Konkomitantní a paralytický strabismus

Strabismus nastává, když osy vidění obou očí nesměřují současně k fixovanému bodu. Reakcí CNS na šilhání a jím způsobenou diplopii jsou adaptační mechanismy. Zpočátku pozorujeme supresi – reverzibilní stav, kdy je potlačen zrakový vjem postiženého oka. Trvalým a progredujícím stavem potlačení zrakového vjemu nastává amblyopie (tupozrakost).

Obsah 1 Dělení strabismu 2 Konkomitantní strabismus 2.1 Etiologie 2.2 Jednotky konkomitantního strabismu 2.2.1 Esotropie 2.2.2 Exotropie 2.2.3 Vertikální strabismus 3 Paralytický strabismus 3.1 Etiopatogeneze 3.2 Klinické znaky 4 Klasifikace okohybných poruch 4.1 Neurogenní poruchy motility 4.2 Myogenní poruchy motility 5 Klinický obraz obrn hlavových nervů 5.1 Obrna n. abducens 5.2 Obrna n. oculomotorius 5.3 Obrna n. trochlearis 6 Odkazy 6.1 Použitá literatura

upravit Dělení strabismu

1. Podle etiologie:
   • konkomitantní strabismus
   • paralytický strabismus
2. Podle směru:
   • esotropie (strabismus convergens) – postižené oko směřuje mediálně
   • exotropie (strabismus divergens) – postižené oko směřuje laterálně
   • hypertropie (strabismus sursumvergens) – postižené oko směřuje kraniálně
   • hypotropie (strabismus deosumvergens) – postižené oko směřuje kaudálně

upravit Konkomitantní strabismus

• úhel šilhání je stejný ve všech pohledových směrech a motilita očí není porušena
• výskyt výhradně v dětském věku (incidence přibližně 5,3 – 7,4 % dětí), nejčastěji vzniká do 2. roku života

upravit Etiologie

Porucha ve vývoji senzomotorických mechanismů, narušení vývoje binokulárního vidění.

• nekorigované refrakční vady
• insuficience fúze (oči s rozdílnou dioptrickou vadou)
• jednostranné postižení zrakové ostrosti (oční vady – vrozená katarakta, chronické choroby sítnice apod.)
• anomálie ve tvaru a velikosti orbity
• poruchy CNS (perinatální léze, encefalitida, prematurita, cerebrální trauma)

upravit Jednotky konkomitantního strabismu

upravit Esotropie

• kongenitální a infantilní esotropie – vznik do 6 měsíců, malá refrakční vada, nystagmus, hypermetropie
• získaná esotropie – nejčastější typ; objevuje se buď mezi 1. – 3.rokem (jednostranné šilhání a velké riziko amblyopie) nebo mezi 4. – 7.rokem
• akomodativní, refrakční esotropie – hypermetropie kolem +4,0 až +7,0 Dpt, nutná korekce brýlemi, která konvergenci spraví
• abnormální akomodativní konvergence – forma akomodativního strabismu (způsobena poruchou rovnováhy mezi konvergencí a akomodací)
• esotropia ex anopsia – šilhání následkem zhoršení zrakové funkce jednoho oka po úrazu nebo onemocnění

upravit Exotropie

• bazální (konstantní) exotropie – dítě šilhá do blízka i do dálky
• intermitentní exotropie – zjevné šilhání jen při pohledu do dálky
• exotropia ex anopsia – šilhání následkem zhoršení zrakové funkce jednoho oka po úrazu nebo onemocnění
• konsekutivní exotropie – šilhání po předchozí operaci strabismu

upravit Vertikální strabismus

• primární dysfunkce dolních šikmých svalů – nadměrná aktivita šikmých svalů ve směru jejich činnosti
• disociovaná vertikální deviace – stočení oka vzhůru ve směru jeho disociace

upravit Paralytický strabismus

• úhel šilhání se mění v různých pohledových směrech a motilita očí je porušena
• způsoben paralýzou nebo parézou okohybných svalů
• vyskytuje se především v dospělém věku (u dětí asi 1 % všech strabismů)

upravit Etiopatogeneze

• intrakraniální a orbitální nádory
• zánětlivé afekce (meningitida, encefalitida)
• toxické afekce (botulismus, abúzus alkoholu)
• metabolické poruchy (deficit vitaminu B, diabetes mellitus)
• vaskulární afekce (cévní mozková příhoda, trombóza)
• degenerativní onemocnění (roztroušená skleróza)
• traumata

upravit Klinické znaky

• omezení pohyblivosti oka ve směru činnosti svalu
• úchylka se zvětšuje ve směru činnosti svalu
• diplopie
• kompenzační postavení hlavy (pacient nalezne takovou polohu hlavy, ve které je diplopie nejmenší)
• hypofunkce/hyperfunkce ostatních okohybných svalů

upravit Klasifikace okohybných poruch

upravit Neurogenní poruchy motility

• infranukleární poruchy – postižena periferní vlákna hlavových nervů
• nukleární poruchy – postižení jader hlavových nervů III, IV, VI
• supranukleární poruchy – narušení paramediánní ponto-retikulární formace
• internukleární poruchy – postižení nervových vláken spojujících dvě mozková jádra

upravit Myogenní poruchy motility

• Graves-Basedowova choroba
• myasthenia gravis
• chronická progresivní oftalmoplegie

upravit Klinický obraz obrn hlavových nervů

upravit Obrna n. abducens

• n. abducens inervuje m. rectus bulbi lateralis (externus)
• při obrně je omezen pohyb postiženého oka temporálním směrem
• primární postavení oka: oko je stočeno směrem dovnitř a při abdukci se zvětšuje úhel šilhání
• kompenzační postavení hlavy: obličej je stočen ve směru činnosti postiženého svalu, ale obě oči jsou stočeny opačným směrem

upravit Obrna n. oculomotorius

• n. oculomotorius inervuje mm. recti (kromě m. rectus lateralis) a m. obliquus bulbi inferior
• obrna může být částečná nebo úplná (poškozeny také m. ciliaris a m. sphincter pupilae)
• primární postavení: oko v divergentním postavení a lehce stočeno dolů, nápadný pokles víčka (obrna zvedače víčka)

upravit Obrna n. trochlearis

• n. trochlearis inervuje m. obliquus bulbi superior
• primární postavení: oko stočeno nahoru
• kompenzační postavení hlavy: hlava skloněna ke zdravé straně
• Bielschowského test: při pasivním náklonu hlavy pacienta k postižené straně se oko s obrnou výrazně uchyluje směrem vzhůru

upravit Odkazy

upravit Použitá literatura

ROZSÍVAL, Pavel, et al. Oční lékařství. 1. vydání. Praha : Galén, 2006. 373 s. ISBN 80-7262-404-0.