Lokální a svodná anestezie (zubní lékařství)

Z WikiSkript
(Přesměrováno z Lokální a svodná anestezie)
Tato revize článku byla z tohoto počítače již nedávno hodnocena!
Hodnoceno 4x, počet editací 26, počet autorů 9   
   Děkujeme za Vaše hodnocení (4★)   
star1-1 star2-1 star3-1 star4-1 star5-0
Přejít na: navigace, hledání

Anestetika = látky, které přerušují vedení bolestivého vzruchu senzitivním nervem. Anestezie v oblasti zubů, dásní a ústní dutiny je ve stomatologické ordinaci běžným zákrokem. Jeho úspěšné a rychlé provedení závisí na podrobné znalosti prostorového uspořádání anatomických struktur, které jsou předmětem znecitlivění a každý stomatolog je musí ovládat.

Obsah

upravit upravit Lokální anestezie

upravit upravit Povrchová anestezie

Anestetikum se aplikuje na povrch sliznice a odtud difunduje do lamina propria mucosae a do submukosy, kde působí na nervová zakončení. Použití např. pro znecitlivění sliznice před vpichem. Forma roztoku – 4% MEZOKAIN, NUPERKAIN, XYLOKAIN, GINGIKAIN, gely.

upravit upravit Infiltrační anestezie (terminální)

Anestezie se vstřikuje do tkáně, kde se znecitliví konečné větévky senzitivních nervů. Anestetikum prosakuje houbovitou kostí obklopující alveoly. Účelem je znecitlivění konečných větévek plexus dentalis. Aplikace se provádí zpravidla submukósně (pod gingivu), supraperiostálně (nad periost) ojediněle i intraparadontálně (intraligamentární anestezie = tlaková aplikace malého množství anestetika do oblasti peridoncia, znecitlivění pouze daného zubu,pacientem je lépe snášena než svodná aplikace, neboť nemocný nemá několik hodin nepříjemně necitlivou celou čelist) nebo intraosseálně (lokální anestetikum se deponuje přes trepanační otvor v kompaktě do kosti).

upravit upravit Anatomie inervace horní čelisti

Zprostředkována větvením nervus maxillaris – 2. větve trojklaného nervu. Z jeho tří hlavních větví je pro stomatologa nejdůležitější nervus infraorbitalis a nervi pterygopalatini (třetí větev, nervus zygomaticus, nemá pro potřeby lokální anestezie podstatný význam).

Vnitřní oblast patrových výběžků maxily (processus palatinus maxillae) je inervována třemi větvemi:

upravit upravit Anatomie inervace dolní čelisti

Inervace dolní čelisti je zprostředkována větvemi nervus mandibularis – 3. větve trojklaného nervu. Z jeho pěti hlavních větví jsou pro zubního lékaře z hlediska lokální anestezie nejdůležitější:

upravit upravit Regionální (svodná) anestezie

Aplikací anestetika k průběhu nervové větve se přeruší přívod vzruchů z krajiny, inervované touto větví. Aplikuje se na místa vstupů trigeminu do kostních kanálů v maxile a mandibule nebo na místa výstupů z těchto kanálů. Nervová vlákna doprovázejí cévy, proto je nutné před aplikací aspirovat.

upravit upravit Maxilla

Anestezie na for. incisivum

upravit upravit Mandibula

upravit upravit Technika přímé mandibulární anestezie

Naleznu místo vpichu v rovině asi 1 cm nad okluzními ploškami dolních molárů (položením ukázováčku na žvýkací plošky molárů). Bříškem prstu současně hmatám přední okraj větve mandibuly, a to jeho vnější (linea obliqua), případně i vnitřní hranu (crista temporalis). Mediálně od crista temporalis probíhá vzhůru ligamentum sphenomandibulare a vyzvedá při otevřených ústech sliznici v řasu, při níž leží vkleslinka. Stříkačku s jehlou směřuji z oblasti premolárů opačné strany, jehla proniká sliznicí ve vkleslince a v hloubce asi 2 cm se dotkne povrchu kosti v sulcus coli mandibulae. Stříkačkou aspiruji a nenasaji-li krev, aplikuji 1–1,5 ml anestetika.

upravit upravit Kmenová anestezie

Signature.png   Článek neobsahuje vše, co by měl.
Můžete se přidat k jeho autorůmdoplnit jej. O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.


upravit upravit Odkazy

upravit upravit Související články

upravit upravit Použitá literatura

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Portály
Vypracované otázky
Nástroje
Tisk a PDF