Kongenitální laryngeální stridor
Kongenitální laryngeální stridor (stridor laryngis congenitus) neboli laryngomalacie je způsobena opožděným vývojem chrupavek hrtanu (hlavně epiglotis), který vede k jejich abnormální měkkosti. Epiglotis je spolu s aryepiglotickými řasami při inspiriu nasávána do hrtanového vchodu, čímž vzniká obstrukce horních cest dýchacích.
Obsah |
upravit Klinický obraz
Klinicky se manifestuje ihned po narození či v prvních týdnech inspiračním stridorem. Může být konstantní či intermitentní. Zpravidla se stridor zhoršuje při pláči, neklidu nebo infektu. Pro kongenitální stridor svědčí fakt, že se zmírňuje či vymizí při vytlačení mandibuly dítěte vpřed.
Definitivní diagnóza je možná laryngoskopicky.
upravit Diferenciální diagnóza
V prvních dnech je důležité odlišit neonatální tetanii nebo sekundární laryngeální edém po traumatu. Dále extraglosální příčiny (makroglosie, glosoptóza) a jiné malformace hrtanu (diaphragma laryngis, synechie, subglotické stenózy, cysty, kloubní ankylózy), paréza rekurentu, tumory laryngu, stenózy zvenčí (kongenitální struma, anomální cévy).
upravit Léčba
Specifická terapie není nutná, pro děti je s výhodou zvýšená poloha (hlavně při krmení). Většinou se do jednoho roku spontánně upraví.
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Zdroj
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2009]. <http://jirben.wz.cz>.
