Motorický systém
Aktivita motorického systému se projevuje svalovou činností (zajištuje vzpřímenou polohu, umožňuje pohyby nutné k lidským činnostem). Účelná pohybová činnost je koordinace více svalových skupin. Na řízení motoriky se podílejí všechny oddíly CNS. Aktivita motorického systém je:
- 1. Mimovolní (stereotypní, rychlá) a vyvoláváme ji stimulem
- 2. Volní
Obsah |
upravit Kortikospinální dráha
Kortikospinální dráha (pyramidová) začíná v motorickém kortexu (gyrus precentralis) a v sekundárním motorickém kortexu (horní frontální závit a parietální krajina). Z motorického kortexu vedou pyramidové i extrapyramidové dráhy, vlastní pyramidová dráha z Betzových buněk tvoří jen menší část. Tractus corticospinalis probíhá z capsula interna (koncový mozek, mozková kůra), většina vláken se překříží v decussatio pyramidorum (dolní část prodloužené míchy) a probíhá dále v kontralaterálních postranních provazcích míšních. Mozková léze se manifestuje na kontralaterální straně. 75 % vláken končí na interneuronech (rozhraní předních a zadních a zadních rohů) a 25 % vláken končí na motoneuronech (přední rohy míšní).
upravit Motorická jednotka
Základní jednotkou periferního motorického systému je motorická jednotka. Je to soubor svalových vláken inervovaných jedním motoneuronem a je také nejmenší komponentou, kterou lze samostatně aktivovat. Axon motoneuronu se po vstupu do svalu větví, jeho terminální vlákno inervuje vždy jedno svalové vlákno. Vzniká synapse – nervosvalová ploténka. Motorické jednotky představují periferní motoneuron.
upravit Princip řízení pohybu
Vzájemná koordinace agonistů, antagonistů a synergistů je nezbytná. Hlavní úlohou propriocepce je informovat centrum o pravděpodobném pohybu. Základní impuls volnímu pohybu jde přes kortikospinální dráhu, řízení intenzity je za přítomnosti proprioceptivních reflexů. Receptory jsou svalová vřeténka (aktivují se při protažení svalu, facilitace agonisty a inhibice antagonisty) a Golgiho šlachová tělíska (inhibují agonisty a facilitují antagonisty). Funkce zpětné vazby je, že výsledek činnosti zpětně ovlivňuje zvýšení nebo snížení dané činnosti
upravit Spinální motorický okruh
Na míšní úrovni, v předních rozích míšních
- α-motoneurony – velké neurony předních rohů míšních, končí zde kortikospinální dráha a začíná motorická jednotka
- γ-motoneurony – malé neurony předních rohů míšních, inervují svalová vřeténka
Při protažení vřeténka vzruchy facilitují přímou kolaterálou činnost vlastního alfa motoneuronu (agonisty) a kolaterálou (přes interneuron) inhibují antagonistu. Kontrakce svalu vzniká přímým podmětem z α-motoneuronů, nebo nepřímo reflexně přes γ-motoneurony
upravit Principy koordinace motoriky
- reciproční inervace – opačný účinek na motoneurony antagonistických svalů
- záporná zpětná vazba – interneuron při své aktivaci uvolňuje inhibiční transmiter a inhibuje vlastní motoneuron
- princip převahy vyšších oddílů CNS – dokonalejší řízení pohybu
- princip konečné společné dráhy – všechny vlivy způsobující svalovou kontrakci jsou uplatňovány α-motoneurony
upravit Funkční jednotka nervového systému (reflex)
Určován reflexním obloukem, skládá se z 5 částí: receptor, aferentní dráha, centrum, eferentní dráha a efektor
- Monosynaptické míšní reflexy (proprioceptivní, myotaktické, napínací) – vznikají drážděním receptorů ve svalech a šlachách. Vzruch je převáděn na α-motoneurony téhož svalu. Krátkým jednorázovým natažením svalu vzniká kontrakce.
- Polysynaptický míšní reflexy (exteroceptivní) – vzniká vřazením různého počtu interneuronů, při podráždění sensitivních receptorů v kůži
upravit Tonus svalu
Stupeň odporu při pasivním pohybu v kloubu
- reflexně udržované napětí svalu
- příčinou je nízkofrekvenční vzruchová aktivita α-motoneuronů
- je důsledkem bombardování AP(akčních potenciálů), přicházejících z vyšších etáží CNS a aferentních vláken somatosensorických receptorů
upravit Léze
Při lézi centrálního a periferního motoneuronu se objeví porucha hybnosti (lehké svalové síly, neobratnost, ztráta aktivního pohybu – částečná nebo úplná)
- lehká léze – frustní
- částečná porucha hybnosti – paréza
- monoparéza – postižena jedna končetina
- hemiparéza –postižena jedna polovina těla
- paraparéza – postiženy dolní končetiny
- triparéza – postižení tří končetin
- kvadruparéza – postižení všech končetin
- kompletní porucha hybnosti – plegie (zánikový syndrom léze)
upravit Symptomatologie
upravit Hybnost
- Centrální léze – porušeno více svalových skupin
- na horních končetinách bývá více postižena extenze prstů, lokte a abdukce v rameni
- na dolních končetinách postižena flexe v kyčli, koleni a dorsální flexe nohy
- Periferní léze – odpovídá poruše příslušné inervační oblasti
upravit Myotatické reflexy
- Centrální léze – zvýšené reflexy v důsledku spasticity
- Periferní léze – snížené až vyhaslé reflexy
upravit Svalový tonus
- Centrální léze (spastická) – hypertonie, v akutní fázi - pseudochabá paréza
- Periferní léze (chabá) – hypotonie, atonie
Rigidita – léze bazálních ganglií, hypertonie agonisty i antagonisty, hyperaktivita α-motoneuronů
upravit Trofika
Přerušení vlivů motoneuronů předních rohů míšních- svalová atrofie
- Centrální léze – trofika v normě
- Periferní léze – při poškození kterékoli části motorické jednotky vzniká svalová atrofie
upravit Patologické polysynaptické reflexy (spastické jevy)
Projev centrálních lézí positivní spastické jevy pyramidové (Babinského reflex – inverze kožního plantárního reflexu)
upravit Fascikulace
Projev periferních poruch spontánní kontrakce skupin svalových vláken
upravit Fibrilace
Projev periferního postižení – spontánní kontrakce jednoho svalového vlákna (nejsou vidět, jen na EMG)
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Použitá literatura
- AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 6. vydání. Praha : Galén, 2006. s. 66-67. ISBN 80-7262-433-4.
