Kompozit
Kompozit obecně znamená složený materiál vzniklý umělým spojením jednodušších materiálů. Kompozitní materiál získává spojením vlastnosti, které jeho jednotlivé komponenty nemají. Ve stomatologii se kompozitem myslí výplňový materiál složený ze skla a pryskyřičného pojiva.
Obsah |
upravit Složení
- Plnivo – sklo, SiO2, aktivátory tuhnutí.
- Pojivo – pryskyřice (BisGMA, UDMA).
- Pomocné prvky – silan.
upravit Vlastnosti
Kompozit patří mezi estetické výplňové materiály. V kavitě drží mikroretencí. To znamená, že povrch kavity se musí nejprve naleptat, aby měla kompozitní výplň dostatečnou retenci. Kompozit by se měl skladovat hermeticky uzavřený v chladu (5–8 °C) a temnu.
- Výhody
- vynikající estetika;
- dokonalá leštitelnost a barevná stálost;
- vynikající adheze ke sklovině;
- odolnost vůči kyselinám;
- odolnost vůči žvýkacím tlakům;
- vysoká houževnatost.
- Nevýhody
- kontrakce vedoucí k frakturám ve sklovině nebo spárám mezi výplní a sklovinou;
- špatná adheze k dentinu;
- chybějící antikariogenní vlastnosti;
- citlivost na zpracování a technologické postupy;
- špatná odstranitelnost;
- případné alergizující účinky.
upravit Klasifikace
- Podle způsobu polymerace:
- chemicky tuhnoucí (pasta/pasta);
- fotokompozita.
- Podle velikosti částic plniva:
- konvenční – velikost částic 15–100 μm;
- mikrofilní – velikost částic 0,01–0,04 μm;
- hybridní – směs tří různých velikostí částic (obou předešlých a částic o velikosti 1–50 μm).
- Podle množství plniva:
- do padesáti procent to není kompozit;
- vysoce naplněné;
- málo naplněné – tzv. flow materiály.
upravit Indikace
Kompozitní výplň je indikována ve všech třídách dle Blacka, pokud se nejedná o dostavbu zubů po endodontickém ošetření, dostavbu frakturovaných zubů nebo u vrozených a získaných vad ve sklovině.
upravit Kontraindikace
Kontraindikován je kompozit také při špatné ústní hygieně pacienta, bruxizmu nebo pokud se kavita nebo její část nachází subgingiválně.
upravit Zpracování a aplikace
Fotokompozit se aplikuje po malých vrstvách (dávkách), která se každá polymeruje. Malé vrstvy se používají proto, aby nedocházelo k veliké objemové kontrakci, která je nežádoucí (výsledný hermetický okrajový uzávěr by se nemusel vytvořit (v tomto případě zcela jistě)).
Leptání skloviny.
Zub po naleptání.
Zub po aplikaci primeru a bondu a po nasazení matrice.
Aplikace kompozitu.
Hotová výplň.
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Externí odkazy
upravit Použitá literatura
DOSTÁLOVÁ, Tatjana, et al. Stomatologie. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 2008. 196 s. ISBN 978-80-247-2700-4.
|
Článek neobsahuje vše, co by měl. Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej. O vhodných změnách se lze poradit v diskusi. |
