Možnosti detekce minimálního reziduálního onemocnění

Obsah 1 Minimální reziduální onemocnění 2 Detekce 3 Odkazy 3.1 Externí odkazy 3.2 Použitá literatura

upravit Minimální reziduální onemocnění

Je to subklinická úroveň nádorového onemocnění, kdy v průběhu terapie již nejsou běžnými cytologickými metodami maligní buňky detekovány. Pacient je v kompletní klinické remisi, ale v jeho organismu může být přítomno až 10¹⁰ maligních buněk. Jejich nalezení je spojeno se špatnou prognózou pro pacienta, většinou souvisí s relapsem onemocnění. Jejich detekce je rovněž důležitá pro další průběh terapie.

upravit Detekce

Minimální reziduální choroba se detekuje především u hematologických malignit, ale nyní se zkouší i u solidních tumorů. Principem jejího sledování je nalezení na nádorové buňce takového znaku, který ponese celý klon a bude se jím lišit od zdravých buněk. Dříve se používaly metody kvalitativní a semikvantitativní, ale dnes se rozvíjejí spíše metody kvantitativní, které umožňují sledovat případný nárůst nebo úbytek nádorové populace. V současné době se využívá několika metodických přístupů, které se liší svou specificitou, senzitivitou, nákladností apod. Nejcitlivější metoda je RT-PCR v reálném čase. Hledaným znakem nádorových buněk je mRNA. Nádorové buňky se totiž od normálních buněk liší svým expresním profilem – exprimují jiné geny. Detekují se izolované nádorové buňky v krvi, kostní dřeni a lymfatickém systému. Využívají se odběry punktátů kostní dřeně nebo periferní krve odebrané do protisrážlivého prostředku (EDTA). Při použití RT-PCR je možná detekce karcinomové buňky mezi 106 až 107 normálních buněk kostní dřeně.

Příklad využití specifických markerů malignity v klinické praxi:

• Chronická myeloidní leukémie: transpozice ABL genu z chromosomu 9 na BCR gen na chromosom 22 → chimerický gen BCR-ABL → protein p210 (persistentní pozitivita u pacientů s rizikem relapsu).
• Akutní myeloidní leukémie: translokace chromosomu t(15;17) → exprese fúzovaného genu PML-RAR-α (marker reziduální choroby).

• Markery minimální reziduální choroby
  • u ca prsu: cytokeratiny, karcinoembryonální antigen, mammaglobin, tumor associated glykoprotein, epiteliální muciny
  • u melanomu: tyrosinasa

upravit Odkazy

upravit Externí odkazy

• LAboratoř Molekulární PAtologie (LaMPa)
• Komplexní onkologické centrum
• Laboratoř experimentální medicíny

upravit Použitá literatura

• MASOPUST, Jaroslav, et al. Vybrané kapitoly z patobiochemi orgánů. 1. vydání. Praha : Karolinum, 1997. 175 s. s. 89-90. ISBN 80-7184-415-2.