Komplement
Obsah |
Komplement je součást nespecifické humorální imunitní odpovědi. Složky komplementu se kaskádovitě aktivují a tím spouštějí imunitní reakci.[1]
Tvoří jej asi 30 sérových a membránových proteinů, které kooperují mezi sebou a s dalšími imunitními mechanismy.
Hlavními složkami je 9 sérových proteinů C1 − C9, dále faktory (B, D, P), inhibitory a inaktivátory (H, I). Většina jich je syntetizována v játrech, ostatní v makrofázích a fibroblastech. Různé podněty spouští kaskádovitou aktivaci jednotlivých složek. Ústřední složkou je C3 (fragment C3b se kovalentně váže na mikrobiální povrch). Meziprodukty této kaskádovité reakce mají výrazné biologické funkce, jako jsou opsonizace a chemotaxe. Terminálním produktem kaskády je komplex proteinů C5b, C6, C7, C8, C9 nazývaný MAC (membrane attack complex). Ten perforuje cytoplasmatické membrány některých buněk a působí jejich lýzu, zabíjí je.
upravit Hlavní funkce komplementu
- opsonizace (C3b): komplement se aktivuje po vniknutí bakterie; složka A se uvolní, B opsonizuje
- chemotaxe (C3a, C5a)
- prozánětlivé funkce (C3a, C5a): anafylatoxiny (mediátory zánětu, způsobují vazodilataci, zvyšují permeabilitu cévních stěn uvolňováním histaminu)
- osmotická lýza (C5b − C9): cytotoxické působení membranolytického komplexu
Existují specifické receptory pro aktivované složky C3, C5. CR1-receptor se vyskytuje na erytrocytech, slouží pro transport imunokomplexu do sleziny ze tkání. Imunokomplex aktivuje komplement a naváže se na receptor B složky a je pak ve slezině odstraněn. Při poškození této funkce dochází k imunopatologickým stavům.
Některé složky komplementového systému mají význam i při jiných dějích. Imunokomplexy, obsahující C3dg, stimulují aktivaci lymfocytů. Imunokomplexy s C3b regulují transport antigenů do sleziny a uzlin. Některé komplementové receptory slouží jako adhezivní molekuly.
Inhibice komplementu inhibuje hemostázu × poranění aktivuje oba systémy současně (hemostáza zabrání vnikání dalších částí do systému).
upravit Aktivace komplementu
Rozeznáváme 3 způsoby aktivace:
Lektinová cesta je variantou klasické.
upravit Odkazy
upravit Související články
- Klasická cesta aktivace komplementu
- Alternativní cesta aktivace komplementu
- Lektinová cesta aktivace komplementu
upravit Externí odkazy
upravit Zdroj
- ↑ ŠVÍGLEROVÁ, Jitka. Komplement [online]. Poslední revize 2009-02-19, [cit. 2010-11-15]. <http://wiki.lfp-studium.cz/index.php/Komplement>.
upravit Použitá literatura
- HOŘEJŠÍ, Václav a Jiřina BARTŮŇKOVÁ. Základy imunologie. 3. vydání. Praha : Triton, 2008. 280 s. ISBN 80-7254-686-4.
