Kyselina listová

Kyselina listová se označuje též jako vitamin B₉, folát či folacin. Zahrnuje skupinu sloučenin: kyselina listová (obsahuje pterin, kyselinu p–aminobenzoovou a glutamovou) a foláty. Spolu s vitaminem B₁₂ je nezbytná pro tvorbu nukleových kyselin a tím i pro systézu DNA, účastní se na přenosu jednouhlíkových radikálů a ve všech procesech buněčného dělení, je proto důležitá pro buněčné dělení a pro tkáně s vysokou mitotickou aktivitou.

Resorbuje se v proximálních částech tenkého střeva. Při nadbytku se vylučuje do moči.

upravit Zdroj

Játra, kvasnice, listová zelenina, ale i celozrnné obiloviny, maso, mléko, vejce a luštěniny.

Doporučená denní dávka pro dospělé: 400 μg^[1]. V těhotenství se doporučuje 600 μg jako prevence kongenitálních malformací (zejména rozštěpů neurální trubice).

Obsah 1 Zdroj 2 Deficit 3 Nadbytek 4 Odkazy 4.1 Související články 4.2 Použitá literatura 4.3 Reference

upravit Deficit

Deficit vitaminu B₉ se objevuje při nedostatečném přívodu, vstřebávání nebo při zvýšené potřebě v těhotenství. Vzniká megaloblastová anémie, která je charakterizována přítomností abnormálních prekurzorů červených krvinek v kostní dřeni. Ve srovnání s normálními erytrocyty mají erytrocyty vznikající z těchto abnormálních prekurzorů odlišný tvar, větší velikost, nižší životaschopnost a omezenou schopnost transportovat kyslík.

Spolu s nedostatkem železa je její nedostatek významnou příčinou anémií v rozvojových zemích. Nedostatek v těhotenství je příčinou rozštěpu neurální trubice u plodu.

• Laboratorní hodnocení: v séru hladina folátu, celkového homocysteinu (zvyšuje se při nedostatku, též při nedostatku vitaminu B₁₂).

upravit Nadbytek

Vysoký příjem kyseliny listové může maskovat nedostatek vitaminu B₁₂, proto je jako horní hranice denního příjmu doporučováno maximálně 1000 μg/den.

upravit Odkazy

upravit Související články

• Poruchy metabolismu folátu
• Vitaminy • Vitaminy rozpustné ve vodě

(Vitamin B₁ – Thiamin ▪ Vitamin B₂ – Riboflavin ▪ Vitamin B₃ – Niacin ▪ Vitamin B₅ – Kyselina pantothenová ▪ Vitamin B₆ – pyridoxin ▪ Vitamin B₇ – Biotin ▪ Vitamin B₁₂ – Kobalamin ▪ Vitamin C – Kyselina askorbová)

upravit Použitá literatura

• ŠVÍGLEROVÁ, Jitka. Kyselina listová [online]. Poslední revize 18. 2. 2009, [cit. 10. 11. 2010]. <http://wiki.lfp-studium.cz/index.php/Kyselina_listová>.

upravit Reference

1. ↑ Deutsche Gesellschaft für Ernährung, Österreichische Gesellschaft für Ernährung, Sweizerische Gesellschaft für Ernährungforschung, Sweizerische Vereinigung für Ernährung. . Referenzwerte für die Nährstoffzufuhr (DACH). 1. vydání. Frankfurt am Main : Umschau/Braus, 2000. 216 s. ISBN 3-8295-7114-3.