Myoklonus

Myoklonus je tvořen prudkými záškuby svalů nepravidelného rytmu, postihující izolovaně nebo současně jednotlivé svaly na končetinách, trupu, hlavě a obličeji. Na rozdíl od třesu se současně stahují agonisté i antagonisté. Na rozdíl od chorey jsou prudké a mají škubavý ráz. Mohou být nepravidelné i rytmické. Intenzita je ovlivňována zejména emocemi.^[1]

Obsah 1 Rozdělení 2 Etiologie 3 Léčba 4 Odkazy 4.1 Související články 4.2 Reference

upravit Rozdělení

• Dle rozsahu: fokální, segmentový, multifokální a generalizovaný.
• Dle příčiny: idiopatický, symptomatický (sekundární).
• Dle lokalizace příčiny:
  • Kortikální – náhlé záškuby svalů obličeje a končetin, šíří se kraniokaudálně.
  • Subkortikální (kmenový, retikulární) – postihuje oční svaly (opsoklonus) nebo měkké patro.
  • Spinální – postihuje končetiny a trup.

Další projevy

• Škytavka (singultus) je fyziologický myoklonus bránice.
• Asterixis, tzv. negativní myoklonus, je naopak způsoben náhlým krátkodobým výpadkem svalového tonu.^[1]

upravit Etiologie

Metabolické poruchy, farmakologické a toxické vlivy (lithium, tricyklická antidepresiva…), záněty mozku či míchy, úrazy, demyelinizace či nádory míchy.

upravit Léčba

Kortikální etiologie – nootropika (piracetam), subkortikální a spinální – GABAergní přípravky (klonazepam, valproát).

upravit Odkazy

upravit Související články

• Extrapyramidové syndromy
• Hypokinetické extrapyramidové syndromy

upravit Reference

1. ↑ ^{a b} NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. s. 30-35. ISBN 80-7262-160-2.