Kongenitální laryngeální stridor

Z WikiSkript

Kongenitální laryngeální stridor (stridor laryngis congenitus) neboli laryngomalacie je způsobena opožděným vývojem chrupavek hrtanu (hlavně epiglottis), který vede k jejich abnormální měkkosti. Epiglotis je spolu s aryepiglotickými řasami při inspiriu nasávána do hrtanového vchodu, čímž vzniká obstrukce horních cest dýchacích.

Klinický obraz[upravit upravit | editovat zdroj]

Klinicky se manifestuje ihned po narození či v prvních týdnech inspiračním stridorem. Může být konstantní či intermitentní. Zpravidla se stridor zhoršuje při pláči, neklidu nebo infektu. Pro kongenitální stridor svědčí fakt, že se zmírňuje či vymizí při vytlačení mandibuly dítěte vpřed.

Definitivní diagnóza je možná laryngoskopicky.

Diferenciální diagnóza[upravit upravit | editovat zdroj]

V prvních dnech je důležité odlišit neonatální tetanii nebo sekundární laryngeální edém po traumatu. Dále extraglosální příčiny (makroglosie, glosoptóza) a jiné malformace hrtanu (diaphragma laryngis, synechie, subglotické stenózy, cysty, kloubní ankylózy), paréza rekurentu, tumory laryngu, stenózy zvenčí (kongenitální struma, anomální cévy).

Léčba[upravit upravit | editovat zdroj]

Specifická terapie není nutná, pro děti je s výhodou zvýšená poloha (hlavně při krmení). Většinou se do jednoho roku spontánně upraví.

Odkazy[upravit upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit upravit | editovat zdroj]