Krystaly

Z WikiSkript

Krystaly jsou pevná, tuhá tělíska, vyskytující se buď volně ve tkáních nebo jako složky kamenů.

Příklady krystalů[upravit upravit | editovat zdroj]

Krystaly kyseliny močové[upravit upravit | editovat zdroj]

Jsou jehlicovitého tvaru. Nacházejí se nejčastěji v malých kloubech (kloubní chrupavky a synoviální membrány) a v podkoží při dně (arthritis uratica) a v renální papile při acidurickém infarktu ledviny. Krystalky mohou být uložené extracelulárně nebo intracelulárně (v makrofázích).

Zdrojem kyseliny močové je jednak její endogenní tvorba (biodegradací purinů), jednak exogenní přívod potravou (nukleoproteiny). Při zvýšené tvorbě nebo sníženém vylučování vzniká hyperurikémie, jež je vlastní příčinou dny. Její fyziologická plazmatická koncentrace (urikémie) činí:

  • u mužů 220–420 μmol/l
  • u žen 140–340 μmol/l

V těle se v závislosti na pH vyskytuje jako špatně rozpustná kyselina močová nebo jako její sodná sůl (urát sodný). Například v plasmě při pH = 7,4 je v podobě asi dvacetkrát rozpustnějšího urátu, v moči při pH pod 5,8 je v podobě méně rozpustné kyseliny.

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Artritis uratica.


Cholesterolové krystaly[upravit upravit | editovat zdroj]

Cholesterolové krystaly

Mají podobu buď kosočtvrerečných destiček nebo oboustranně zašpičatělých jehlic. Nalézáme je například:

Charcot-Leydenovy krystaly[upravit upravit | editovat zdroj]

Astma bronchiale − uprostřed preparátu v lumen patrný Charcot-Leydenov krystal vzniklý rozpadem eosinofilů

Mají tvar šestibokých jehlic. Barví se silně eosinofilně. Jsou zřejmě bílkovinné povahy. Vznikají všude tam, kde dochází ke zvýšenému rozpadu eozinofilů (místa alergického zánětu, v okolí parazitů).

Krystaly hlenových látek[upravit upravit | editovat zdroj]

Nalézají se v místech zmnožení hlenů (hlenová dystrofie):

  • ganglion – dutinka vyplněná hlenem
  • myxom – nádor hlenovitého mezenchymu
  • paranazální dutiny apod.

Barví se výrazně eozinofilně.

Krystaly paraproteinů[upravit upravit | editovat zdroj]

Krystal tvořen Bence-Jonesovým proteinem

Paraproteiny jsou plazmatické bílkoviny, které se v plazmě za normálních okolností nevyskytují. Jejich podkladem jsou imunoglobulinové řetězce. Krystalky paraproteinů se ukládají v ledvinách v lumen tubulů i v buňkách, které tubuly vystýlají. Nejčastěji vznikají při plazmocytárním myelomu.

Rozlišujeme několik typů paraproteinových krystalů:

Cystinové krystaly[upravit upravit | editovat zdroj]

Vyskytují se při cystinóze (dědičné onemocnění, charakterisované ukládáním krystalků cystinu buňkách monocyto-makrofágového systému). Vyskytují se v kostní dřeni, játrech, slezině, lymfatických uzlinách, ledvinách, rohovce a jinde. Nejzávažnější je ukládání v ledvinách, vedoucí až k renálnímu selhání.

Cystinurie je porucha transportu cystinu, lysinu, argininu a ornitinu, při níž vznikají a v ledvinách se ukládají cystinové kameny.

Oxalátové krystaly[upravit upravit | editovat zdroj]

Kalcium oxalátové krystaly v moči

Vyskytují se hlavně v intersticiu ledvin a myokardu při oxalóze, která může být:

  • primární – vrozená porucha, při které se zvyšuje tvora oxalátů, krystaly se při ní vyskytují i v kostní dřeni
  • sekundární – navazuje na postižení ledvin z jiných příčin (například toxické poškození, otrava etylénglykolem)

Krystaly kalcitu (vápence – CaCO3)[upravit upravit | editovat zdroj]

Vznikají v dlouhodobě hypoxické, namáhané, nebo porušené tkáni. Typické je ukládání do specifické granulační tkáně při TBC a zvláště sarkoidóze.


Odkazy[upravit upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit upravit | editovat zdroj]