Methemoglobin
 | Článek byl zkontrolován učitelem | |||
| Tento článek byl zkontrolován učitelem. | ||||
Podpis:  MUDr. Martin Vejražka, PhD. | ||||
| Tuto šablonu smějí vkládat jen vyučující. | ||||
Methemoglobin (metHb) je charakterizován přítomností trojmocného železa, které vzniká oxidací dvojmocného železa v hemoglobinu[1]. Methemoglobin ztrácí schopnost reverzibilně vázat kyslík. Na jeho místě váže Fe3+ šestou koordinační vazbou molekulu vody. Barva methemoglobinu je čokoládově hnědá.
Methemoglobin se stále tvoří v malém množství v erytrocytech. Denní produkce představuje asi 3 %. Jeho zpětná redukce na hemoglobin je zajišťována enzymovými i neenzymovými reakcemi. Enzymovou redukci zabezpečuje NADH-dependentní methemoglobinreduktáza. Neenzymové mechanismy zahrnují působení glutathionu a kyseliny askorbové.
Zvýšená koncentrace methemoglobinu v krvi se označuje jako methemoglobinemie. Příčiny vzniku jsou různé.
- Dědičná methemoglobinemie je obvykle způsobena vrozeným defektem NADH-dependentní methemoglobinreduktasy nebo přítomností abnormálního hemoglobinu M.
- Získaná methemoglobinemie je nejčastější formou methemoglobinemie. Může být vyvolána působením oxidujících látek:
- otravou některými látkami (nitrobenzen, anilin a jeho deriváty – např. některá barviva)
- působením některých léků (lokální anestetika, fenacetin, sulfonamidy)
- zvýšeným obsahem dusičnanů a dusitanů ve vodě a v potravinách.
Na zvýšený obsah těchto látek jsou zvláště citliví novorozenci v důsledku nezralosti redukčních systémů a zvýšeného podílu fetálního hemoglobinu, který se snadněji oxiduje. Methemoglobinemie se projevuje cyanózou s charakteristickým šedohnědým odstínem a hypoxií.
| Hodnoty methemoglobinu | Příznaky |
|---|---|
| 0–2 % | normální hodnota |
| < 10 % | cyanóza |
| < 35 % | cyanóza a další příznaky (bolest hlavy, dušnost) |
| 70 % | smrtelná koncentrace |
Součástí terapie získané methemoglobinemie je podávání některých redukčních činidel – methylénové modři nebo kyseliny askorbové.
Jiné označení pro methemoglobin je hemiglobin nebo ferrihemoglobin.[2]
upravit Odkazy
upravit Externí odkazy
upravit Zdroj
- ↑ ŠVECOVÁ, D a D BÖHMER. Vrozená a získaná methemoglobinémia a ich liečba. Časopis lékařů českých. 1998, vol. 137, s. 168-170, ISSN 1803-6597.
- ↑ ŠVÍGLEROVÁ, Jitka. Methemoglobin [online]. Poslední revize 2009-02-18, [cit. 2010-11-12]. <http://wiki.lfp-studium.cz/index.php/Methemoglobin>.
