Kontuze a lacerace mozku
Obsah |
upravit Kontuze
Kontuze mozku je ložiskové pohmoždění tkáně způsobené nepenetrujícím traumatem mozkové tkáně. Obecné mechanismy vzniku poranění jsou translační nebo akcelerační. Vlastní působní na mozkovou tkáň se nazývá coup (v místě nárazu) a contre coup (na protilehlé straně, nárazem na kost). Vlastní ložisko (resp. mnohočetná ložiska) je tvořeno nekrotickou tkání s různým stupněm prokrvácení. Neurologická symptomatika je ložisková, závisí na místě postižení.
upravit Klinický obraz
Klinický obraz je velmi pestrý. Příznaky často způsobeny perifokálním edémem. Od zcela asymptomatických forem po těžké kontuze projevující se hlubokým bezvědomím. Kontuze má sklon k expanzi, na CT obraze vidíme hyperdenzní ložisko s dynamickým vývojem. Ke zvětšování ložiska obvykle dochází až za několik dní po úraze. Vývoj je špatně předvídatelný, dosud příznivý průběh může být náhle komplikován expanzí kontuze nebo zhoršením okolního edému. Léze se hojí jizvou tvořenou glií nebo posttraumatickou pseudocystou. Terapie odpovídá antiedematózní léčbě.
upravit Diagnóza
Pomocná vyšetření: CT (nutno zopakovat s odstupem 24–48 h), rtg lebky a krční páteře, vyšetření očního pozadí, EEG do 3 měsíců po úrazu k posouzení ložiskových změn
upravit Léčba
- hospitalizace na chirurgickém oddělení ev. na JIP, klid na lůžku, antiedematózní léčba (mannitol), nootropika, vitamín C, E, B-komplex, ev. rehabilitace.[1]
upravit Prognóza
- dobrá, řadu měsíců však perzistuje kognitivní a psychosociální postižení.[1]
upravit Lacerace
Lacerace je těžké, devastující poranění, označované také jako rozhmoždění, potrhání, rvaní, roztržení měkkých tkání. Vzniká translačním či akceleračním mechanismus. Vzniká následkem penetrujících poranění mozku. Je preferována konzervativní terapie, zaměřená na prevenci a léčbu edému mozku. Při nepříznivém vývoji (expanze, krvácení) se přistupuje k chirurgické resekci zhmožděné tkáně. U ložisek ve funkčně významných oblastech se prování dekompresivní kraniotomie.
upravit Klinický obraz
- ztráta vědomí trvající dny, týdny i měsíce;
- dále jako u kontuze, ale výraznější.
upravit Diagnóza
- anamnéza (úraz hlavy, bezvědomí) + neurologický nález.
Pomocná vyšetření:
- CT (nutno zopakovat s odstupem 24–48 h);
- rtg lebky a krční páteře;
- vyšetření očního pozadí;
- EEG do 3 měsíců po úrazu k posouzení ložiskových změn.
upravit Léčba
- hospitalizace na chirurgickém oddělení, event. na JIP, klid na lůžku, antiedematózní léčba (mannitol), nootropika, vitamín C, E, B-komplex, event. rehabilitace.[1]
upravit Prognóza
- špatná, v případě přežití bývá perzistence různého stupně fyzického a psychického deficitu.[1]
upravit Odkazy
upravit Související články
- Kraniocerebrální traumata
- Penetrující poranění
- Epidurální hematom
- Subdurální hematom
- Kraniocerebrální traumata
upravit Reference
- ↑ a b c d NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. s. 163-170. ISBN 80-7262-160-2.
upravit Literatura
NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. s. 163-170. ISBN 80-7262-160-2.
AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 6. vydání. Praha : Galén, 2006. s. 171-181. ISBN 80-7262-433-4.
SAMEŠ, M, et al. Neurochirurgie. 1. vydání. Praha : Jessenius Maxdorf, 2005. 127 s. s. 37-38. ISBN 80-7345-072-0.
