Myokarditida
Z WikiSkript
Hodnoceno 2x, počet editací 16, počet autorů 8
Děkujeme za Vaše hodnocení (3★)
Myokarditida je proces charakterizovaný zánětlivou infiltrací myokardu s nekrózou nebo degenerací myocytů, zánětlivými změnami intersticia a cévních struktur myokardu. Často bývá postižen i perikard (perimyokarditida).[1]
- myokarditidu je nutné považovat za těžké onemocnění
- často je však mnoho dětí touto diagnózou mylně označováno (při nespecifických EKG nebo RTG nálezech)
Obsah |
upravit Příčiny
- infekční: nejčastěji viry (Coxsackie A, B, echoviry, polio viry, influenza, adenoviry, rubeola, varicella, spalničky, HIV), vzácně bakterie (streptokoky), plísně, paraziti
- imunopatologické (JIA, SLE)
- toxické
- idiopatické – přijdou s dilatační KMP po nějaký myokarditidě, kterou my už neidentifikujeme
- kombinovaná s následně patologickou autoimunitní reakcí (histologicky nejčastěji lymfocytární myokarditida)
upravit Myokard může být poškozen
- přímou invazí infekčního agens (replikace viru)
- účinkem toxinu (difterický kardiotoxin…)
- imunitní reakcí proti virovým antigenům[1]
upravit Klinický obraz
.JPG)
- velmi rozmanitý: asymptomatický průběh až fatální (nezvládnutelné srdeční selhání)[1]
- čím jsou děti menší, tím probíhá akutněji a fulminantněji
- v předchorobí často chřipkovité či GIT onemocnění
- horečka, bolesti hlavy, bolesti v hrdle, únavnost, malátnost, bolesti svalů, zvracení, průjmy…[1]
- palpitace, dušnost, bolest v krajině srdeční, vzácně poruchy vědomí (při AV blokádě)[1]
- myokarditida u kojenců – dítě ve špatném stavu, šedivé, teplota, dušnost, kard. selhávání, cyanóza, tlumené ozvy, šok, šelest z mitrální insuficience (dáno dilatací)
- myokarditida u starších dětí – může jako první být třeba arytmie (u revmatické horečky je třeba typický A-V blok)
- asi u třetiny nemocných prudký nástup plicního edému či šoku
- méně závažný průběh: tachypnoe, vyšší únavnost, poruchy rytmu
upravit Diagnóza
- myokarditidu je důležité správně diagnostikovat – diagnóza myokarditidy znamená pro dítě významné důsledky – lázně, nesmí nikdy závodně sportovat…
- fyzikální nález:
- tachykardie, trojdobý rytmus, periferní pulzy oslabené
- na plicích chrůpky
- zvětšená játra
- laboratorní nález:
- vzestup zánětlivých markerů (nemusí být u virových myokarditid), CK-MB a troponiny
- ALT, AST, virologie, ASLO
- EKG: normální či nespecifické změny – někdy nízká voltáž, různé arytmie (typicky se během dní mění)
- RTG srdce: normální či rozšíření srdečního stínu[1]
- ECHO: dilatace a snížená funkce levé komory, výrazně snížená ejekční frakce[1]
- izotopové vyšetření: izotop galia se vychytává v zánětlivých ložiscích myokardu[1]
- event. biopsie myokardu, ale i její role je omezená
- přirozený průběh: v případě srdečního selhání asi třetina umírá, třetina přejde do chronicity, třetina se uzdraví
- progrese do dilatační KMP je častá, imunologicky podmíněná (hlavně z chronické aktivní myokarditidy)
- chronická perzistující myokarditida nevede k selhání, ale k obtížím (bolesti na hrudi, palpitace)
upravit Terapie
- klid na lůžku, dietní opatření (zákaz alkoholu)
- symptomatická léčba srdečního selhání – obecně ovlivňujeme preload (diuretika), srdce (inotropní látky), afterload (ACEi), léčba poruch rytmu
- lékem první volby jsou dnes ACE inhibitory (např. kaptopril 0,01–0,03 mg/kg/d) – snižují afterload a jako odklízeči VR také snižují rozsah poškození myokardu
- inotropní látky: dopamin, dobutamin
- diuretika: furosemid 1–5 mg/kg
- podávání digoxinu v akutní fázi může věst k nebezpečným arytmiím, ale v pediatrii se někdy používá
- 0,04 mg/kg/d (rozdělené na 1/2 – 1/4 – 1/4) během prvního dne (útočná dávka)
- potom čtvrtinu – 0,01 mg/kg/den ve 2 dávkách
- není věkově omezený, jde podávat už novorozencům po porodu
- má výhodu, že zpomaluje frekvenci myokardu, zlepšuje diastolu….
- příznaky intoxikace digoxinem – zvracení, bradykardie, na EKG postupná A-V blokáda
- na intoxikaci máme antidotum (Ig proti digoxinu), můžeme v klidu stanovovat terapeutické hladiny
- i.v. podáváme Ig, někdy pomůže imunosuprese (v akutní fázi ale může zvětšit rozsah nekrózy)
- spornou úlohu hrají kortikoidy – určitě ale nepodávat v akutní fázi
- na počátku virových myokarditid někdy pomůže ribavirin a interferon
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Externí odkazy
upravit Zdroj
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2010]. <http://jirben.wz.cz>.
upravit Reference
- ↑ a b c d e f g h KLENER, Pavel, et al. Vnitřní lékařství. 3. vydání. Praha : Galén, 2006. s. 300. ISBN 80-7262-430-X.
