Nádory germinální
Germinální nádory jsou definovány jako nádory vznikající z multipotentních kmenových buněk, které se mohou dále diferencovat v buňky pohlavní nebo v jiné tkáně, somatické i extrasomatické.
- nádory z prvopohlavních buněk (gonocyty – jejich dělením vznikají spermie a vajíčka) – seminomy
- nádory z kmenových buněk, které se diferencují v jiné tkáně (non-seminomové nádory = teratomy v širším smyslu):
- somatické – embryonální karcinom, polyembryom, teratomy v užším smyslu
- extrasomatické – nádor ze žloutkového váčku, choriokarcinom
Nejčastějším místem výskytu germinálních nádorů jsou gonády (hlavně nesestouplá varlata), mohou se vyskytovat ale i v jiných místech, kam za vývoje migrovaly kmenové buňky – podél axiální osy v retroperitoneu, předním mediastinu, sakrokokcygeální krajině, při bazi lební a v oblasti epifýzy. Vyskytují se především u dětí a v mladším věku a většinou se jedná o nádory maligní (s výjimkou zralých diferencovaných teratomů), seminom je sice maligní, ale velmi dobře odpovídá na radioterapii.
Obsah |
upravit Seminom
- v ováriu a extragonadální lokalizaci se nazývá dysgerminom
- vyskytuje se hlavně u mužů středního věku, v ovariu u dětí
- maligní
mikroskopie: tvoří jej pruhy nebo solidní ložiska buněk podobných gonocytům (velké, zaoblené polygonální buňky s velkými jádry s jedním až dvěma jadérky, světlá cytoplazma s obsahem glykogenu a výraznými mezibuněčnými hranicemi), stroma tvoří charakteristická fibrovaskulární septa s lymfocytární infiltrací, buňky stromatu se mohou přeměňovat v epiteloidní buňky a velké mnohojaderné buňky Langhansova typu – až tvorba tuberkuloidních granulomů (jejich přítomnost je spolu se zánětlivou infiltrací dobrým prognostickým znakem). Kromě této tzv. klasické varianty se vyskytuje ještě seminom anaplastický, trofoblastický a spermatocytární, u gonadoblastomu se kromě seminomových struktur nacházejí také Sertoliho buňky
makroskopie: zvětšení varlete, je neohraničený, šedorůžový, prorůstá do nadvarlete, obalů varlete, metastazuje do lumbálních uzlin
prognóza: do 3 cm dobrá, nad 3 cm špatná
upravit Nádor ze žloutkového váčku
- vysoce maligní
- bývá součástí smíšených nádorů
mikroskopie: nádorové buňky jsou podobné epitelu žloutkového váčku (polygonální buňky s kulatými jádry vyklenující centrální část cytoplasmy), tvoří jej systém komunikujících štěrbin vystlaných nádorovými buňkami, nádorové buňky se také radiálně řadí kolem tenkostěnných cév, které pak prominují do epitelových mikrocyst – struktury připomínající primitivní glomerula (tzv. Schillerova-Duvalova tělíska), důležitým znakem nádoru je produkce α1-fetoproteinu, který je diagnostickým markerem a ukazatelem úspěšnosti terapie, v buňkách tvoří hyalinní kapénky makroskopie: neohraničený, žlutý
upravit Embryonální karcinom
- vysoce maligní, krajně nediferencovaný
- většinou se vyskytuje ve smíšených nádorech (kde je jeho přítomnost nepříznivým diagnostickým znakem)
mikroskopie: jde o nádor epitelový (pozitivní na cytokeratiny, na rozdíl od seminomu), tvoří jej velké bazofilní buňky, většinou solidně uspořádané, ve stromatu nejsou lymfocyty, přítomny jsou vícejaderné buňky produkující hCG
makroskopie: šedobílý, prokrvácený, neohraničený
upravit Choriokarcinom
- maligní
- nádor vycházející z trofoblastu (může se vyskytovat jednak jako germinální nádor, jednak jako součást trofoblastické nemoci, kdy ve 1/3 případů navazuje na hydatidosní nebo proliferační molu)
- produkuje hCG, jehož hladina v krvi je diagnostickým markerem a ukazatelem úspěšnosti terapie
- metastazuje hematogenně (plíce, mozek, kosti, játra)
mikroskopie: nádorový parenchym má podobu trofoblastu (syncytiotrofoblast – basofilní vícejaderné elementy, cytotrofoblast – světlé Langhansovy buňky), chybí však uspořádání do klků, není přítomno stroma, časté je prokrvácení (zachována fyziologická vlastnost invase trofoblastu, metastasování je také téměř výhradně hematogenní – plíce, mozek, kosti, játra…), dělí se do několika typů:
- disociovaný
- nediferencovaný
- diferencovaný
- syncytiotrofoblastický
- cytotrofoblastický
- smíšený
makroskopie: měkký, prokrvácený
prognóza: u ženy v souvislosti s těhotenstvím prognóza dobrá, i s metastázami v plicích reaguje na chemoterapii, ale bez souvislosti s těhotenstvím je prognóza špatná
upravit Polyembryom
- vzácný, maligní
- bývá součástí smíšených nádorů teratomové řady
mikroskopie: nádorový parenchym je uspořádán do tzv. embryonálních tělísek uložených v řídkém pojivu, tělíska připomínají somatické tkáně zárodečného terčíku z 8. dne vývoje embrya
upravit Teratom v užším smyslu (teratomy diferencované)
- nádory, v nichž jsou zastoupeny somatického tkáně jednoho, dvou nebo všech tří zárodečných listů různého stupně diferenciace, podobá se smíšenému nádoru, ale nádorový parenchym nelze odvodit z místních tkání (teratomy jsou nádory heterologní), podle stupně zralosti se dělí na:
- teratom diferencovaný zralý (maturum, koetánní) – zralost tkání odpovídá věku nositele
- teratom diferencovaný nezralý (immaturum, embryonální)
- teratom nediferencovaný (výše zmíněné non-seminomové nádory se somatickou diferenciací – embryonální karcinom + polyembryom)
upravit Koetánní teratom
- „ko“ = stejný, „aetas“ = věk, složky nádoru jsou stejně vyzrálé jako organizmus
- většinou benigní (u mužů po pubertě maligní)
- častý u žen v ováriích (když je tvořen pouze kůží nazývá se dermoidní cysta), u novorozenců v sakrální oblasti nebo vyrůstá z dutiny ústní
mikroskopie: mohou být přítomny jakékoli diferencované tkáně (kůže a adnexa, zuby, respirační a střevní epitel, žlázy slinné, štítná žláza, hlenotvorný epithel, hladké a kosterní svaly, tukové vazivo, chrupavka, kost…). Pokud výrazně převažuje jedna tkáň nad ostatními (které pak mohou být těžko prokazatelné), hovoříme o tzv. monodermálních teratomech, příkladem je tzv. struma ovarii, kdy v ovariálním teratomu převažuje tkáň thyreroidey (může být zdrojem ektopické thyreotoxikosy)
makroskopie: unilokulární cystický útvar, nejčastěji obalený často kůží obrácenou pokožkou do dutiny, s jejími deriváty
upravit Teratom diferencovaný s maligním zvratem
- označení pro koetánní teratom, původně benigní, u nějž došlo k malignizaci některé z jeho původně dobře diferencovaných tkání (nejčastěji epitelu dermoidní cysty – vznik dlaždicobuněčného karcinomu)
upravit Teratom nezralý
- podobá se diferencovanému zralému teratomu, ale diferenciace jednotlivých komponent (nebo pouze některé z nich) není na nejvyšší úrovni, jsou přítomny znaky malignity až k obrazu sarkomu
makroskopie: mívá solidní strukturu
prognóza: biologické chování je maligní, prognóza je špatná, nádor rychle roste, šíří se hematogenně, lymfogenně a po protržení pouzdra i implantačně
upravit Smíšené germinální nádory
- jsou častější než čisté germinální nádory, sestávají alespoň ze dvou struktur nádorů výše uvedených
prognóza: prognózu zhoršuje příměs nediferencovaných struktur (typu embryonálního karcinomu) nebo struktur extrasomatických (typu choriokarcinomu a nádoru ze žloutkového váčku), prognosticky se uplatňuje i jejich kvantitativní zastoupení
alternativní rozdělení
- nádory vycházející z nejprimitivnějších kmenových buněk – embryonální karcinom, polyembryom
- nádory ze tkání poněkud vyšší diferenciace:
- extrasomatické tkáně – nádor ze žloutkového váčku, choriokarcinom
- somatické tkáně – teratomy v užším smyslu
- nádory z embryonálního základu gonád – seminom (dysgerminom)
upravit Odkazy
upravit Zdroj
PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. ©2006. [cit. 2012-01-22]. <http://langenbeck.webs.com>.
upravit Použitá literatura
STŘÍTESKÝ, Jan. Patologie. 1. vydání. 2001. ISBN 80-86297-06-3.
