Monitorování krevního tlaku
Tlak krve (TK) je tlak, kterým působí krev na stěny cév. Zdrojem tlakových gradientů je srdce, které udržuje stálou cirkulaci a jednosměrný tok krve, aby byla zaručena správna perfúze tkání i za rozdílních podmínek (viz. místní a celková regulace).
upravit Faktory určující hodnotu TK
Faktory, které určují hodnotu krevního tlaku, mohou být:
- fyzikální = objem krve a poddajnost cév;
- fyziologické = minutový srdeční výdej a periferní odpor.
Tlaková amplituda je rozdíl systolického a diastolického TK. Průměr tlaků během srdečního cyklu se označuje jako střední tlak (SATK), ze vzorce:
SATK = 1/3 STK + 2/3 DTK
(STK = systolický tlak krve. DTK = diastolický tlak krve. Střední tlak se více blíži k DTK, protože diastola trvá déle).
upravit Klinický význam monitorování TK
Klinický význam monitorování krevního tlaku spočívá v posouzení stupně hypertenze, civilizační choroby se stoupajícím výskytem. Dle WHO klasifikace rozlišujeme 3 stadia hypertenze:
- I. stádium – hypertenze bez orgánových změn;
- II. stádium – hypertenze s anatomickými, ale bez funkčních poruch (hypertrofie LK / angiopathia retinae…);
- III. stádium – hypertenze s funkčními změnami (srdeční insuficience, dilatace LK, ischemická choroba srdeční, infarkt myokardu, renální insuficience, encefalopatie).
upravit Ambulantní monitorování TK holterovského typu (ABPM, Tonoport)
Jedná se o kontinuální sledování (plně automatické, neinvazivní a přenosné) variability TK během určité časové periody (nejčastěji 24-hodinový hemodynamický profil) za podmínek běžného denního režimu vyšetřovaného. Modul zaznamenává oscilometricky ve zvolených intervalech TK (standardně každých 15 minut přes den a 30 minut během spánku – lze libovolně měnit) a ukládá hodnoty S, D, SA, PTK i tepovou frekvenci, programuje grafické zobrazení a histiogramy sledovaných veličin.
Je známo, že TK kolísá během dne – cirkadiánně (pravidelný fyziologický noční pokles cca o 10 (mm Hg) jak u osob normotenzních, tak zejména u hypertoniků). Kazuální tlak (náhodné jednorázové změření) není nikterak reprezentativní, může být dokonce zavádějící – aktuální hodnotu totiž ovlivní fyzická zátěž, neurohumorální a psychické faktory (obavy, stres, podvědomý strach).
- Indikace:
- Suspektní epizody hypertenze nebo hypotenze, diagnostika těhotenské hypertenze.
- Identifikace záchvatovité (paroxyzmální) hypertenze – přesná lokalizace v čase.
- Určení závažnosti (hraniční hodnoty, celodenní hypertenzní zátěž pacienta, inverze den – noc = dippers / non – dippers = bez nočního poklesu).
- Ověření účinnosti (farmakodynamiky) antihypertenzivní terapie.
- Odhalit fenomén bílého pláště (jedinci se zvýšenou reaktivitou sympatoadrenálního systému) a zabránit tak zbytečné farmakoterapii.
- Nejasné kolapsové stavy.
- Provedení:
- Registrace parametrů = v době měření (cca 30 s) zachovat klid, hlavně paže – neřídit!
- Deníček pacienta = časově zaznamená, kdy se probudil, vstal, užil léky, jedl, pil kávu či alkohol, kouřil, řídil, pracoval, sportoval, oddychoval, šel spát či se v noci budil (doba spánku identifikuje pokles TF a TK, cca o 15−S až 19−D %).
upravit Invazivní hemodynamické monitorování
Invazivní hemodynamické monitorování zahrnuje přímé měření krevního tlaku, měření centrálního žilního tlaku, eventuálně tlaku v a. pulmonalis, měření srdečního výdeje a sledování systémové a plicní vaskulární rezistence.
- Indikace:
- operační zákroky;
- masivní ztráty krve;
- choroby srdce;
- cirkulační šokové stavy;
- renální selhání.
upravit CVP (Central Venous Pressure / CŽT, norma 0–8 mm Hg)
CVP měříme Swan-Ganzovým katetrem zavedeným do VCS (místní znecitlivění, transkutánně přes v. jugularis, v. subclavia, v. femoralis) a odpovídá tlakovým změnám v pravé srdeční síni (+EDV). K jeho zvýšení dochází při selhání PK, hypervolémii či stenóze trikuspidální chlopně.
upravit PCWP (Pulmonary Capillary Wedge Pressure / tlak v zaklínění, norma 8–12 mm Hg)
Swan-Ganzův katetr s balónkem na konci je zaveden přes pravé srdce do plicnice a zaklíněn v některé její větvi (balónek nafouknut do 1,5 ml vzduchu). Snímaný tlak v zaklínění plicnice je pak nepřímým ukazatelem tlaku v levé síni a preloadu. Zvýšený bývá při levostranném srdečním selhání a plicním edému, vadách mitrální chlopně a kardiogenním šoku. Postupným zaváděním Swan-Ganzova katetru lze měřit tlak ve VCS, v PS a PK, v plicnici až do zaklínění plicní kapilární tlak, který také odpovídá tlaku v cévách za obliterací, tj. v plicních vénách a v LS (cévy bez chlopní, které by změnily tlak).
Při AMTK jako normální TK považujeme tyto hodnoty:
- průměrný TK v bdělém stavu < 135/85 mm Hg;
- průměrný TK ve spánkovém období < 120/70 mm Hg;
- průměrný 24-hodinový TK < 130/80 mm Hg;
- zátěž krevního tlaku < 15 % měřených hodnot.
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Použitá literatura
- MAREŠOVÁ, Dana a Miloš LANGMEIER, et al. Protokoly k praktickým cvičením z lékařské fyziologie. 3. vydání. 2003. ISBN 807262234X.
- KLENER, Pavel, et al. Propedeutika ve vnitřním lékařství. 2. vydání. Praha : Galén, 2006. ISBN 80-246-1254-2.
- ŠPINAR, Jindřich, et al. Hypertenze : diagnostika a léčba. 1. vydání. 1999. ISBN 80-7169-736-2.
- NEČAS, Emanuel, et al. Patologická fyziologie orgánových systémů 1. 1. vydání. 2006. ISBN 80-246-0615-1.
- KIESLICHOVÁ, Eva. Masivní krevní ztráta: hemodynamické změny a možnosti jejich ovlivnění. Bulletin HPB chirurgie. 2004, roč. 12, vol. 4, s. -, ISSN 1210-6755.
- MURALIDHAR, K. Central Venous Pressure and Pulmonary Capillary Wedge Pressure Monitoring. Indian Journal of Anaesthesia. 2006, roč. 46, vol. 4, s. 298-303, ISSN 0976-2817.
