Monitorování respiračního systému

Z WikiSkript

Monitorování funkcí respiračního systému[1][2][3] je důležitá oblast intenzivní medicíny, která se využívá u pacientů s respiračním selháním, u pacientů, u kterých respirační selhání hrozí (bezvědomí atd), při zajištění dýchacích cest atp. Monitoraci je možné provádět klinicky, s výhodou je však použít i přístrojového vybavení.

Klinické monitorování[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Ke klinickému monitorování se používá běžných metod používaných v interní medicíně: pohled, poslech, pohmat, poklep. Pohledem lze pozorovat dýchací pohyby, zejména jejich frekvenci (DF), jejich symetričnost, případné objektivní známky dušnosti (zatahování jugula, hypochondria), případnou ortopnoe. Dále je důležité hodnocení barvy kůže (cyanotická, šedivá a mramorovaná – centralizace oběhu atp.). Poslechem lze hodnotit intenzitu dýchání a vedlejší přidružené poslechové fenomény.

Přístrojové monitorování[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Základním vyšetřením je vyšetření krevních plynů z arteriální krve, které umožní i jednoznačnou diagnózu respirační insuficience (pO2 < 8,0 kPa) a její klasifikaci podle pCO2:

  • respirační insuficience 1. typu, tj. parciální, respirační insuficience s poruchou oxygenace (hypoxémie a normokapnie, či dokonce hypokapnie způsobená kompenzační zvýšenou dechovou frekvencí),
  • respirační insuficience 2. typu, tj. globální, respirační insuficience s přidruženou poruchou ventilace (hypoxémie a zároveň hyperkapnie).

Vyšetření je možné posílat do laboratoře, některá pracoviště jsou vybavena přímo analyzátorem na oddělení[1].

Pro průběžné monitorování je velmi výhodné využívat saturaci arteriální krve kyslíkem (saO2), např. pomocí pulzní oxymetrie, a parciální tlak oxidu uhličitého ve vydechovaném vzduchu (EtCO2) pomocí kapnometrie či kapnografie. End-expirační pCO2 na kapnografické křivce odpovídá systémovému pCO2 a vypovídá o dostatečnosti ventilace[1]. Nárůst pCO2 na kapnografické křivce je zároveň jasnou a průkaznou známkou správného zavedení intubační kanyly do trachey[2].


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b c SCHINDLER, Ivo. Monitorace v intenzivní medicíně – stáž u lůžka [přednáška k předmětu Anesteziologie a neodkladná medicína, obor Všeobecné lékařství, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova]. Praha. 26.3.2014. 
  2. a b ZAZULA, Roman, et al. Praktikum intenzivní medicíny : učební text pro posluchače LF. 1. vydání. Praha : Anesteziologicko-resuscitační klinika 1. LF UK a FTN, 2007. 104 s. s. 30–55. ISBN 978-80-239-9474-2.
  3. KASAL, Eduard, et al. Základy anesteziologie, resuscitace, neodkladné medicíny a intenzivní péče : pro lékařské fakulty. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2004. 197 s. s. 62–63. ISBN 80-246-0556-2.