen).
  • Retence mléka – bolestivé zarudnutí a ztuhnutí části prsu (odpovídá rozsahem segmentu mléčné žlázy a povodí jednoho vývodu), je typicky v podpaždí, může být provázena horečkami a bolestivostí. Podstatou je blokáda vývodu buněčnou drtí a zaschlým mlékem. Řeší se ledovými obklady, masáží, antipyretiky. Není důvodem k přerušení kojení. Od mastitidy se liší přesným ohraničením zánětu a rychlou úpravou.
  • Mastitida – v prvních dvou týdnech je vzácně. Léčí se protistafylokokovými ATB, event. antimykotiky a antipyretiky. Ani v průběhu infekce není nutné přerušit kojení – v době vzniku již novorozenec sdílí bakteriémii s matkou, přerušením kojení dítě ochudíme o matčiny Ig.
  • Ragády a poranění – výsledek špatné techniky kojení, k poškození stačí jedno špatné přiložení. Je třeba dočasně zvolit jinou polohu. Ragáda se během několika dní zhojí i bez léčby.
  • Oddělení dítěte od matky – komplikuje tvorbu mléka. Matka může dítěti mléko odstříkávat, po 2–3 hodinách (z toho aspoň 2 × v noci). Čerstvě odstříkané mléko lze v chladničce skladovat 24 hod. Je-li třeba skladovat déle, musíme ho zmrazit na − 18 °C (vydrží až 3 měsíce) – ničí se buňky, Ig aj.[7]

Srovnání mateřského mléka s přípravky pro umělou výživu[upravit upravit | editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Umělá výživa kojence.

Složení mateřského mléka je vodítkem pro výrobu a složení kojeneckých formulí (náhradní kojenecké mléčné výživy), nicméně i při teoreticky absolutní shodě budou vždy existovat rozdíly v biologické dostupnosti a výsledném metabolickém efektu. Proto nestačí pouze srovnávat složení, ale je nutné hodnotit celkový vliv na fyziologický vývoj biochemické hodnoty a funkci orgánů a systémů.

Základem pro výrobu formulí je kravské mléko, vzácně mléka jiných savců nebo rostlinné bílkoviny. Bílkovinu kravského mléka je nutné upravit („adaptovat“), tzn. poměr syrovátky ke kaseinu změnit ze 2:8 na 1:1 nebo i vyšší.[8]

Obsah základních živin v 1 litru mléka[9]
Mateřské mléko Kravské mléko
Bílkoviny (g) 10 33
Tuky (g) 39 38
Sacharidy (g) 72 47
Energie (kcal) 680 680

Přes veškeré snahy producentů náhrad mateřského mléka se přípravky umělé výživy v mnohých ohledech mateřskému mléku nevyrovnají a měly by být používány pouze v případě potřeby na základě odborného doporučení. Podle vyhlášky ministerstva zdravotnictví musí být součástí označení počáteční kojenecké výživy upozornění vyjadřující přednost kojení před výrobky kojenecké výživy. Na obalu počáteční kojenecké výživy nesmí být uvedeny obrázky kojenců ani jiné obrázky nebo tvrzení, které by idealizovalo výrobek. V souladu s Mezinárodním kodexem marketingu náhrad mateřského mléka zdravotníci nemají dovolit propagaci výrobků umělé kojenecké výživy, dudlíků a kojeneckých lahví, poskytování vzorků nebo dodávek kojenecké mléčné výživy zdarma nebo se slevou zdravotnickému zařízení.[5]

„Nemocnice přátelská dětem“[upravit upravit | editovat zdroj]

Podle ÚZIS bylo v roce 2006 v 6 měsících věku kojeno 41 % dětí.[5] Podle dat Laktační ligy z roku 2012 bylo v 6 měsících věku kojeno 65 % dětí; výlučně kojeno bylo ve 3 měsících 33 % dětí a v 6 měsících 17 %.[1] Tento příznivý trend, který připisujeme podpoře a propagaci kojení v ČR, zejména iniciativě „Nemocnice přátelská dětem“ (Baby friendly hospital), protože od 60. do poloviny 90. let minulého století se pohybovala prevalence kojení v 6 měsících mezi 12 % a 14 %. Aby porodnice získala tento titul, musí plnit 10 kroků k úspěšnému kojení, které mají matce pomoci zahájit a plně rozvinout kojení. Součástí strategie iniciativy „Nemocnice přátelská dětem“ je:

  • umožnit matkám zahájit kojení do půl hodiny po porodu,
  • umožnit matkám kojení bez omezování frekvence a délky kojení, nikoliv podle stanoveného časového rozvrhu,
  • umožnit matkám 24 hodinový pobyt s novorozencem ve stejné místnosti (roaming-in),
  • ukázat a naučit matky správnou techniku kojení,
  • podávat tekutiny nebo dokrm jen v lékařsky indikovaných případech lžičkou nebo šálkem nikoliv kojeneckou lahví, jejíž použití kazí techniku kojení,
  • nepoužívat dudlíky, které rovněž kazí techniku kojení.

Pro úspěch kojení po odchodu z porodnice je zásadní dodržovat správnou techniku kojení, kojit dítě podle potřeby, to znamená jak často a jak dlouho chce, pokud dítě prospívá kojit výlučně do ukončených 6 měsíců. Podávání jiných tekutin nebo příkrmu vytěsňuje mateřské mléko: dítě, které si naplnilo žaludek např. čajem, nevysaje z prsu již vytvořené mléko, a protože se množství mateřského mléka tvoří na základě „poptávky“, postupně klesá jeho tvorba.[5]

Výživa dárcovským mateřským mlékem[upravit upravit | editovat zdroj]

Kojení je přirozený a nenahraditelný způsob výživy novorozence a kojence. Například u u novorozenců s nízkou porodní hmotností, jako ve všech ostatních případech, když není kojení možné, existuje alternativa výživy dárcovským mateřským mlékem. Sběr, ošetření a distribuci mateřského mléka zajišťují banky mateřského mléka (příp. se označují také jako sběrny, pokud je provoz zřízen pouze pro potřeby vlastního zdravotnického zařízení).

Zdravotní přínos kojení převyšuje případná rizika. Tzn., že existuje jen velmi málo situací, které by byly absolutní kontraindikací kojení. Jsou však také zdokumentovány případy salmonelóz, listerióz, infekcí způsobených beta-hemolytickými streptokoky, bakteriemi Staphylococcus aureus a jinými patogenními agens, které se nejčastěji klinicky manifestují jako novorozenecké sepse. Klinická výživa dárcovským mateřským mlékem podléhá zvláštním pravidlům: jedná se o výživu velmi specifickým druhem "potraviny", která se v minulosti stala už i vehikulem několika infekcí. Infekce přenesené v rámci léčebné nebo ošetřovatelské péče během pobytu ve zdravotnickém zařízení splňují kritéria nozokomiální nákazy.

Základním preventivním opatřením je výběr a poučení žen, které se rozhodují pro darování mateřského mléka. Žena musí být zdravá, neměla by trvale užívat žádné léky ani rostlinné produkty s bioaktivními účinky (fytofarmaka, některé doplňky stravy), měla by mít negativní epidemiologickou anamnézu se zřetelem na infekce, které mohou být přeneseny mateřským mlékem a musí podstoupit příslušné interní a sérologické vyšetření.


Praxe vlastního zacházení s dárcovským mateřským mlékem se v mnoha zemích odlišuje. Argumenty, které hovoří ve prospěch používání syrového (tj. nepasterovaného) dárcovského mateřského mléka, se opírají o protektivní význam pro imunitní systém kojence, pasterace totiž snižuje bioaktivní účinek IgA, laktoferinu a lysozymu. Tak např. v Norsku a Německu se provádí bakteriologické testování mateřského mléka na celkový počet mikroorganismů a vybrané patogeny (enterobakterie, Staphyloccus aureus, beta-hemolytické streptokoky). Uvádí se, že až 30 % darovaného mléka musí být zlikvidováno z důvodu nevyhovění kritériím, avšak používaná mikrobiologická kritéria jsou nejednotná. Ve Švédsku nepasterované mateřské mléko expeduje údajně 5 bank mateřského mléka z celkového počtu 27.

V České republice se nepasterované mateřského mléko smí používat pouze pro vlastní dítě (mléko musí být spotřebováno do 24 hod.). Ve všech ostatních případech musí být mateřské mléko pasterováno. Pasterační režim vyžaduje působení teploty 62,5 stupně Celsia po dobu 30 minut. Ihned po pasteraci musí být mateřského mléko zchlazeno na teplotu 4 stupně Celsia, příp. zmrazeno na teplotu -18 stupňů Celsia nebo nižší. Doba použitelnosti zchlazeného mléka je stanovena na 48 hodin, u zmrazeného mléka 3 měsíce. Před použitím musí být mateřské mléko ohřáto ve vodní lázni na teplotu 37 stupňů Celsia. Zmrazené mléko musí být nejdříve rozmrazeno pod tekoucí studenou vodou anebo uložením do chladničky na teplotu 4 stupně Celsia, dokud nedojde k úplnému rozmrazení.

Historie kojení[upravit upravit | editovat zdroj]

Výživa mateřským mlékem byla do začátku 20. století základní otázkou života a smrti kojenců. Při nemožnosti kojení bylo přežití kojence výjimečné a s těžkými následky. První pokusy o umělou výživu patřily dětem, u kterých byla bez kojení šance na přežití minimální. Umělá výživa se od té doby však natolik rozmohla, že ve druhé polovině 20. století vytlačila ve většině vyspělých států přirozené kojení na druhé místo – šlo vlastně o „největší populační experiment bez kontrolní skupiny“. Návrat k přirozené výživě se dá dnes považovat za největší cíl populační medicíny.

Druhové rozdíly savčího mléka[upravit upravit | editovat zdroj]

  • V průběhu fylogeneze savčích druhů se přizpůsobovalo i složení jejich mléka, aby pokrývalo potřeby mláďat.
Druh Zdvojnásobení váhy ve dnech Obsah v mléce
Tuky Bílkoviny Laktóza
Člověk 180 2,8 0,9 7
Kůň 60 1,9 2,5 6,2
Kráva 47 3,7 3,4 4,8
Jelen 30 16,9 11,5 2,8
Koza 19 4,5 2,9 4,1
Ovce 10 7,4 5,5 4,8
Krysa 6 15 3 2
  • Zajímavý je nepřímý vztah mezi obsahem laktózy a tuku – např. lidské mléko má nejvíce laktózy a málo tuku.
    • Jinak např. mroží mléko neobsahuje laktózu vůbec, ale má 38 % tuku.
  • Z hlediska předávání imunoglobulinů (Ig) lze savce dělit na tři skupiny:
    • 1. skupina – přežvýkavci – dodávka Ig je zabezpečena jen kolostrem (mlezivo), hlavně IgG (je ho tam 100 × víc než albuminu);
    • 2. skupina – psi, kočky, myši, krysyIgG přes placentu a v kolostru dominují IgA;
    • 3. skupina – člověk, opice, morče, králík – IgG se dostává placentou, v mléce je sekreční IgA (hlavně v kolostru a několik dní po porodu, potom sIgA klesá).

Odkazy[upravit upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit upravit | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j Pracovní skupina dětské gastroenterologie a výživy. Doporučení pracovní skupiny gastroenterologie a výživy ČPS pro výživu kojenců a batolat. Česko-slovenská pediatrie. 2014, roč. -, vol. duben, s. 7-13, ISSN 0069-2328. 
  2. WHO. Breastfeeding [online]. [cit. 2012-02-27]. <http://www.who.int/topics/breastfeeding/en/>.
  3. a b c d e DORT, Jiří, et al. Neonatologie : vybrané kapitoly pro studenty LF. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0790-5.
  4. GOMELLA, T. L, et al. Neonatology : Management, Procedures, On-Call Problems, Diseases, and Drugs. 6. vydání. Lange, 2009. 0 s. s. 95-96. ISBN 0071638482.
  5. a b c d e f g KUDLOVÁ, Eva. Výživová potřeba a doporučení v různých obdobích života [online]. [cit. 2012-03-09]. <https://el.lf1.cuni.cz/p86338602/>.
  6. a b c Pracovní skupina dětské gastroenterologie a výživy. Doporučení pracovní skupiny gastroenterologie a výživy ČPS pro výživu kojenců a batolat. Česko-slovenská pediatrie. 2014, roč. -, vol. duben, s. 23, ISSN 0069-2328. 
  7. a b c HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. s. 89-92. ISBN 80-7262-178-5.
  8. Pracovní skupina dětské gastroenterologie a výživy. Doporučení pracovní skupiny gastroenterologie a výživy ČPS pro výživu kojenců a batolat. Česko-slovenská pediatrie. 2014, roč. -, vol. duben, s. 16, ISSN 0069-2328. 
  9. NEVORAL, J, et al. Výživa v dětském věku. 1. vydání. H & H, 2003. 436 s. ISBN 80-86022-93-5.

Použitá literatura[upravit upravit | editovat zdroj]

  • HRODEK, O a J VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. 767 s. ISBN 80-7262-178-5.
  • ŠAŠINKA, M, et al. Pediatria, zv. I a II. 1. vydání. Košice : Satus, 1998. ISBN 80-967963-0-5.
  • WIDGER, J., N. H. O'CONNELL a T. STACK. Breast milk causing neonatal sepsis and death. Clin Microbiol Infect. 2010, vol. 16, s. 1796-8, PMID: 19832716.
  • SIMMER, K. a B. HARTMANN. The knowns and unknowns of human milk banking.. Early Hum Dev.. 2009, vol. 85, s. 701-4, PMID: 19766412.