Morbus Scheuermann

Z WikiSkript
Pacient s Scheuermannovou chorobou
Morbus Scheuermann na RTG
Schmorlovy uzly na RTG

Morbus Scheuermann (Scheuermannova choroba, kyphosis dorsalis juvenilis, adolescentní kyfóza, juvenilní kyfóza) je strukturální vada neznámé etiologie, jejíž podstatou jsou deformity obratlových těl. Choroba postihuje zhruba 10 % populace ve věku od 12 do 18 let (těžké deformity jen u 1 %), častěji se vyskytuje u chlapců.

Etiopatogeneze[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Není zcela jasná (Scheuermann – aseptická nekróza apofýz obratlových těl, Salter – aseptická nekróza přední části krycí ploténky obratle);
  • v současné době převažuje názor, že etiologie je multifaktoriální – patrně jde o poruchu enchondrální osifikace v období růstové akcelerace (12–18 let), kdy v průběhu 3–6 měsíců jedinec prudce naroste až o 5 % své výšky;
  • dochází k postižení krycích plotének obratlových těl, ploténky jsou nerovné, vytvářejí se tzv. Schmorlovy uzly (intraspongiózní chrupavčité hernie z intervertebrálních disků do obratlových těl);
  • intervertebrální disky jsou zúžené a nepravidelné;
  • typický klínovitý tvar obratlových těl (dobře patrný na bočném RTG snímku páteře) – dochází ke snížení jejich přední části, výsledkem jsou kulatá záda;
  • lokalizuje se do oblasti dolní hrudní páteře, méně často postihuje i horní hrudní či bederní úsek (od Th3 po L2) ;
  • přetěžování páteře má na průběh nemoci negativní vliv, při výrazné zátěži jsou popsány deformity se vznikem myelopatie;
  • po 18. roce věku hovoříme o stavu po proběhlé Scheuermannově nemoci.

Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Nemoc se projeví zvětšenou hrudní kyfózou (kyfotické držení hrudní páteře přejde později ve strukturální kyfózu);
  • obtíže a ponámahové bolesti v zádech (či bederní krajině) má jen asi 1/5 postižených;
  • zkrácené svaly;
  • kyfóza je plynulá, bez tvorby gibbu;
  • je omezena hybnost a elasticita páteře;
  • bolesti se objevují až v pozdějším věku jako následek degenerativních změn páteře;
  • významná je tzv. nízká forma Scheuermannovy choroby (v oblasti Th11), protože často vede k herniaci disku v LS přechodu a časnému vzniku degenerativních změn;
  • odlišení od posturální kyfózy provedeme hyperextenčním testem – pacient sepne ruce za hlavou a udělá maximální lordotizaci páteře (vyprsí se) – pokud pozorujeme reziduum kyfózy, svědčí to pro strukturální vadu (tedy Scheuermannovu chorobu).

Rentgenový obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Nepravidelnosti krycích plotének až vytvoření Schmorlových uzlů asi u 40 % nemocných;
  • Edgrenovo-Vainovo znamení: u větších Schmorlových uzlů dojde na protilehlé krycí ploténce ke kompenzačně zmnoženému ohraničenému kostnímu růstu, přesně proti nim.
  • zúžení meziobratlových prostorů;
  • klínovité deformity těl nad 5° alespoň u 3 obratlů;
  • kyfóza nad 40°;
  • měření se provádí podle Cobba na bočném snímku, konstrukce úhlu obdobná jako u skolióz.

Léčba[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Většina pacientů se obejde bez léčby;
  • do 40° kyfózy pouze omezení nadměrné zátěže, rehabilitace (horizontální poloha na břiše minimálně 1 hodinu denně, plavání, léčebná tělesná výchova k posílení svalového korzetu) a sledování progrese;
  • nad 40° terapie korzetem;
  • operační terapie výjimečně (při strukturální kyfóze nad 70 %), z dorzálního přístupu korekce kyfózy a spondylodéza.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • DUNGL, P., et al. Ortopedie. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2005. ISBN 80-247-0550-8.
  • SOSNA, A., P. VAVŘÍK a M. KRBEC, et al. Základy ortopedie. 1. vydání. Praha : Triton, 2001. ISBN 80-7254-202-8.