Lebka novorozence

Obsah 1 Rozměry 2 Charakteristické znaky 3 Fontanely 3.1 Fontanella major (fonticulus anterior) 3.2 Fontanella minor (fonticulus posterior) 3.3 Fontanella sphenoidalis 3.4 Fontanella mastoidea 4 Odkazy 4.1 Související odkazy 4.2 Použitá literatura

upravit Rozměry

• frontookcipitální rozměr lebky je 11 cm
• největší šířka mezi temenními kostmi je 9 cm (na hlavě novorozence je k tomu nutné připočíst cca 0,4 cm připadající na měkké části)
• obvod hlavy je 34 cm

upravit Charakteristické znaky

Lebka novorozence se od lebky dospělého liší mnoha znaky:

• neurocranium je nepoměrně velké vůči splanchnocraniu (splanchnocranium je malé, protože není plně vyvinutý žvýkací aparát)
• malá výška obličeje
• vedlejší dutiny nosní – nejsou vytvořeny vůbec, nebo jen naznačeny
• kosti klenby – patrná paprsčitá struktura rozbíhající se z míst, kde začala osifikace (tubera frontalia, tubera parietalia)
• os frontale – rozděleno ve střední části švem (ten vzácně zůstává i v dospělosti jako sutura metopica)
• tvrdé patro – patrné švy mezi os incisivum (praemaxilla) a horními čelistmi
• mandibula – ve střední čáře má vazivovou symfýzu (symphysis menti) a v ní jsou maličká ossicula mentalia
• os tympanicum – neuzavřený prstenec
• mezi kostmi klenby lebeční nejsou typické úzké švy, ale úzké vazivové pásky → proto jsou kosti klenby lebeční mírně pohyblivé a při porodu se jejich okraje podsouvají pod sebe → tzv. konfigurace hlavičky pro snazší průchod porodními cestami
• na některých místech jsou mezi kostmi širší vazivové blány nazývané lupínky = fontanellae, fonticuli

upravit Fontanely

upravit Fontanella major (fonticulus anterior)

• v průseku švu čelního, sagitálního a věncového
• čtyřcípý tvar
• vymizí do konce 2. roku

upravit Fontanella minor (fonticulus posterior)

• na styku švu sagitálního a lambdového
• trojcípý tvar
• již u novorozence je často sotva znát

Fontanella major a fontanella minor jsou hmatné a umožňují porodníkovi, aby se podle nich orientoval o poloze hlavičky během porodu.

upravit Fontanella sphenoidalis

• v místě sblížení velkých křídel kosti klínové s kostí čelní, temenní a spánkovou
• nepravidelně čtyřhranný tvar

upravit Fontanella mastoidea

• mezi pars mastoidea ossis temporalis, kostí týlní a zadním dolním cípem kosti temenní

Fontanella sphenoidalis a fontanella mastoidea jsou nehmatné, protože jsou překryty měkkými částmi.

Nekonstantně mohou existovat i jiné fontanely než výše zmíněné. V lupíncích se mohou objevit i samostatná osifikační centra, ze kterých vzniknou drobné kůstky (fontanella major → os bregmaticum; fontanella sphenoidalis → os epiptericum).

upravit Odkazy

upravit Související odkazy

• Spojení na lebce

upravit Použitá literatura

• PETROVICKÝ, Pavel, et al. Anatomie s topografií a klinickými aplikacemi I. : Pohybové ústrojí. 1. vydání. Martin, SR : Vydavateľstvo Osvěta, 2001. 463 s. ISBN 80-8063-046-1.