Kyslíkové parametry

• buď krev arteriální, nebo smíšená žilní z a. pulmonalis (ta je většinou nedostupná, bere se tedy krev z HDŽ)

Obsah 1 Parciální tlak kyslíku (pO2) 2 Saturace Hb kyslíkem (sO2) 3 pH žaludeční sliznice 4 Odkazy 4.1 Použitá literatura

upravit Parciální tlak kyslíku (pO₂)

• 9,9-14,4 kPa – platí pro arteriální krev (dolní mez – staří lidé, horní – mladí)
• normální či vyšší hodnoty neznamenají, že je v krvi dost kyslíku (to záleží také na Hb)
• krev v a. pulmonalis – 4,5–7,1 kPa

• Swan-Ganzův katetr – do plicnice – jen málo pacientů

upravit Saturace Hb kyslíkem (sO₂)

lze získat několika způsoby:

• vypočíst z disociační křivky Hb, když víme pO₂, na disociační křivku musíme znát pH, pCO₂, teplotu a hodnotu 2,3-bisfosfoglycerátu
  • je to spolehlivé, není-li zvýšena nějaká patologická frakce Hb (metHb…)
• pulzní oxymetrie – je zatížena stejnou možnou chybou, prosvětlujeme kapilární řečiště prstu, výhoda je kontinuální měření, zkresluje to pigmentace, tlustá kůže, hypotermie a další.
• oxymetrie – měříme oxymetrem, měří přímo oxyHb, většinou rovnou zabudovány do acidobazických analyzátorů
• metoda využívá optických vláken – do žíly speciální katetr, hlavně u šokových stavů

sO₂ art – 0,94–0,99 sO₂ žil – 0,65–0,80

• hodnoty z HDŽ jsou vyšší než z a. pulmonalis (z horní části těla teče více kyslíku…)

upravit pH žaludeční sliznice

• rozvoji hypoxie celkové předchází rozvoj hypoxie v některých orgánech

upravit Odkazy

upravit Použitá literatura

SCHNEIDERKA, Petr, et al. Kapitoly z klinické biochemie. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0678-X.