Komplikace středoušních zánětů

Díky dostupné lékařské péči a antibiotikům je výskyt komplikací mezotitid relativně nízký. Nejčastěji vznikají jako komplikace chronických mezotitid s cholesteatomem.

Infekce se ze středouší může šiřit několika cestami:

1. vrozenými preformovanými cestami;
2. získanými preformovanými cestami;
3. usurami v kosti;
4. při osteotromboflebitidě.

Obecně lze komplikace rozdělit na:

• otologické;
• intrakraniální.

Obsah 1 Otologické komplikace 1.1 Koalescentní mastoiditida 1.2 Petrozitida 1.3 Paréza nervus facialis 1.4 Labyrintitida 2 Nitrolební komplikace 3 Odkazy 3.1 Související články 3.2 Zdroj 3.3 Použitá literatura

upravit Otologické komplikace

upravit Koalescentní mastoiditida

upravit Petrozitida

• Jedná se o zánět sklípků hrotu pyramidy a vznik abscedujícího ložiska. V dnešní době dochází k této komplikaci jen ojediněle.
• Klinicky popisujeme tzv. Gradeningův syndrom, který zahrnuje horečku, otoreu, retrobulbární bolest a diplopii.
• V diagnostice se uplatňuje především CT.
• Léčba spočívá v podání antibiotik, při neúspěchu lze zasáhnou chirurgicky (mastoidektromie, petrozektomie).

upravit Paréza nervus facialis

• Při akutní infekci je nervus facialis poškozen toxiny.
• Při chronické infekci je nervus facialis komprimován cholesteatomem.
• V obou případech se jedná o periferní parézu lícního nervu.

upravit Labyrintitida

Rozlišujeme 3 formy labyrintitidy:

1. Perilabyrintitida: Při perilabyrintitidě cholesteatom poškozuje kostěné pouzdro labyrintu a vzniká labyrintová píštěl, kterou lze znázornit pomocí HRCT. Vnitřní ucho není infikováno. Dominujícím příznakem je vertigo.
2. Serózní labyrintitida: V důsledku proniknutí mikroorganismů nebo jejich toxinů do vnitřního ucha dochází ke vzniku reverzibilního zánětu. Z klinických příznaků bývá přítomný tinnitus, hypakuze (percepční vada).
3. Hnisavá labyrintitida: Vzniká proniknutím virulentních mikroorganismů do vnitřního ucha.Klinický obraz je vážný – těžké vertigo, tinnitus, nauzea, vomitus, nystagmus, poruchy rovnováhy. Velkým nebezpečí tkví v možnosti rozšíření infekce na mozek a mozeček – stav je zapotřebí ihned řešit (ATB, labyrintektromie). Následkem onemocnění je hluchota.

upravit Nitrolební komplikace

Mezi nitrolební komplikace řadíme:

• meningitidu;
• tromboflebitidu esovitého splavu;
• extradurální, subdurální nebo mozkový absces.

upravit Odkazy

upravit Související články

• Klasifikace středoušních zánětů
• Paréza nervus facialis/PGS/diagnostika

upravit Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://jirben2.chytrak.cz/materialy/orl_jb.doc>.

upravit Použitá literatura

• KLOZAR, Jan, et al. Speciální otorinolaryngologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. 224 s. ISBN 80-7262-346-X.

Článek neobsahuje vše, co by měl. Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej. O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.