Kolorektální karcinom/diagnostika
Obsah |
upravit Anamnestické údaje
Ačkoli by se mohlo zdát, že v době moderních technologií jako je CT, MRI a PET CT je odebírání anamnézy něco archaického, existuje celý soubor příznaků, který může především praktického lékaře navést ke správné diagnóze. Symptomy často vycházejí z lokalizace nádoru na tlustém střevě:
- viditelná čerstvá krev ve stolici – objevuje se především u aborálně lokalizovaných nádorů (dif. dg.: hemoroidy, IBD);
- anemizace – poměrně častý jev, vzniká důsledkem chronického krvácení nevelkého rozsahu z exulcerovaného nádoru, typické především pro nádory céka a pravé poloviny kolon, kde má střevo větší průsvit, a proto má nádor dostatek času pro svůj růst než začne způsobovat potíže typu poruchy pasáže;
- změny frekvence vyprazdňování – může se jednat jak o obstipaci tak průjmy, opět je typičtější spíše pro levou polovinu tračníku (descendens, sigmoideum, rektum, které mají užší průsvit než předchozí části tračníku), pacient například sdělí lékaři, že celý život chodil na stolici každý den a poslední 2 měsíce stěží dvakrát týdně …;
- tenesmy – u karcinomu rekta;
- hubnutí – sice vcelku nespecifický příznak, ale častý u řady onkologických onemocnění (nejen GIT);
- dyspeptické obtíže, celková slabost, kachektizace …
- perforace střeva nebo ileus mohou být naneštěstí také stavem, který vede ke zjištění malignity, jedná se o pokročilé případy, je to velmi negativní prognostické znamení.[1][2][3]
upravit Vyšetřovací metody
upravit Fyzikální vyšetření
Příznaky celkové anémie jako bledost spojivek a kůže, kachektizace[2]. Vyšetření per rectum samotné může odhalit nádor v oblasti recta a nebo odhalit krev ve stolici[2], proto by nemělo být v případě podezření na patologii GIT opomíjeno praktickými lékaři a už vůbec ne chirurgy.
upravit Laboratoř
Kromě známek anémie (hypochromní, mikrocytární) z chronického krvácení[2] jsou nasnadě nádorové markery. V případě kolorektálního karcinomu jde především o sérové koncentrace CEA a Ca 19-9[2]. Je velmi důležité si uvědomit, že jejich přínos není v diagnostice onemocnění, protože jsou nespecifické. Například zvýšené Ca 19-9 se vyskytuje nejen u karcinomu pankreatu a žlučových cest, ale dokonce i u benigní obstrukce žlučových cest. Přínos je tedy ve sledování účinků terapie (klesá = účinná chemoterapie, stoupá = relaps onemocnění) a potom také prognostický přínos. Vysoké CEA v době diagnózy onemocnění je negativní prognostický faktor.
upravit Koloskopie
Přínos tohoto vyšetření je téměř nedocenitelný. Kromě diagnostiky (vizualizace a odebrání biopsie) totiž umožňuje v některých zvláštních případech i kurativní zákrok spočívající ve snesení prekancerozy nebo dokonce nádoru (T1). Pomocí koloskopie lze použít i endosonografickou sondu, díky které lze v rámci stagingu (karcinomu rekta především) zjišťovat hloubku infiltrace ve stěně střeva, případně i jiných orgánech. Dále lze pomocí koloskopie aplikovat do místa nádoru tuš, která chirurgům usnadní hledání během operace.
upravit CT
CT vyšetření má svůj význam v zjišťování uzlinových a vzdálených metastáz, především v játrech, plicích, kostech a CNS. Definitivně se tak určí strategie terapie (kurativní resekce versus paliace, užití neoadjuvance, adjuvance).
upravit MRI
Magnetická rezonance dominuje u karcinomu rekta. Zde je nezbytně důležité zjístit míru infiltrace orgánů malé pánve (močový měchýř, ureter, vagina, ale i os sacrum), udělat staging a rozhodnout o typu resekce.
upravit Abdominální USG
Klasická sonografie břicha má význam u zjišťování postižení jater metastatázami.
upravit Endosonografie
Endosono má význam především u karcinomů rekta. Díky této technice lze zjistit hloubku invaze nádorového postižení, tj. do které vrstvy střevní stěny až zasahuje, nebo nepostihuje-li blízké lymfatické uzliny či okolní orgány.
upravit RTG srdce plíce
Slouží k vyloučení metastatického postižení plic, zadopřední projekce.
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Reference
- ↑ BURKITT, H. George a Clive R. G QUICK. Essential surgery : problems, diagnosis and management. 4. vydání. Edinburgh ; New York : Churchill Livingstone, 2007. 793 s. s. 402-412. ISBN 9780443103469.
- ↑ a b c d e ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. s. 409-412. ISBN 978-80-7387-423-0.
- ↑ ZEMAN, Miroslav, et al. Speciální chirurgie. 2. vydání. Praha : Galén, 2006. 575 s. s. 299-304. ISBN 80-7262-260-9.
