Leucinóza
Leucinóza neboli nemoc javorového sirupu (maple syrup urine disease, MSUD) je onemocnění způsobené poruchou ve zpracování rozvětvených aminokyselin (leucinu, izoleucinu a valinu) v důsledku deficitu dehydrogenázy větvených α-ketokyselin (branched-chain α-ketoacid dehydrogenase, BCKD), což je multienzymový komplex volně asociovaný s vnitřními membránami mitochondrie. Při leucinóze nemohou být větvené aminokyseliny leucin, izoleucin a valin metabolizované dále než na jejich α-ketokyselinové deriváty. Aminokyseliny a příslušné organické kyseliny se hromadí a vedou k závažné toxicitě. MSUD patří mezi organické acidurie.[1]
K zaplavení organismu toxickými metabolity dochází při každém zatížení zvýšeným množstvím rozvětvených aminokyselin (např. při běžném úbytku váhy v novorozeneckém období, při odbourávání tělesných bílkovin dítěte při horečce a hladovění, při běžných infekcích, po operacích a za podobných zátěžových situací).[1]
MSUD je AR dědičná nemoc (gen je lokalizován na 19q13.1-q13.2 (E1α), 6p21-p22 (E1β), 1p31 (E2), 7q31-q32 (E3); OMIM #248600, #248611, #248610, #246900). Od 1. 10. 2009 je součástí celoplošného novorozeneckého screeningu v ČR. Pro výskyt MSUD svědčí zvýšená koncentrace leucinu / izoleucinu. Screeningové vyšetření na leucinózu se vyznačuje poměrně vysokým počtem falešně pozitivních nálezů, protože při skríninku pomocí tandemové hmotnostní spektrometrie není možné leucin / izoleucin odlišit od hydroxyprolinu. Potvrzení diagnózy je možné analýzou aminokyselin v plazmě a v moči – u leucinózy prokáže analýza plazmy zvýšenou hladinu leucinu, izoleucinu, alloizoleucinu a valinu (rozvětvené aminokyseliny) a analýza organických kyselin v moči abnormální hydroxy- a ketokyseliny s větveným řetězcem; u hydroxyprolinémie prokáže analýza pouze zvýšenou hladinu hydroxyprolinu.[1]
Incidence: 1:185 000 narozených (celosvětově).[1]
Obsah |
upravit Klinické projevy
Leucinóza se nejčastěji projevuje již u novorozenců, některé pomalejší formy se objevují později, obvykle však do druhého roku věku.[1]
Při narození se děti jeví normální a vývoj klinických příznaků nastupuje mezi 4.–7. dnem života. Prvními známkami jsou letargie a špatné sání následované alternativně hyper- nebo hypotonií, podrážděností a dystonií (připomínající boxování nebo jízdu na kole). Typický je zápach moči, potu a ušního mazu po javorovém sirupu (karamelu nebo sušených hruškách). Onemocnění dále progreduje k těžké ketoacidóze, hyperamonémii s křečemi a kómatem (a bez léčby ke smrti).[1]
upravit Léčba
- Dieta se sníženým leucinem a limitovaným valinem a izoleucinem (hradí pacient) a speciální výživa obsahující aminokyseliny nezbytné pro růst a zdravý vývoj pacienta (plně nebo částečně hrazena z veřejného zdravotního pojištění).
- Intenzivní řešení akutních metabolických epizod.
- Při každém onemocnění zabránit hladovění a omezit příjem bílkovin – energii hradit ve formě glukózy.[1]
upravit Prognóza
Průběh onemocnění bez léčby: Klasická neléčená forma progreduje do kómatu a úmrtí. U mírnější formy se vyvíjí neurologické postižení (mentální retardace, hyperaktivita) a záchvaty metabolických dekompenzací. Pacienti s intermitentní formou mají normální vývoj s občasnými epizodami metabolické dekompenzace. Chronicky vyšší hladiny rozvětvených aminokyselin způsobují demyelinizaci dokonce i bez metabolické dekompenzace.[1]
Průběh onemocnění s léčbou: Věk při stanovení diagnózy a zahájení léčby je nejdůležitějším faktorem dlouhodobého vývoje pacienta. U pacientů s klasickou formou, jejichž léčba je zahájena po 14. dnu života, se jen vzácně dosáhne zcela normálního intelektu. Časnost léčby zlepšuje její výsledek, je však třeba počítat s komplikacemi. Dokonce i při správně vedené léčbě může pacient zemřít na edém mozku při akutní dekompenzaci. Neurologické následky onemocnění jsou různé, v závislosti na intenzitě metabolických epizod.[1]
upravit Vyšetření příbuzných
U dalších dětí, které mají stejného otce a matku jako postižené dítě, je riziko této nemoci 1/4 (25 %). Prenatální diagnostika je možná enzymovým vyšetřením nebo u známé mutace molekulárním vyšetřením.[1]
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Reference
- ↑ a b c d e f g h i j DOC. MUDR. VOTAVA, Felix, CSc., Tomáš, PhD. DOC. RNDR. ADAM a Jiří, DrSc. PROF. MUDR. ZEMAN, et al. Novorozenecký screening [online]. ©2009. Poslední revize 2009, [cit. 17. 12. 2009]. <http://www.novorozeneckyscreening.cz/index.php?pg=lekari--informace-o-chorobach-vysetrovanych-v-cr>.
