Komorový systém mozku
Komorový systém tvoří dutiny centrálního nervového systému a je vyplněn mozkomíšním mokem. Vzniká z původní dutiny neurální trubice, která se v míše přemění na canalis centralis medullae spinalis a v základech mozku se rozšiřuje v mozkové komory (ventriculi cerebri). Ty označujeme podle pořadí v CNS v kaudokraniálním směru jako ventriculus quartus, ventriculus tertius a ventriculus lateralis dexter et sinister.
Obsah |
upravit Ventriculi cerebri
upravit Ventriculus quartus (IV. mozková komora)
Je to nepárová dutina, jejíž spodinu tvoří dorzální plocha mozkového kmene tzv. fossa rhomboidea, strop tvoří mozeček a další složky, laterálně komora pak vybíhá jako recessus lateralis ventriculi quarti. Na spodinu IV. komory, do fossa rhomboidea, se promítají jádra hlavových nervů. Oblasti motorických a sensitivní jader jsou odděleny sulcus limitans. Mediálně leží dvě řady somatomotorických jader. Řadu jader blíže sulcus medianus tvoří ncl. III., IV., VI., XII. a laterálně od nich jsou uložena ncl. V., VII. a ncl. ambiguus, ke kterým jsou připojena jádra visceromotorická vysílající vlákna k hladkému svalstvu a žlázám. Jedná se o ncl. oculomotorius accesorius, ncl. salivatorius superior et inferior a ncl. dorsalis n. vagi. Laterálně od sulcus limitans leží jediné viscerosensitivní jádro ncl. solitarius, zcela laterálně jsou somatosensitivní jádra – ncl. spinalis et pontinus n. V. a senzorická jádra ncll. vestibulares et cochleares. Ve třech podélných pruzích jsou ve fossa rhomboidea uspořádána také jádra retikulární formace.
upravit Venticulus tertius (III. mozková komora)
Je to nepárová dutina v diencephalon, ze strany uzavřená thalamy a pravou a levou polovinou hypothalamu, který tvoří její dno. Středem komory prochází spojení pravého a levého thalamu, adhaesio interthalamica.
upravit Ventiriculi laterales (postranní mozkové komory)
Jsou to párové dutiny podkovovitého tvaru uložené v pravé a levé mozkové hemisféře. Můžeme je též označit jako I. a II. mozkovou komoru. V každé rozlišujeme 4 úseky. Do čelního laloku se vyklenuje cornu frontale, pokračuje jako pars centralis, která probíhá nad III. mozkovou komorou. Dále to je cornu occipitale vybíhající do týlního laloku a posledním úsekem je cornu temporale, který se nachází ve spánkovém laloku a na jehož bazální stěně leží hippocampus.
upravit Liquor cerebrospinalis (mozkomíšní mok)
Mozkomíšní mok se tvoří ve všech čtyřech mozkových komorách v plexus chorioideus. Tyto hroznovité útvary vznikají z cévní pleteně. Z postranních komor odtéká likvor přes foramen interventriculare do III. komory a odtud skrz aquaeductus mesencephali (tzv. Sylviův kanálek) do IV. komory. Ze IV. komory je přes apertura mediana et laterales ventriculi quarti (foramen Luschke et foramina Magendi) rozváděn do subarachoidálního prostoru (spatium subachachnoideum) mozku a míchy a do canalis centralis medullae spinalis. Ze spatium subarachnoideum je pak mok vstřebáván do žil na povrchu CNS a jimi se dostává v páteřním kanálu do plexus venosi vertebrales interni, v lebce do sinus durae matris – nejvíce do sinus sagittalis superior. Na vstřebávání likvoru se podílejí výběžky arachnoidey – granulationes arachnoideae. Snížená resorpce likvoru vede ke zvýšení intrakraniálního tlaku a vzniká tak hydrocephalus. Celkové množství likvoru je 150 ml. Denně se ho však v plexus choiroideus vytvoří cca 500 ml. Mezi jeho hlavní funkce patří nadnášení a ochrana mozku – vyrovnává tlakové změny vyvolané pulsací tepen. Obsahuje bílkoviny, glukózu, lymfocyty a další látky a má proto také nutritivní a imunologickou funkci.
upravit Odkazy
upravit Použitá literatura
- ČIHÁK, Radomír. Anatomie III. 1. vydání. Praha : Grada, 1997. 672 s. ISBN 80-7169-140-2.
- ELIŠKOVÁ, Miloslava a Ondřej NAŇKA. Přehled anatomie. 2. vydání. Praha : Karolinum ; Galén, 2009. 416 s. ISBN 978-80-246-1717-6.
