Monitorování pacienta během anestézie

Z WikiSkript

Definice[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Sledování celkového stavu pacienta a jeho životních funkcí během anestezie.

Význam[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Operační výkon a i samotná anestezie ovlivňuje celkový stav pacienta jeho vnitřní prostředí, kardiovaskulární, dýchací systém. Pečlivý monitoring umožňuje předejít nebo včas léčit poruchy fyziologického stavu operovaného pacieta a zabránit tak následným pooperačním komplikacím nebo dokonce i smrti pacienta

Základní pravidla[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Anesteziolog by měl být přítomen při celém průběhu anestezie.
  • Monitorování pacienta musí být zahájeno již před úvodem do anestezie a musí být ukončeno až po bezpečném vyvedení pacienta z anestezie.
  • Standardní monitorování by mělo být prováděno vždy bez ohledu na to jestli se jedná o anestezii celkovou nebo regionální.
  • Průběh anestezie a parametry životních funkcí by měly být zaznamenávány v pravidelných intervalech.
  • Všechny monitorovací přístroje musí být před operací prověřeny a anesteziolog by měl být dostatečně vyškolen pro použití těchto systémů.

Typy monitorování pacienta v průběhu anestezie:

Standardní monitoring
Používá se u každého pacienta bez ohledu na zdravotní stav, věk nebo druh operačního výkonu, způsobu vedení anestezie (regionální nebo celková anestezie). V případě potřeby je tento standardní monitoring rozšířen.
Rozšířený monitoring
Použití v závislosti na stavu pacienta nebo vyžaduje-li to obtížnost operace.
  • I přes přístrojové měření nepodceňujme klinický monitoring a změny pacienta:
    • poslech dýchání fonendoskopem,
    • barva, teplota a prokrvení kůže,
    • pocení,
    • stav zorniček pacienta.

Standardní monitoring[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Monitor.png
  • Elektrokardiografie EKG.
    • končetinové svody - všechny CA - 3 svody
    • preferenční svod II detekuje většinu arytmií a ischemii spodní stěny
    • u pacientů s rizikem perioperačního akutního infarktu modifikace II/V5, monitoruje se i ischemie přední stěny
  • Neinvazivní měření krevního tlaku:
    • v pravidelných intervalech sledujeme hodnotu systolického, diastolického a středního tlaku;
    • princip: oscilometricky;
    • způsob měření: manžetou odpovídající šířky, nasazujeme na paži (měřeno automaticky);
    • střední tlak by neměl klesnout výrazně pod 70 mmHg.
  • Pulzní oxymetrie:
    • princip: rozdíl absorbce světla mezi oxygenovaným a redukovaným hemoglobinem;
    • fyziologické hodnoty 94–100 %;
    • způsob měření: pulsním oxymetrem nejčastěji na prstech horní končetiny.
  • Dechové parametry:
    • aktuální dechový objem (6 ml/kg ideální tělesné hmotnosti);
    • dechová frekvence;
    • minutová ventilace (určuje eliminaci CO2; ((6ml/kg *12/min =72ml/kg/min, u novorozenců 6ml/kg *30/min = 180ml/kg/min.)));
    • inspirační tlaky;
      • maximální inspirační tlak (mezi 15–20 mbar – vyšší tlaky mohou způsobit plicní barotrauma);
      • střední inspirační tlak;
      • PEEP (Positive End-Exspiratory Presure) přetlak na konci exspiria.
  • Kapnometrie a kapnografie: měření parciálního tlaku CO2 ve vydechovaném vzduchu.
  • Inspirační a expirační koncentrace kyslíku.
  • Sledování anesteziologických plynů: exspirační a inspirační koncentrace anesteziologických plynů.

Rozšířený monitoring[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Relaxometrie
Snímání síly svalové odpovědi na elektrický stimul.
Diuréza
Po zavedení močové cévky měříme množství vylučované moči (cca. 1 ml/kg/h).
Tělesná teplota
Měříme teploměrem, sondu zavádíme nejčastěji orálně.
Měření centrálního žilního tlaku
Katetrizace arteria pulmonalis umožní měření
  • tlak v arteria pulmonalis,
  • srdeční výdej (cardiac output),
  • systémový odpor,
  • plicní cévní odpor,
  • tepový objem.
Transesofageální echokardiografie
Sonografický obraz srdce pomocí sondy zavedené do jícnu.
Elektroencefalografie (EEG)
  • snímání sumy excitačních a inhibičních potenciálů,
  • užívá se k měření hloubky anestezie.
Transkraniální Doplerovská sonografie.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • KRETZ, Franz-Josef a Frank TEUFEL, et al. Anästhesie und Intensivmedizin. 1. vydání. Heidelberg : Springer Medizin Verlag, 2006. 695 s. ISBN 3-540-62739-1.