Masochismus

Z WikiSkript
Zkontrolováno old.png
  • MKN-10: Sadomasochismus F65.5

Masochista je eroticky fascinován agresivitou, směrovanou proti jeho osobě. Sexuálně se vzruší, je-li plísněn, tupen, ponižován, šikanován, bit nebo dokonce trýzněn.

Jde o inverzní sexuální preferenci ve vztahu k sadismu. Protože rekvizity fetišistického sadismu a masochismu jsou vlastně identické a oblast sexuálních zájmů podobná, bývají obě deviace popisovány někdy jako sadomasochismus. U pseudopedagogických a zejména u útočných sadistů bývají masochistické prvky přítomny jen vzácně.

Masochisté přemlouvají nebo uplácejí své sexuální objekty, aby je trýznily, ponižovaly a komandovaly. Deviace může mít heterosexuální a homosexuální formu. Objektem mohou být osoby dospělé a dospívající. Jen výjimečně jsou objektem masochisty děti. Někteří masochisté preferují vysloveně geronty. Mnohý masochista nehledá partnera. Buď proto, že nechce své intimní záliby s někým sdílet, nebo proto, že je autoeroticky orientován. Takoví masochisté si někdy způsobují i vážná zranění pomocí různých mučících přístrojů vlastní konstrukce. Například muž, který opakovaně masturboval napodobeninou pohlavního údu, kterou si zaváděl do konečníku. "Nástroj" potíral pepřem a pálivou paprikou, aby si způsobil žádoucí bolesti konečníku.

K masochismu lze přiřadit i fenomén erotické asfyxiofilie. Tito jedinci si vyvolávají sexuální vzrušení tím, že se škrtí rukama nebo škrtidlem. Ve složitějších případech sestrojují různé oprátky (repetitivní erotické věšení). Použitá stimulační technika je tak nebezpečná, že se někdy stane, že pacient autoerotickou manipulaci zaplatí životem. Policie tak každoročně nachází několik mužů, usmrcených autoerotickými manipulacemi. Zajímavé je, že v naprosté většině případů nemá bezprostřední okolí takového člověka nejmenší tušení o jeho deviantních sklonech.

Klasikem fetišistického masochismu byl rakouský hrabě a spisovatel historických a erotických románů L. von Sacher-Masoch (1836 - 1895). Jeho erotické romány jsou zasvěceny popisům dominantních žen, oblékaných do kůže a kožešin. Protipólem dominantních žen jsou submisivní a zotročení muži, kteří svým paním slouží a vzrušuje je jejich despotismus.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Autor: doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc. (přednosta Sexuologického ústavu 1. LF a VFN)

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]