Myšlení a jeho poruchy

Myšlení nemůžeme zcela oddělit od vědomí a vnímání. Musíme ho vždy vnímat ve vztahu k nějakému cíli. Jako synonymum k myšlení se často používá pojem kognitivní funkce.

Obsah 1 Obecná charakteristika 2 Kvantitativní poruchy myšlení 2.1 Poruchy tempa 2.2 Poruchy zaměření 3 Kvalitativní poruchy myšlení 4 Vtíravé myšlenky, obsese 5 Kompulze 6 Odkazy 6.1 Zdroj

upravit Obecná charakteristika

• obecnou charakteristikou myšlení je poznávací proces probíhající mezi subjektem a objektem
• jde prakticky o činnost zaměřenou k řešení problému – vyžaduje integraci a korelaci informací v čase a prostoru
• základním elementem myšlení je pojem ← vytváření pojmu se zakládá na abstrakci, to znamená na odhalování základního rysu a vlastností elementu
• jak se jedinec naučí chápat vztahy?
  • elementová asocianistická teorie – vztahy jsou dodatečně konstruovány ve vědomí na základě zvyku
  • tvarová teorie – vztahy jsou vnímány jako součást nadřazených struktur
• základem chápání je patrně manipulace s předměty a schopnost vyššího stupně abstrakce (jedinec si v mysli si představuje, co by se s předměty stalo kdyby …)
• myšlení hodnotíme hlavně podle slovního projevu – podle řeči a podle způsobu, jakým nám pacient informace sděluje

upravit Kvantitativní poruchy myšlení

• vyjádřeny hlavně postupem myšlení (tempo, zaměření)

upravit Poruchy tempa

• Bradypsychismus = útlum myšlení
  • celkové myšlení je pomalé, málo spontánní a činí obtíže
  • pacient odpovídá s latencí, představy se mu vybavují pomalu
  • extrém:
    • myšlenkový útlum
    • mutismus – pacient nepromluví ani slovo
      • může být elektivní – tzv. mluvní negativismus = vůči konkrétní osobě, či v určitém prostředí
  • etiologie: při únavě, vyčerpání, demence, oligofrenie, deprese
• Tachypsychismus = překotné myšlení
  • někdy až myšlenkový trysk
  • subjekt mluví rychle a mnoho (logorhea), skáče z věci na věc
  • někdy až mluví nesrozumitelně a někdy řeč nestačí myšlení = skáče z věci na věc ← to budí dojem inkoherence
  • zesíleno emocemi
  • etiologie: při manických stavech, hypománii, lehké intoxikace alkoholem, drogami, apod.

upravit Poruchy zaměření

• není ovlivněna dynamická stránka
• jde o schopnost či neschopnost udržet determinující tendenci myšlení
• Roztržité myšlení
  • rušené nějakým problémem, který subjekt zaměstnává, a proto se špatně soustředí
• Zabíhavé myšlení
  • vyprávění sice pokračuje správně k danému cíli vyprávění, ale během monologu pacient odbočuje k vedlejším tématům
  • často odraz nedostatku intelektu (nedokáže vybrat myšlenky důležité ke sdělení)
• Ulpívavé myšlení
  • subjekt ulpívá na jednom slově nebo větě, kterou stále opakuje nebo opakovaně používá v řeči (perzervace)
  • normálně: při ospalosti, únavě, opilosti
  • paticky: organické poruchy – hlavně difúzní poškození
• Nevýpravné myšlení
  • subjekt stále obírá jednu záležitost, stále se točí kolem jedné myšlenky
  • etiologie: u starých lidí, demence, imbecilita

upravit Kvalitativní poruchy myšlení

• Myšlenkový záraz
  • nemocný normálně mluví, ale náhle se zastaví (i uprostřed slova) bez zjevného podnětu
  • jde o patický jev
  • etiologie: schizofrenie
• Nesouvislé (inkoherentní) myšlení
  • roztříštěné, rozvonění asociací
  • myšlenky nenásledují logicky, ztráta obsahové souvislosti, slova nejsou správně vázána

1. Zmatené myšlení

• determinující tendence zde mizí, vědomí má snový charakter
• etiologie: doprovází stavy obluzeného vědomí (horečka)

2. Roztříštěné myšlení

• myšlení často ovládáno vlastními logickými zákony, které bývají bizardní
• etiologie: schizofrenní poruchy

3. Autistické (dereistické) myšlení

• je unášeno volně vlastní fantazií subjektu bez ohledu na skutečnost – substrátem je fantazijní splnění přání
• samo o sobě není patické → tím začíná být až když je nemocný nedovede přerušit podle potřeby a tím pádem nerozezná představy od skutečnosti

4. Magické (symbolické) myšlení

• blízké pověře → připisuje jevům tajemný význam
• etiologie: u schizofrenie

• Bludy
  • blud je mylné přesvědčení, vzniklé z chorobných duševních předpokladů na chorobném psychotickém podkladě, kterému nemocný chorobně věří a které má patický vliv na jeho jednání
  • nelze řícI, že je to jen mylné přesvědčení (to nacházíme občas i normálně), je ovšem založeno na patologickém podkladě!
  • blud je podobný víře a vzniká na bázi emoční
  • je to patická nálada – někdy lze zachytit tuto náladu ještě před vytvořením bludu – pacient je neklidný, má obavy, že se něco kolem děje → po sléze dospěje v vysvětlení → v tomto okamžiku vzniká blud
  • pacient má přitom dojem, že ke svému poznatku dospěl na základě nezvratných důkazů a jeho přesvědčení je nevyvratitelné
  • bludy mohou být podpořeny dalšími fenomény – iluzemi, halucinacemi, klamy
  • každá snaha okolí vyvrátit blud vede ke vzniku nového bludu!
  • dělení:

1. Bludy paranoidní (vztahovačné)

• perzekuční
• žárlivecké – hlavně u alkoholových psychóz (př.: „Všichni vědí, že mě podvádíš!“)
• erotomanické – vzácné (př.: „Jsem nejkrásnější na celém světě.“)

2. Bludy megalomanické (vyvýšené) – podmíněné zvýšenou náladou = hlavně u psychotické mánie

• makromanické
• originální
• vynálezecké

3. Bludy mikromanické – pacient je v depresivní náladě (např. se obviňuje, že něco zavinil)

• úkorné – pacient má např. pocit, že je zbytečně na světě, že si nezaslouří snídaní, když děti v Africe umírají hlady, apod.
• hypochondrické
• autoakusační (sebeobviňující)

4. Jiné

• pseudomegalomanské (př.: „Mojí vinou je zničen svět.“)
• blud enormity (př.: „Vymočím se a zatopím celý svět“)

upravit Vtíravé myšlenky, obsese

• vnucují se do mysli jedince proti jeho vůli a nedají se potlačit
• jsou vnímány jako cizí element, pacienta ruší
• na rozdíl od bludů má nemocný náhled na poruchu
• při pokusu bránit obsedantním myšlenkám vzniká silná úzkost
• příčina: emoční porucha
• mírné formy jsou velmi časté, těžké formy mohou i invalidizovat
• rozdělení obsesivních myšlenek:

1. nejistota a pochybnost – pacient si není jist, zda zamknul dveře, zhasnul světlo, apod. → musí se vrátit

2. obavy = různé fobie

• klaustrofobie = strach z uzavřených prostor
• aichmofobie = strach z ostrých předmětů
• hypsofobie = strach z výšek
• agorafobie, mysofobie = strach ze špíny a ze znečistění dotykem
• ereutofobie = strach z zčervenání se
• dysmorfofobie = strach ze znetvořeného různých částí těla

3. obsah založen na konkrétní myšlence

• nutkání vykonat něco, co odporuje vžitým konvencím → př.: nutkání vyslovit sprosté slovo v kostele, nutkání matky vyhodit dítě z okna, apod.

4. nutkavé jednání vykonat nějaký čin, ačkoli k němu nemá důvod a nesouhlasí s ním; ustupuje do pozadí schopnost předvídat, co by se mohlo stát

upravit Kompulze

• cílevědomé jednání, které subjekt koná, aby se zbavil obsese

upravit Odkazy

upravit Zdroj

BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 24.02.2010]. <http://jirben.wz.cz>.