Komunitní ošetřovatelství

Z WikiSkript
Zkontrolováno old.png

Komunita je sociální seskupení se zvláštním typem vnitřních sociálních vazeb a speciálním postavením v širším sociálním prostředí.

Slovo komunita pochází z latinského cum – spolu, mezi sebou a munere – darovat (zdroj: WIKIPEDIE).

Komunita neboli communitas znamená společenství, společnost, vlídnost, laskavost, smysl pro obecnost, pospolitost, společenství, protiklad pojmu společnost.

Komunitní péče[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Tvoří ji zdravotní, sociální a další služby, které jsou poskytovány nemocným, ale i zdravým občanům, rodinám = skupinám určité komunity (geografické, etnické).
  • Tyto služby doplňují primární péči.
  • Cílem je orientovat se na péči v domácím prostředí, v komunitě, i při onemocnění či závislosti.

Hodnocení potřeb komunity[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Při hodnocení potřeb komunity se zabýváme především dvěma oblastmi:

  • Charakteristikou práce, která vede k rozvoji komunity.
    • Práce sestry je v tomto ohledu ovlivňována širším sociálním a politickým kontextem.
  • Způsoby, jak hodnotit rozdíly ve zdravotním stavu různých členů komunity.

Informační pyramida[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • První stupeň definuje základní informace o věku, pohlaví, zaměstnání, rodinných strukturách, etnických skupinách, schopností komunity starat se sama o sebe, využívat sociální podpory a sítě.
  • Druhý stupeň obsahuje socioekonomické faktory ovlivňující zdraví.
  • Třetí stupeň nám poskytuje informace o dostupných službách v souvislosti s jejich finančním krytím, dostupností a přijatelností.
  • Čtvrtý stupeň zahrnuje zdravotní politiku daného státu.

Komunitní plánování[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Je otevřený, kontinuální proces.
  • Cílem je hledat řešení, které nejlépe odpovídá místním podmínkám a potřebám komunity.
  • Na základě zjištěných dat, při propojení veřejných zdrojů a zdrojů jednotlivce, se dá utvářet fungující systém zdravotních, sociálních a dalších služeb reagující na potřeby komunit.

Komunitní plánování – proces[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Vyhledávání specifických skupin (lidé v určitém stavu bezmocnosti, staří, umírající, drogově závislí,…).
  • Stanovení věkové struktury, počtu klientů a vyhodnocení jejich potřeb.
  • Zhodnocení stávajících komunitních služeb (zdravotních, sociální a dalších, např. zapojení občanských sdružení).
  • Vytvoření multidisciplinárního týmu.

Zdravotní služby a instituce v komunitní péči[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • rodina, domov, přátelé (nezastupitelná úloha rodiny a domácího prostředí);
  • praktičtí lékaři pro dospělé, pro děti a dorost;
  • ambulantní gynekologové;
  • ambulantní stomatologové;
  • agentury domácí péče;
  • LSPP;
  • stacionáře a specializovaná centra;
  • pečovatelská služba.

Problémy, před nimiž stojíme[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • zvyšující se náklady na zdravotní péči;
  • zvyšující se očekávání a požadavky klientů;
  • demografické změny a stárnutí obyvatelstva;
  • nedostatek sester a dalších zdravotnických pracovníků v praxi;
  • plně nevyužitý potenciál ošetřovatelství;
  • přírodní a civilizační katastrofy;
  • endemické a pandemické nemoci, nové a znovu se objevující nemoci;
  • zvýšení počtu chronických nemocí;
  • přesun směrem ke komunitní péči → budování, posilování a udržování role sestry.

Pohled do budoucna, kam směřujeme[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • ke změně poskytování služeb – z institucí do komunit, od kurativní péče k péči preventivní;
  • sestry budou vnášet do péče kontinuitu;
  • sestry získají novou orientaci, řadu dovedností a kompetencí navíc;
  • nemocnice (sekundární zdravotní péče) a speciální centra budou vyhrazena pro akutnější případy;
  • ke kvalitním službám primární péče pro všechny komunity.