Koronární průtok

Z WikiSkript

Hodnoceno 2x, počet editací 7, počet autorů 6

Děkujeme za Vaše hodnocení (3★)

Přejít na: navigace, hledání

Obsah

dvě koronární artérie, které zásobují srdeční sval, odstupují ze sinusů za chlopní aortálního ústí
kapilarizace srdečního svalu je velmi hustá, takže poměr počtu kapilár a svalových vláken je přibližně 1:1
průtok krve je vyšší v pravé koronární arterii u 50 % lidí, v levé koronární arterii u 20 % lidí, stejný průtok v obou arteriích u 30 % lidí
většina žilní krve se do srdce vrací koronárním sinusem a předními srdečními žilami, které ústí do pravé síně + kromě toho, některé cévy ústí přímo do srdečních komor

koronárním řečištěm protéká zhruba 5 % srdečního minutového výdeje = 250 ml/min v klidu a 600 ml/min při zátěži, z tohoto objemu asi 85 % levou a 15 % pravou koronární arterií
koronární průtok lze změřit zavedením katétru do koronárního sinusu a použitím Ketyho metody
ke studiu distribuce krevního průtoku v jednotlivých oblastech srdce a ke zjišťování ischemických oblastí a infarktových ložisek lze použít řadu metod využívající radionuklidy (př. thalium)

v klidu srdce extrahuje z krve, která jím proteče 70-80 % kyslíku
spotřebu kyslíku lze významněji zvýšit pouze zvýšením průtoku, krevní průtok roste vždy, když se zvyšuje metabolismus myokardu
průsvit koronárních cév a následně i velikost průtoku krve jsou ovlivňovány nejen změnami tlaku v aortě, ale také chemickými a nervovými faktory

zvýšená místní koncentrace CO², H⁺,K⁺, laktátu, prostaglandinů, adeninových nukleotidů a adenozinu vede k vazodilataci
asfyxie, hypoxie a intrakoronární injekce kyanidu zvyšují průtok o 200-300 % (společný rys těchto stimulů je hypoxie srdečních vláken), podobný růst průtoku byl zjištěn po otevření okludované koronární artérie

koronární arterioly obsahují α-adrenergní receptory, které zprostředkují vazokonstrikci a β-adrenergní receptory působící vazodilataci
noradrenergní vlákna způsobují vazokonstrikci i vazodilataci (vazodilatace je důsledkem tvorby vazodilatačních metabolitů v myokardu po zvýšení jeho aktivity)
je-li inotropní a chronotropní vliv adrenergních vláken blokován β blokátory, stimulace noradrenerních nervů vyvolají u bdělých zvířat vazokonstrikci (přímý účinek noradrenergní stimulace je tedy konstrikce)
nervus vagus způsobuje vazodilataci

GANONG, William F. Přehled lékařské fyziologie. 20. vydání. Praha : Galén, 2005. 890 s. ISBN 80-7262-311-7.

TROJAN, Stanislav, et al. Lékařská fyziologie. 4. vydání. Praha : Grada, 2003. 772 s. ISBN 80-247-0512-5.