Léčba ischemické choroby srdeční

Z WikiSkript
Tato revize článku byla z tohoto počítače již nedávno hodnocena!
Hodnoceno 2x, počet editací 19, počet autorů 7   
   Děkujeme za Vaše hodnocení (3★)   
star1-1 star2-1 star3-1 star4-0 star5-0
Přejít na: navigace, hledání

Obsah

upravit upravit Cíle léčby

upravit upravit Strategie léčby

upravit upravit Základní léčiva

upravit upravit Organické nitráty

Léky spadají do skupiny vazodilatátorů. Jsou to léky první volby při léčbě anginy pectoris. Nitráty se působením volných SH- skupin glutathionu mění na nitrosothiol, z něhož se pak v endoteliích uvolňuje oxid dusnatý (tzv. endoteliální relaxační faktor – EDRF), který vede k vazodilataci a inhibici adheze a agregace destiček (antitrombotický efekt). V aterosklerotických tepnách je produkce EDRF snížena, což vysvětluje příznivý vliv nitrátů vyplývající z uvolnění NO zejména v této lokalizaci.

V koronárním řečišti působí nitráty vazodilataci zejména ateroskleroticky postižených cév v epikardiu. V systémovém řečišti navodí nitráty venodilataci s následným poklesem žilního návratu a poklesem metabolických nároků myokardu.

Tepna postižená aterosklerózou.

Velký praktický význam má fenomén tachyfylaxe. Podkladem snížení efektu je vyčerpání volných SH skupin nutných k tvorbě S-nitrosothiolu spojené s poklesem uvolnění NO. Proto se nitráty podávají ve vyšší dávce ráno, další dávka následuje v poledních nebo odpoledních hodinách. Nemá-li nemocný noční stenokardie, ponechává se noční interval bez nitrátů. Organismus tak má čas nasyntetizovat si ten den spotřebované látky obsahující SH- skupiny.

Používají se při angině pectoris, němé ischemii myokardu, akutním infarktu myokardu, hypertenzní krizi a srdečním selhání.

Z nežádoucích účinků je třeba uvést bolesti hlavy, vznik ortostatické hypotenze.

Kontraindikace nitrátů: hypotenze, zvýšení nitrolebního tlaku, obstruktivní kardiomyopathie, stenóza aorty, glaukom.

Nitráty jsou k dispozici v různých formách pro léčbu akutních záchvatů (i.v., sublinguální, spreje) či pro použití profylaktické (tablety s řízeným uvolněním udržující stabilní hladiny po dobu několika hodin, náplasti). Základní látky které se používají:

Molsidomin strukturou nepatří mezi nitráty, ale mechanizmus účinku je identický, navíc stimuluje fibrinolýzu. Od léčby nitráty a molsidominem lze očekávat zlepšení kvality života, ne však zlepšení prognózy onemocnění. Proto by měli být všichni pacienti, u nichž nejsou shledány důvody kontraindikace, léčeni také beta-blokátory.

upravit upravit Beta–blokátory

Přinášejí úlevu od bolesti přibližně u 60 % nemocných a u více než 75 % redukují počet ischemických period. Výrazně zlepšují prognózu nemocných s ICHS a proto by měly být podány u všech nemocných kteří nemají kontraindikaci.

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Kardioinhibitory.

upravit upravit Blokátory vápníkového kanálu

Obecným účinkem je blokáda kalciového kanálu v hladké svalovině stěny cévní a v kontraktilních i vodivých buňkách myokardu. Důsledkem je: dilatace koronárních tepen v jejich průběhu epikardiálním, dilatace arteriol v systémovém řečišti, snížení kontraktility myokardu, snížení dráždivosti a vodivosti. Nevýhodou je, že dilatace koronárních artérií není omezena zejména na postižené (jako u nitrátů) ale postihuje i zdravé artérie, což může vést k redistribuci krevního proudu od ischemických oblastí (steal fenomén) a zhoršení ischemických obtíží. Proto je použití těchto látek omezeno na případy kdy je ICHS provázena periferním vazospastickým onemocněním nebo se jedná o tzv. Prinzmetalovou anginu pectoris (vznikající na základě spazmů jinak nepostižených koronárních artérií).

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Kardioinhibitory.

upravit upravit Zabránění vzniku trombu

Největší zkušenosti jsou s léčbou kyselinou acetylsalicylovou. Blokuje cyklooxygenázu, a přerušuje tak tvorbu tromboxanu A2. Z ostatních antiagregancií jsou slibné výsledky publikovány při léčbě ticlopidinem. Vzhledem k poměrně vysoké ceně zůstává rezervován pro léčbu pacientů s intolerancí salicylátů. Ticlopidin zasahuje do agregace destiček indukované ADP, potencuje efekt kyseliny acetylsalicylové.

upravit upravit Antikoagulační a fibrinolytická terapie

U akutních forem ICHS.

upravit upravit Ovlivnění aterogeneze

Léčba hypolipidemiky.

upravit upravit Léčba ICHS

upravit upravit Stabilní – námahová angina pectoris

Základem je kombinace β-lytika, nitrátu a kyseliny acetylosalicylové.

upravit upravit Spastická forma AP

Základem jsou blokátory vápníkového kanálu.

upravit upravit Nestabilní angina pectoris a infarkt myokardu

Léčba všech pacientů by měla být zajištěna na kardiologických jednotkách intenzivní péče a není-li to možné pak na takových pracovištích nemocnice, kde je přístrojové a personální obsazení umožňující nepřetržitý monitoring vitálních funkcí a okamžitou úpravu medikace.

upravit upravit Obvyklá péče
upravit upravit Medikamentózní léčba
  1. Analgetická terapiemorfin sulfát 2–5mg i.v. každých 30 minut do maximální dávky 15mg/h po dobu 3 hodin.
  2. Fibrinolytická léčba – 200mg hydrokortisonu, iniciální bolus streptokinázy po dobu 15 minut, pokračujeme kontinuální infuzí 1 mil. jednotek během 75minut. Následuje heparinizace (3–7dní), a poté (3–7 měsíční) antiagregační terapie.
  3. Sedace oxazepamem.
  4. Kyslík maskou nebo nosní sondou 2–4 l/min.
  5. Přípravky změkčující stolici.
upravit upravit Specifická kardiologická medikace
  1. Nitráty podané i.v. (redukce dávky poklesne-li systolický stav pod 100 mmHg).
  2. β-blokátory – pokud nejsou kontraindikovány.


upravit upravit Odkazy

upravit upravit Použitá literatura


upravit upravit Související články

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Portály
Vypracované otázky
Nástroje
Tisk a PDF