Laktát






Laktát je sůl kyseliny mléčné, která vzniká při anaerobní glykolýze přeměnou pyruvátu pomocí laktátdehydrogenázy (LD). Hladina laktátu v krvi je dána poměrem mezi jeho tvorbou a jeho odbouráváním (glukoneogenezí) v játrech. Hyperlaktátemie, později pak laktátová acidóza vzniká buď z nadprodukce, nebo z nedostatečné utilizace laktátu. Na tvorbě laktátu se podílejí (sestupně): kůže, erytrocyty, mozek, svaly, střevní sliznice, leukocyty, trombocyty. Laktát je dále transportován krví do jater, kde je použit ke glukoneogenezi (Coriho cyklus), menší část laktátu je využita ledvinami (pro glukoneogenezi i pro vyloučení moči), zbytek metabolizuje myokard a další orgány. Hromaděním laktátu ve svalech klesá pH, a to je příčinou svalové únavy a bolesti.
Referenční meze: laktát v krevním séru = 0,6–2,1 mmol/l.[1]
Koncentrace laktátu v krvi se po odběru rychle mění – jeho koncentrace stoupá vlivem glykolýzy v krevních
elementech.
Obsah |
upravit Hyperlaktátemie
Příčiny:
- tkáňová hypoxie
- hyperventilace (spontánní nebo řízená)
- intenzivní krátkodobá sportovní činnost
- laktátová acidóza – může být způsobena respirační nedostatečností, šokem (kardiogenním, hemoragickým), poruchami periferního prokrvení, blokováním přenosu kyslíku hemoglobinem (otravy CO, kyanidy, methemoglobinemie), při diabetickém komatu a hyperosmolárním komatu, po intoxikaci ethanolem, methanolem, ethylenglykolem, při sepsi (po bakteriálních toxinech), u leukemie, u toxických hepatopatií, u glykogenózy typu I, methylmalonátové acidurii, mitochondrionální myopatií, subakutní nekrotizující encefalopatií u kojenců a nedostatečnosti pyruvátkarboxylázy.[2]
upravit Role laktátu v glykolýze
Při nedostatku kyslíku (absolutním i relativním) se během glykolýzy hydrolyzuje fosfoenolpyruvát na pyruvát za uvolnění energie. Pyruvát je dále pomocí laktátdehydrogenázy (LD) redukován (hydrogenován) na laktát. Dárcem vodíku je NADH+H+, který se při této reakci oxiduje na NAD+. Hladinu NAD+ je třeba udržovat pro anaerobní glykolýzu.[3]
Reakce přeměny pyruvátu na laktát je sice reverzibilní, ale LD preferuje spíše tvorbu laktátu než jeho oxidaci. Přitom laktát se dále jiným mechanismem nemetabolizuje. Má-li mít reakce obrácený směr, musí být pyruvát rychle odstraňován.
upravit Odbourávání laktátu
Laktát je transportován krví do jater, kde je zpětně oxidován na pyruvát. Pyruvát je v játrech za spotřeby energie zpětně převáděn na glukózu.
upravit Klinické poznámky
- Hodnoty u šoku:
- 1,3–4,4 mortalita 18–22 %;
- 4,5–8,9 – 73 %;
- nad 13 – 100 %;
- zvýšení laktátu u sepse je známkou přechodu do metabolicky dekompenzovaného stádia.[1]
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Reference
- ↑ a b SCHNEIDERKA, Petr, et al. Kapitoly z klinické biochemie. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0678-X.
- ↑ http://www.podhorska.cz/obsah/oddeleni/okbh_bruntal/_downloads/lab/laktat.pdf
- ↑ LEDVINA, M, A STOKLASOVÁ a J CERMAN. Biochemie pro studující medicíny I. díl. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2005. 274 s. s. 118. ISBN 80-246-0849-9.
| |
Článek neobsahuje vše, co by měl. Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej. O vhodných změnách se lze poradit v diskusi. |