Lebka novorozence

Z WikiSkript
Tato revize článku byla z tohoto počítače již nedávno hodnocena!
5 hodnocení   
   Děkujeme za Vaše hodnocení (★)   
star1-1star2-1star3-1star4-0star5-0

Našli jste v článku závažné chyby? Klikněte prosím.
Přejít na: navigace, hledání

Rozměry[upravit upravit | editovat zdroj]

  • frontookcipitální rozměr lebky je 11 cm
  • největší šířka mezi temenními kostmi je 9 cm (na hlavě novorozence je k tomu nutné připočíst cca 0,4 cm připadající na měkké části)
  • obvod hlavy je 34 cm

Charakteristické znaky[upravit upravit | editovat zdroj]

Lebka novorozence se od lebky dospělého liší mnoha znaky:

  • neurocranium je nepoměrně velké vůči splanchnocraniu (splanchnocranium je malé, protože není plně vyvinutý žvýkací aparát)
  • malá výška obličeje
  • vedlejší dutiny nosní – nejsou vytvořeny vůbec, nebo jen naznačeny
  • kosti klenby – patrná paprsčitá struktura rozbíhající se z míst, kde začala osifikace (tubera frontalia, tubera parietalia)
  • os frontale – rozděleno ve střední části švem (ten vzácně zůstává i v dospělosti jako sutura metopica)
  • tvrdé patro – patrné švy mezi os incisivum (praemaxilla) a horními čelistmi
  • mandibula – ve střední čáře má vazivovou symfýzu (symphysis menti) a v ní jsou maličká ossicula mentalia
  • os tympanicum – neuzavřený prstenec
  • mezi kostmi klenby lebeční nejsou typické úzké švy, ale úzké vazivové pásky → proto jsou kosti klenby lebeční mírně pohyblivé a při porodu se jejich okraje podsouvají pod sebe → tzv. konfigurace hlavičky pro snazší průchod porodními cestami
  • na některých místech jsou mezi kostmi širší vazivové blány nazývané lupínky = fontanellae, fonticuli

Fontanely[upravit upravit | editovat zdroj]

Lebka novorozence
Fontanely

Fontanella major (fonticulus anterior)[upravit upravit | editovat zdroj]

  • v průseku švu čelního, sagitálního a věncového
  • čtyřcípý tvar
  • vymizí do konce 2. roku

Fontanella minor (fonticulus posterior)[upravit upravit | editovat zdroj]

  • na styku švu sagitálního a lambdového
  • trojcípý tvar
  • již u novorozence je často sotva znát

Fontanella major a fontanella minor jsou hmatné a umožňují porodníkovi, aby se podle nich orientoval o poloze hlavičky během porodu.

Fontanella sphenoidalis[upravit upravit | editovat zdroj]

  • v místě sblížení velkých křídel kosti klínové s kostí čelní, temenní a spánkovou
  • nepravidelně čtyřhranný tvar

Fontanella mastoidea[upravit upravit | editovat zdroj]

  • mezi pars mastoidea ossis temporalis, kostí týlní a zadním dolním cípem kosti temenní

Fontanella sphenoidalis a fontanella mastoidea jsou nehmatné, protože jsou překryty měkkými částmi.

Nekonstantně mohou existovat i jiné fontanely než výše zmíněné. V lupíncích se mohou objevit i samostatná osifikační centra, ze kterých vzniknou drobné kůstky (fontanella major → os bregmaticum; fontanella sphenoidalis → os epiptericum).

Odkazy[upravit upravit | editovat zdroj]

Související odkazy[upravit upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit upravit | editovat zdroj]

  • PETROVICKÝ, Pavel, et al. Anatomie s topografií a klinickými aplikacemi I. : Pohybové ústrojí. 1. vydání. Martin, SR : Vydavateľstvo Osvěta, 2001. 463 s. ISBN 80-8063-046-1.