Mediátorové systémy CNS
V mozku kromě normálních drah existují také dráhy chemické. Těmito drahami proudí přes neurony chemické mediátory, které napomáhají a stimulují funkce CNS. Mediátory jsou vysoce specifické látky a ovlivňují často specifické oblasti mozku.
Obsah |
upravit Cholinergní systém
Je tvořen neurony systetizujícími acetylcholin. Cholinergní systém je tvořen jádry uloženými v hemisférách a v kmeni. Jádra cholinergního systému jsou Septum verum, nucleus basalis (Meynerti) patřící mezi Bazální ganglia a některá z jader Retikulární formace. Neurony septum verum projikují do Hippokampální formace, nc. basalis projikuje do celého neocortexu a jádra RF vysílají axony k Thalamus. Cholinergní systém má excitační vliv na neurony a je především uvolňován na presynaptických zakončeních neocortexu, kde usnadňuje přenos na excitačních korových synapsích.
upravit Monoaminergný systém
Je tvorený skupinami neurónov uložených prevažne v jadrách retikulárnej formácie v mozgovom kmeni. Pre axóny neurónov tohto systému je charakteristická bohatá kolateralizácia a inervácia veľkého množstva štruktúr CNS.
Delenie monoaminergného systému:
- katecholaminergný:
- noradrenergný - syntetizuje noradrenalín
- dopamínergný - syntetizuje dopamín
- serotonínergný - syntetizuje serotonín
upravit Dopamínergný systém
Dopamínergné jadrá sa označujú ako A8-A10. Najvýznamnejším je substantia nigra - pars compacta (A9) a mediálne od nej area tegmentalis ventralis (A10). Vlákna zo substantia nigra projekujú do striata a v menšej miere i do globus pallidus. Vlákna vystupujúce z area tegmentalis ventralis vytvárajú tzv. mezolimbický dopaminergný systém a končia v striatum ventrale, pallidum ventrale, v septum verum, v amygdale a v mozgovej kôre, hlavne v prefrontálnej a primárnej motorickej oblasti.
Funkcie:
- znížená koncentrácia dopamínu v striate → Parkinsonov syndróm (hypokinéza, rigidita, chvenie)
- znížená koncentrácia v prefrontálnej kôre → poruchy pamäti, pozornosti, motivácie
upravit Noradrenergný systém
Jeho neuróny sa nachádzajú v retikulárnej formácii pontu a medully oblongaty a označujú sa ako jadrá A1 - A7. Najväčším a najvýznamnejším noradrenergným jadrom je locus coeruleus (A7), uložený pod spodinou IV. mozgovej komory. Vystupujú z neho zostupné i vzostupné vlákna. Zostupné vlákna smerujú do predných i zadných rohov miechy, do senzitívnych jadier hlavových nervov a do mozočku, kde končia na dendritoch Purkyňovych buniek. Vzostupné vlákna končia hlavne v hypothalame a thalame (v nc. VPL a nc. VPM). Silné projekcie smerujú aj do neokortexu a hippokampálnej formácie. Noradrenergné vlákna nevstupujú do striata a pallida.
Funkcie:
- inervácia malých ciev mozgu a regulácia mozgovej cirkulácie
- noradrenergné vlákna sú súčasťou aktivačného ascendentného systému RF
upravit Serotonínergný systém
Väčšina neurónov tohto systému je uložená v rafeálnych jadrách retikulárnej formácie. Ich axóny vstupujú do vzostupných i zostupných zväzkov, smerujúcich do všetkých kôrových oblastí a do všetkých štruktúr limbického systému. Ďalšie končia v striate, thalame, hypothalame, v mozgovom kmeni, v mozočku a mieche.
Funkcie:
- aktivita vo vzostupnej zložke spôsobuje zmeny nálady a poruchy správania
- vlákna končiace v zadnom rohu miechy ovplyvňujú prenos bolestivých signálov, ich stimulácia spôsobuje analgéziu
- zníženie syntézy serotonínu vyvoláva depresie, poruchy spánku až nespavosť
upravit Histaminergní systém
Většina neuronů je uložena v zadním thalamus a jimi produkovaný histamin ovlivňuje přenos bolestivých signálů, motorickou aktivitu a termoregulaci.
upravit Glutamátový systém
Glutamát je hlavních excitačním mediátorem v CNS. Je produkován většinou neuronálních savčích systémů. Je obsažen ve většině mozkových drah. Při dlouhém excitačním působení vyvolaném uvolňováním glutamátu dochází k poškozování a přípdně až k destrukci ovlivněných neuronů.
upravit Odkazy
upravit Seznam literatury
- DRUGA, Rastislav a Miloš GRIM. Anatomie centrálního nervového systému. 1. vydání. Praha : Galén ; Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1895-1.
- ČIHÁK, Radomír. Anatomie 3. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. 692 s. ISBN 978-80-247-1132-4.
