Molekulární mechanizmy neovaskularizace
Obsah |
upravit Definice neovaskularizace
- proliferace cév ve tkáni, která je normálně neobsahuje
- proliferace cév ve tkáni jiného než normálního druhu[1]
- abnormální nebo nadměrná tvorba cév jako například u některých onemocnění retiny[2]
- tvorba nových cév[3]
- tvorba nových cév, zejména ve tkáních, kde cirkulace byla narušena onemocněním nebo poškozením[4]
- další možná definice: neovaskularizace = aktivace endoteliálních buněk z prekursorů
V medicínské literatuře se termín neovaskularizace používá především pro onemocnění choroideální neovaskularizace (CNV), kdy je tvorba nových cév pozorována na očním pozadí. Objevuje se zejména při onemocnění diabetes mellitus a může vést až k oslepnutí. V očním lékařství je také známa korneální neovaskularizace a neovaskularizace duhovky.
upravit Neovaskularizace v onkogenezi
Buňky nádoru začínají trpět hypoxií při velikosti ložiska 1 – 2 mm3. Poté začínají uvolňovat angiogenetické proteiny (růstové faktory) a potlačovat hladiny angiogenetických inhibitorů. Neovaskularizace začíná při:
- velikosti ložiska 1 – 2 mm3
- počtu nádorových buněk 106
- hmotnosti nádoru 1 mg
V tomto stadiu je také možnost vzniku prvních metastáz.
Mechanismus neovaskularizace je stejný jako u buněk stimulovaných růstovými faktory. Nádorové buňky produkují:
aktivátory:
- VEGFs (vascular endothelial growth factors)
- FGFs (fibroblast growth factors)
- PDGF (platelet derived growth factor)
- EGF (epidermal growth factor)
inhibitory:
- thrombospondin-1
- statiny – angiostatin, endostatin, canstatin, tumstatin
Syntéza faktorů je posunuta ve prospěch syntézy aktivátorů. V neovaskularizaci se jedná zejména o působení těchto faktorů na prekursory, ze kterých se poté aktivují endoteliální buňky a na konec dochází k tvorbě cév.
V syntéze faktorů je důležitá úloha proangiogenních onkogenů. Onkogen KRas, HRas ® upregulace VEGF, downregulace TSP-1 onkogen Fos, Bcl2 ® VEGF exprese.
Síť novotvořených cév je nepravidelná, cévy se hodně větví, „kroutí“.
VEGF a příbuzné receptory mají kinásovou aktivitu, stimulují angiogenesi, lymfangiogenesi a proliferaci buněk.
upravit Využití
Díky poznanému mechanismu neovaskularizace je nyní snaha o vyvinutí jedné z cest léčby nádorů zástavou jejich vaskularizace. Tím by došlo k hypoxii nádorových buněk a jejich smrti. Mechanismus může být:
- nepřímý – inhibice syntézy angiogenetických proteinů v nádorových buňkách (bFGF, VEGF, TGF-a)
- přímý – inhibice odpovědi endotelových buněk na angiogenetické proteiny (bFGF, VEGF, IL-8, PDGF)
- inhibice receptorů pro růstový faktor – Pertuzumab, Trastuzumab
- inhibice růstových faktorů – Bevacizumab (vazba na VEGF ® nenaváže se na receptor)
- inhibice receptorových kináz
- inhibice Ras, CDK (kalmodulin dependentní kináza); PKC (proteinkináza C); COX-2 (cyklooxygenáza 2)
upravit Léčiva
Bevacizumab
Tato látka je obsažena v léčivu Avastin. Jedná se o protilátku proti VEGF. Léčivo se podává jednou za dva týdny ve formě infuzí. Avastin je indikován u zhoubného nádoru ledviny, trávicí trubice a prsu, nádoru mediastina, plic a pleury.
upravit Odkazy
upravit Související literatura
upravit Použitá literatura
- ↑ The American Heritage® Medical Dictionary Copyright © 2007, 2004 by Houghton Mifflin Company. Published by Houghton Mifflin Company. All rights reserved.
- ↑ Gale Encyclopedia of Medicine. Copyright 2008 The Gale Group, Inc. All rights reserved
- ↑ Saunders Comprehensive Veterinary Dictionary, 3 ed. © 2007 Elsevier, Inc. All rights reserved
- ↑ Millodot: Dictionary of Optometry and Visual Science, 7th edition. © 2009 Butterworth-Heinemann
| |
Článek neobsahuje vše, co by měl. Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej. O vhodných změnách se lze poradit v diskusi. |