Meióza
Meióza (zrací dělení) je proces redukčního dělení buňky, který probíhá ve dvou po sobě následujících děleních a jehož výsledkem jsou buňky s haploidním počtem chromozomů. Meiotickým dělením vznikají pohlavní buňky (gamety). Význam meiózy spočívá v náhodném rozdělení otcovských a mateřských chromozomů do pohlavních buněk a tím umožněné genetické variabilitě. Ta je zvýšená mechanizmem crossing-overu.
Dvě odlišná dělení se označují:
- Meióza I – redukční (heterotypické) dělení. Dochází k redukci počtu chromozomů na polovinu, z rodičovské diploidní buňky vznikají dvě dceřiné haploidní.
- Meióza II – ekvační (homeotypické) dělení. Sesterské chromatidy jsou rozděleny do dvou dceřiných buněk.
Obsah |
upravit Meióza I
Redukční dělení pohlavních buněk můžeme stejně jako dělení somatických buněk (mitózu) rozdělit do čtyř fází:
upravit Profáze I
Dle kondenzace a vzájemného chování zdvojených homologních chromozomů rozlišujeme v profázi I celkem 5 stadií:
upravit Leptotén
- Vyznačuje se nízkým stupněm kondenzace chromozomů uchycených oběma svými konci k vnitřní straně jaderného obalu (úponová destička).
- Sesterské chromatidy jsou přiloženy těsně k sobě.
upravit Zygotén
- Synapse homologních chromozomů jsou lokalizovány v místě jejich blízkého úponu.
- Vytváří se tzv. synaptonemální komplex, který zipovým způsobem spojuje oba homology.
- Příslušné lokusy se párují vždy vedle sebe.
- Na konci jsou spárovány všechny homology – bivalenty (u člověka 23).
upravit Pachytén
- Začíná kompletizací bivalentů – sesterské chromatidy jsou patrné jako tzv. tetrády.
- Rekombinační uzlíky (chiazmata) jsou místa překřížení nesesterských chromatid.
- Dochází ke crossing-overům – rekombinace částí homologů.
upravit Diplotén
- Zahájen desynapsí homologních chromozomů.
- Dochází k rozrušení synaptonemálních komplexů.
- Bivalenty zůstávají spojeny v jednom nebo více místech (chiazmatech).
upravit Diakinéza
- Diakinéza je přechod do metafáze.
- Probíhá zde silná kondenzace chromatid, jejich dělení a uvolnění jejich koncových částí od jaderného obalu.
- Sesterské chromatidy jsou spojeny v oddálených centromerách obou původních homologních chromozomů.
- Jaderný obal se rozpadá.
upravit Metafáze I
- neoddělené centromery a kinetochory;
- sesterské chromatidy tvoří diády – rozchodem homologních chromozomů.
upravit Anafáze I
- homologní chromozomy se rozcházejí – princip redukčního dělení.
upravit Telofáze I
- Oddělí se dvě buňky s různým zastoupením mateřských a otcovských chromozomů.
- Každý buňka má haploidní počet chromozomů.
upravit Meióza II
Nastupuje po krátké interfázi, při které nedochází k replikaci DNA, pouze k dekondenzaci a syntéze RNA a histonů. Následné dělení je průběhem velmi podobné mitóze. V profázi II se rozejdou centrioly a vytvoří se mitotické vřeténko, v metafázi II se centromery a kinetochory sesterských chromatid orientují k protilehlým pólům dělícího vřeténka. V anafázi II pak dojde k separaci chromatid do dceřiných buněk.
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Zdroj
- ŠTEFÁNEK, Jiří. Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK [online]. [cit. 11. 2. 2010]. <http://www.stefajir.cz>.
|
Článek neobsahuje vše, co by měl. Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej. O vhodných změnách se lze poradit v diskusi. |
