Kortizol
| Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní | ||||
| Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse. | ||||
Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte. | ||||
| Stránka byla naposledy aktualizována ve čtvrtek 12. 1. 2012 v 23.21. | ||||
Kortizol se řadí do skupiny glukokortikoidů, hormonů produkovaných kůrou nadledviny (její střední vrstvou - zona fasciculata). U člověka je hlavním hormonem z této skupiny. Jeho produkce je regulována adrenokortikotropním hormonem (ACTH) z adenohypofýzy principem negativní zpětné vazby. Hlavní funkcí kortizolu je regulace metabolismu živin - sacharidů, bílkovin i tuků.
upravit Syntéza a degradace
Výchozí látkou pro syntézu steroidních hormonů, mezi než glukokortikoidy patří, je cholesterol. Cholesterol je v buňkách zona fasciculata skladován ve velkém množství ve formě esterů. Jeho hlavním zdrojem pro buňky jsou plazmatické lipoproteiny (LDL a HDL), v menším množství je též nově syntetizován. Na tvorbě steroidních hormonů se v buňce podílejí zejména mitochondrie, v nichž vzniká prekurzor pregnolon a dále endoplazmatické retikulum, kde je díky enzymatickým reakcím pregnolon postupně přeměňován v kortizol či jiný steroidní hormon.
upravit Hlavní funkce
- Regulace intermediárního metabolismu
Kortizol bývá často označován jako hormon stresu. Jeho hlavním cílem je mobilizace organismu při stresové zátěži, čehož dosahuje především díky svým účinkům na energetický metabolismus. Účinkuje zejména v játrech, svalech, pankreatu a tukové tkáni. Působí katabolicky a antianabolicky.
- Metabolismus sacharidů : Cílem kortizolu je zajistit při stresové situaci dostatek glukozy pro mozek. Zvyšuje koncentraci glukozy v krvi, čehož dosahuje stimulací glukoneogeneze v játrech.
- Metabolismus tuků: Mobilizuje tukové zásoby organismu a stimuluje též lipolýzu.
- Metabolismus aminokyselin: Podporuje rozklad bílkovin (čímž způsobuje zvýšení vylučování močoviny), získané aminokyseliny použity pro glukoneogenezi. Jeho nadměrná koncentrace může vést k poruchám pojivové tkáně a kůže, například ke vzniku strií, jako je tomu u Cushingova syndromu.