Krystaly
Krystaly jsou pevná, tuhá tělíska, vyskytující se buď volně ve tkáních nebo jako složky kamenů.
Obsah |
upravit Příklady krystalů
upravit Krystaly kyseliny močové
Jsou jehlicovitého tvaru. Nacházejí se nejčastěji v malých kloubech (kloubní chrupavky a synoviální membrány) a v podkoží při dně (arthritis uratica) a v renální papile při acidurickém infarktu ledviny. Krystalky mohou být uložené extracelulárně nebo intracelulárně (v makrofázích).
Zdrojem kyseliny močové je jednak její endogenní tvorba (biodegradací purinů), jednak exogenní přívod potravou (nukleoproteiny). Při zvýšené tvorbě nebo sníženém vylučování vzniká hyperurikémie, jež je vlastní příčinou dny. Její fyziologická plazmatická koncentrace (urikémie) činí:
- u mužů 220–420 μmol/l
- u žen 140–340 μmol/l
V těle se v závislosti na pH vyskytuje jako špatně rozpustná kyselina močová nebo jako její sodná sůl (urát sodný). Například v plasmě při pH = 7,4 je v podobě asi dvacetkrát rozpustnějšího urátu, v moči při pH pod 5,8 je v podobě méně rozpustné kyseliny.
Podrobnější informace naleznete na stránce Artritis uratica. upravit Cholesterolové krystaly
Mají podobu buď kosočtvrerečných destiček nebo oboustranně zašpičatělých jehlic. Nalézáme je například:
- při intersticiální (extracelulární) steatóze
- v aterosklerotickém plátu
- v pozánětlivém pseudoxantomu
- i intracelulárně v hepatocytech při cholestáze
upravit Charcot-Leydenovy krystaly
Mají tvar šestibokých jehlic. Barví se silně eosinofilně. Jsou zřejmě bílkovinné povahy. Vznikají všude tam, kde dochází ke zvýšenému rozpadu eozinofilů (místa alergického zánětu, v okolí parazitů).
upravit Krystaly hlenových látek
Nalézají se v místech zmnožení hlenů (hlenová dystrofie):
- ganglion – dutinka vyplněná hlenem
- myxom – nádor hlenovitého mezenchymu
- paranazální dutiny apod.
Barví se výrazně eozinofilně.
upravit Krystaly paraproteinů
Paraproteiny jsou plazmatické bílkoviny, které se v plazmě za normálních okolností nevyskytují. Jejich podkladem jsou imunoglobulinové řetězce. Krystalky paraproteinů se ukládají v ledvinách v lumen tubulů i v buňkách, které tubuly vystýlají. Nejčastěji vznikají při plazmocytárním myelomu.
Rozlišujeme několik typů paraproteinových krystalů:
- Bence-Jonesova bílkovina – skládá se z lehkých imunoglobulinových řetězců a vylučuje se močí
- kryoglobuliny – jsou charakteristické tím, že za chladu krystalizují (mohou blokovat např. krevní průtok končetinou)
upravit Cystinové krystaly
Vyskytují se při cystinóze (dědičné onemocnění, charakterisované ukládáním krystalků cystinu buňkách monocyto-makrofágového systému). Vyskytují se v kostní dření, játrech, slezině, lymfatických uzlinách, ledvinách, rohovce a jinde. Nejzávažnější je ukládání v ledvinách, vedoucí až k renálnímu selhání.
Cystinurie je porucha transportu cystinu, lysinu, argininu a ornitinu, při níž vznikají a v ledvinách se ukládají cystinové kameny.
upravit Oxalátové krystaly
Vyskytují se hlavně v intersticiu ledvin a myokardu při oxalóze, která může být:
- primární – vrozená porucha, při které se zvyšuje tvora oxalátů, krystaly se při ní vyskytují i v kostní dřeni
- sekundární – navazuje na postižení ledvin z jiných příčin ( například toxické poškození, otrava etylénglykolem)
upravit Krystaly kalcitu (vápence – CaCO3)
Vznikají v dlouhodobě hypoxické, namáhané, nebo porušené tkáni. Typické je ukládání do specifické granulační tkáně při TBC a zvláště sarkoidóze.
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Zdroj
- PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 17.08.2009]. <http://langenbeck.webs.com>.
