Nádory jícnu

1. Benigní – nejčastěji leiomyom.
2. Maligní – dlaždicobuněčný karcinom (90 %), adenokarcinom a melanoblastom (10 %).

Obsah 1 Benigní nádory jícnu 2 Maligní nádory jícnu 2.1 Mikroskopie 2.2 Makroskopie 2.3 TNM klasifikace 2.4 Šíření karcinomu jícnu 2.5 Klinický obraz 2.6 Diagnostika 2.7 Léčba 2.7.1 Chirurgická a endoskopická 2.7.2 Radioterapie 2.7.3 Chemoterapie 2.7.4 Fotodynamická léčba 3 Odkazy 3.1 Související články 3.2 Zdroj

upravit Benigní nádory jícnu

1. Intramurální (solidní nebo cystické) – leiomyom, fibrom, lipom, hemangiom, vrozené nebo retenční cysty.
2. Intraluminální (polypy stopkaté nebo přisedlé) – adenom, papilom, fibrolipom, myxom.

• Většinou nepůsobí obtíže, vzácně krvácení nebo dysfagie;
• diagnostika endoskopicky nebo RTG (pasáž kontrastní látky);
• indikací k odstranění jsou klinické obtíže nebo nemožnost vyloučení malignity – provádí se endoskopicky, enukleace intramurálních nádorů popř. klínovitá resekce z thorakotomie nebo thorakoskopicky.

upravit Maligní nádory jícnu

• Karcinom jícnu je nejčastější mezi 50. – 70. rokem, více u mužů, nejvyšší výskyt je v Číně;
• rizikové faktory jsou exogenní (kouření, alkohol, kořeněná strava, nedostatek vitaminů) a endogenní (prekancerózy – hiátová hernie, Barrettův jícen, achalázie, Plummer-Vinsonův syndrom, striktury po poleptání);
• prognóza 5-letého přežití je 10 %.

upravit Mikroskopie

• 90 % dlaždicobuněčný karcinom;
• 10 % adenokarcinom (hlavně distální jícen a GE junkce na podkladě Barrettova jícnu);
• melanoblastom.

upravit Makroskopie

• Nádor může mít podobu exofytickou (polyp), plošně infiltrující (cirkulární zužování lumen jícnu s následným podélným submukosním šířením) nebo ulcerózní;
• nejčastější jsou nádory ve středním hrudním jícnu;
• obtížné odlišení nádorů terminálního jícnu od nádorů kardie (za adenokarcinom jícnu se zde považuje ten, jehož více než 80 % objemu se nachází v jícnu) – nádory této oblasti se dělí na:

• • typ I – ca v distálním (Barrettově) jícnu;
  • typ II – ca kardie;
  • typ III – subkardiální (fundus) ca.

upravit TNM klasifikace

• T1 – mukosa nebo submukosa;
• T2 – infiltrace muscularis externa;
• T3 – infiltrace adventicie;
• T4 – přecházející do okolí;
• N1 – regionální uzliny (krční v krčním úseku jícnu, mediastinální a perigastrické v hrudním úseku);
• M1 – vzdálené metastasy.

upravit Šíření karcinomu jícnu

• Spojitě – per continuitatem do okolí (trachea – píštěl s aspiracemi a bronchopneumonií, mediastinum, plíce, pleurální a perikardiální dutina);
• lymfogenně – uzliny mediastinální a paratracheální, pod bránicí gastrické uzliny;
• hematogenně – játra, plíce, vzácně kosti a CNS.

upravit Klinický obraz

• Progredující dysfagie a odynofagie (pozdní příznak);
  • dysfagie zpočátku pro tuhou stravu (na rozdíl od achalázie, kde je porušena pasáž tekutin a tuhá strava prochází);
• retrosternální bolest, úbytek hmotnosti, anemie, aspirační pneumonie.

upravit Diagnostika

• Endoskopie s biopsií;
• CT hrudníku a břicha (rozsah tumoru, vzdálené metastasy);
• endoUZ (prorůstání nádoru do okolí, postižení uzlin);
• staging (vzdálené metastasy – RTG plic, UZ jater, scintigrafie skeletu);
• ostatní – RTG pasáž kontrastní látky jícnem, NMR, bronchoskopie (tracheobronchiální invase je kontraindikací k esofagektomii);
• laboratorní vyšetření: tumor markery CEA, SCC.

upravit Léčba

upravit Chirurgická a endoskopická

Radikální:

• nádory stadia Tis nebo T1 lze řešit endoskopickou mukosektomií;
• u pokročilejších nádorů různé typy esofagektomií (u nádorů v oblasti GE junkce s různými typy gastrektomií – totální gastrektomie nebo jen resekce kardie) s mediastinální a celiakální lymfadenektomií a náhradou jícnu tubulisovaným žaludkem, colon nebo tenkým střevem, resekce mohou být prováděny klasicky z thorako- a laparotomie nebo pouze z krčního přístupu a laparotomie se strippingem jícnu transhiatálně (u rizikových pacientů, kde se tak vyhneme thorakotomii), možno i pomocí videoasistované thorakoskopie;
• kontraindikací esofagektomie jsou vzdálené metastázy a prorůstání tumoru do tracheobronchiálního stromu.

Paliativní:

• dilatace nádorových stenóz:
  • laserová rekanalisace (dochází po ní k recidivám);
  • zavedení stentů – potahovaný expandibilní stent (v součanosti nejlepší varianta);
  • Haringova endoprotesa (dnes se již neužívá, řada komplikací vč. dekubitů stěny jícnu);
• paliativní bypassy – žaludek, střevo;
• gastrostomie (chirurgická či endoskopická – PEG).

upravit Radioterapie

• Malá radiosenzitivita (více u dlaždicobuněčného karcinomu);
• provádí se neoadjuvantní (zlepšení operability) i adjuvantní (odstranění residuí), dále u inoperabilních nádorů;
• uplatňuje se i brachyradiotherapie (paliativně ke zprůchodnění stenóz).

upravit Chemoterapie

• Nízká citlivost;
• nejčastěji se užívá kombinace cisplatiny s 5-fluorouracilem;
• provádí se neoadjuvantně i adjuvantně.

upravit Fotodynamická léčba

• Aktivovaný porfyrin vychytáván selektivně nádorovou tkání, po ozáření laserem se tvoří kyslíkové radikály působící nekrózu nádoru;
• zkouší se i u Barrettova jícnu.

upravit Odkazy

upravit Související články

• Onemocnění jícnu
• Refluxní choroba jícnu

upravit Zdroj

PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 2009]. <http://langenbeck.webs.com>.