Konkrementy

Z WikiSkript

(Přesměrováno z Litiáza)

Cholelitiáza

Konkrementy jsou pevné útvary („kameny“) vznikající v orgánových vývodech, zejména v místech jejich rozšíření (žlučník, pánvička ledvinná, močový měchýř aj.). Konkrementy se mohou v organismu vyskytovat v různém počtu (jednotlivě, mnohočetně). Jejich velikost může být v rozsahu zrnka písku až předmětu několikacentimetrové velikosti. Jejich chemické složení je závislé na místě kde vznikají.

Litiáza je definována přítomností kamenů v organismu. Je známo několik typů litiáz dle místa kde se konkrementy vyskytují.

Pravé konkrementy[upravit upravit | editovat zdroj]

Sialolitiáza

Tvar konkrementu bývá kulovitý nebo elipsovitý, je-li uložen volně. Pokud útvar zcela vyplňuje dutinu, v níž vznikl, kopíruje také její tvar. Vyskytuje-li se v jedné dutině více kamenů tlačících na sebe plochami v kontaktu, dojde k oploštění kamenů, vzniku tzv. facetovaných konkrementů.

Složení močových kamenů[upravit upravit | editovat zdroj]

  • Uricit – kyselina močová,
  • whewellit – šťavelan vápenatý·H2O,
  • weddellit – šťavelan vápenatý·2H2O,
  • apatit – fosforečnan vápenatý,
  • dahllit – karbonátapatit,
  • brushit – hydrofosforečnan vápenatý·2H2O,
  • struvit – fosforečnan hořečnato-amonný·6H2O[1].

Nepravé konkrementy[upravit upravit | editovat zdroj]

Koprolit
  • Zahuštěný obsah:
    • koprolith – střevo, zejména apendix a divertikly;
    • corpora amylacea – prostata, plíce, mozek – koncentricky vrstvená tělíska (jódem se barví modrozeleně, podobně jako škrob, PAS+), vznikají kondenzací bílkovin z prostatického sekretu na povrchu odloupaných epitelií.
  • Cizí tělesa:
    • broncholith – bronchus;
    • rhinolith – nosní dutina;
    • flebolith – kalcifikovaný trombus;
    • trichobezoáržaludek, ze spolykaných vlasů.
  • Mikroskopické zvápenatění cév:
    • psammomatosní tělíska (kalkosferity, dystrofické zvápenatění).

Vznik konkrementů a jeho příčiny[upravit upravit | editovat zdroj]

  • Látka, z níž je konkrement složen, se označuje jako kamenotvorná.
  • Za normálních podmínek je tato látka dispergována v roztoku a ochranný koloid brání precipitaci.
  • Při kondenzaci koloidu dochází k přesycení roztoku a kamenotvorná látka precipituje z roztoku za vzniku konkrementu.
  • Ke kondenzaci koloidu dochází na jakékoli smáčivé ploše (normální sliznice vývodných cest se považuje za nesmáčitelnou) – např. cizí těleso, nekrotická tkáň, odloupané epitelie, koagulum, shluk bakterií či vajíčka parazitů atd.
  • Sám vytvořený konkrement pak představuje smáčivý povrch a na jeho povrchu se usazují další vrstvy, čímž se konkrement zvětšuje.
Příčiny vzniku konkrementů
  • Zvýšená koncentrace kamenotvorné látky (diatézové konkrementy);
  • porucha koloidního prostředí (zánětlivé konkrementy);
  • změna pH prostředí.

Zvýšení koncentrace kamenotvorné látky[upravit upravit | editovat zdroj]

Zvýšení koncentrace látky indukující tvorbu kamenů je způsobeno většinou endogenně (poruchami metabolismu – diatézy), ale mohou se účastnit i faktory exogenní (dehydratace se zahuštěním moči při urolitiáze, strava s nadbytkem cholesterolu při cholelitiáze, zvýšená tvorba bilirubinu při hemolýze).

  • Cholelithiasis – cholesterolové a pigmentové (černé a hnědé) kameny.
  • Urolithiasis – konkrementy oxalátové, urátové, xanthinové, cystinové, fosfátové, kalciové.

Porucha koloidního prostředí[upravit upravit | editovat zdroj]

Vzniká při zánětu buď smísením koloidu s exsudátem nebo vlivem odloupaných epitelií, bakteriálních kolonií, nekrotické tkáně apod., jež představují smáčivý povrch.

  • Smíšené kameny ve žlučníku.

Změna pH prostředí[upravit upravit | editovat zdroj]

  • Dochází při ní ke změně rozpustnosti kamenotvorných látek.
  • Nejčastěji při urolitiáze, způsobené ascendentní infekcí bakteriemi (zvl. rod Proteus), štěpícími močovinu za vzniku amoniaku (alkalizace prostředí – zvýšení rozpustnosti urátů, snížení rozpustnosti solí kalcia – v zánětlivě změněných močových cestách jsou konkrementy složené z fosforečnanu a uhličitanu vápenatého).
  • Často dochází naopak ke vzniku infekce v důsledku diatézové urolitiázy – pak se mohou vápenaté soli usazovat na jiná jádra (např. urátové) a vznikají kameny smíšené.

Komplikace konkrementů[upravit upravit | editovat zdroj]

Obecně se projevy a komplikace konkrementů v organismu označují jako litiáza.

  • ucpání dutiny, v níž vznikly – městnání obsahu (cholestáza, hydronefróza), možnost ascendentní infekce –hnisavá cholangiitis až jaterní absces při cholelitiáze, hnisavá pyelonefritida při urolitiáze,
  • tlaková nekrosa sliznice – časté jsou dekubity ve žlučníku a žlučových cestách, vznik vředu – perforace – vznik chemické peritonitidy, případně penetrace (průnik vazivovými adhezemi do okolních orgánů – žlučníkový kamének se může dostat do tenkého střeva, uvízne v ileocekálním ústí a způsobí ileus),
  • vznik koliky (renální kolika, žlučníková kolika, střevní kolika) – peristaltikou se mohou konkrementy dostat do úzkých vývodů a úplně je zablokovat. Kolika je záchvatovitá bolest, podmíněná střídáním kontrakce a relaxace hladké svaloviny, jejímž cílem je překonat překážku.


Odkazy[upravit upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit upravit | editovat zdroj]

  1. BARTONÍČKOVÁ, K. Urolitiáza. Postgraduální medicína [online]2006, roč. -, vol. 2, s. -, dostupné také z <http://www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/urolitiaza-172263>. 

Zdroj[upravit upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit upravit | editovat zdroj]

  • STŘÍTESKÝ, Jan. Patologie. 1. vydání. Olomouc : Epava, 2001. 338 s. ISBN 80-86297-06-3.