Meningeomy

Z WikiSkript

Hodnoceno 2x, počet editací 21, počet autorů 11

Děkujeme za Vaše hodnocení (3★)

Přejít na: navigace, hledání

Meningeomy (meningiomy) představují asi 15–20 % všech nitrolebních nádorů.

Intrakraniální meningeom

Velké, většinou benigní nádory (vzácně maligní formy – meningosarkom);
některé jsou maligní svou lokalizací;
výskyt častěji u žen (2:1) – meningeomy často mají hormonální receptory, rovněž je významná koincidence s karcinomem prsu;
vyskytují-li se v dětském věku, je třeba myslet na neurofibromatózu 2. typu;
vrchol výskytu v šestém deceniu;
vyrůstá z arachnoidey (pavučnice), duru mater sekundárně prorůstá, na kosti vytváří hyperostózu a později kost destruuje, do mozku se vtlačuje, mozek není infiltrován;
poblíž žilních splavů má tendenci růst do nich a obliterovat je;
lokalizace nejčastěji na konvexitě mozku nebo na bazi lební (parasagitálně v přední a střední jámě), falx, křídlo kosti klínové, selární oblast, mostomozečkový úhel, tentorium, foramen magnum;
- první tři lokalizace tvoří skupinu povrchových menigeomů.

Obsah

Kombinace ložiskového neurologického nálezu a nitrolební hypertenze;
u povrchových meningeomů převládají ložiskové příznaky – hemiparéza, hemihypestézie, epileptické záchvaty;
u meningeomů na bazi lební jsou typické poruchy hlavových nervů – v přední a střední jámě lební ztráta čichu, poruchy zraku, okohybné poruchy, v zadní lební jámě paréza nervus facialis, poruchy sluchu, paréza jazyka;
při lokalizaci v mostomozečkovém koutu imituje příznaky vestibulárního schwannomu;
útlakem likvorových cest nitrolební hypertenze na podkladě hydrocefalu;
u meningeomu na bazi čelního laloku je obvyklý organický psychosyndrom s morií a nepřipouštěním si obtíží;

Na prvním místě CT a především MRI s detailnějším zobrazením;
po podání kontrastní látky zvyšují homogenně svoji denzitu na CT i MRI;
provádí se též angiografie – současně i k embolizaci přívodných výživných cév nádoru a zmenšení peroperačního krvácení;
při angiografii se meningeom barví v kapilární fázi – na rozdíl od gliomů, které se barví ve fázi arteriální.

Základem je neurochirurgické odstranění – cílem je úplná resekce nádoru včetně infiltrované tvrdé pleny, defekt se nahradí plastikou, infiltrovaná kost se odstraní a též nahradí plastikou polymethylmetakrylátem nebo titanovou mřížkou
radikální výkon není vždy možný a bezpečný (hlavně u meningeomů na lební bazi) – bezpečnější je provést částečné odstranění a zbytek nádoru ozářit gama nožem;
konvenční ozáření rezervujeme pouze pro agresivní a maligní formy meningeomů;
rekurence závisí na radikalitě výkonu, po úplné resekci asi 10 % rekurencí za 10 let.

SAMEŠ, M, et al. Neurochirurgie. 1. vydání. Praha : Jessenius Maxdorf, 2005. ISBN 80-7345-072-0.

ZEMAN, Miroslav, et al. Speciální chirurgie. 2. vydání. Praha : Galén, 2004. 575 s. ISBN 80-7262-260-9.