Nádory ledvin
Z WikiSkript
Hodnoceno 3x, počet editací 12, počet autorů 7
Děkujeme za Vaše hodnocení (3★)
Obsah |
Nádory ledvin – vycházejí z mesenchymu nebo z tubulárních buněk
- benigní – angiomyolipom (může prasknout s vykrvácením), onkocytom, nádor z juxtaglomerulárních buněk (produkce reninu → hypertenze, hypokalemie)
- maligní – adenokarcinom (z buněk proximálního tubulu) – konvenční (Grawitz – 70 %), papilární…
- metastázy – karcinom plic, prsu, žaludku, hemoblastosy
Benigní nádory ledvin
[editovat část] Benigní nádory ledvin jsou vzácné. Patří mezi ně:
- angiomyolipom,
- hamartom,
- fibrom,
- hemangiom,
- leiomyom,
- adenom do průměru 3 cm,
- onkocytom (varianta adenomu vyrůstajícího z vmezeřených buněk sběrných kanálků) aj.
Biologická povaha adenomu + onkocytomu nejistá → doporučena nefrektomie.[1]
Adenokarcinom ledviny
Adenokarcinom ledviny se šíří per continuitatem (do okolních struktur, angioinvase – IVC), lymfogenně málo (lumbální uzliny) a především hematogenně (plíce, kosti, játra). Vychází z buněk tubulů.
Histopatologický grading
Histopatologický grading adenokarcinomu ledviny:
- GX : stupeň diferenciace nelze hodnotit
- G1 : dobře diferencovaný
- G2 : středně diferencovaný
- G3-4 : špatně diferencovaný až nediferencovaný
TNM klasifikace
| Nádory ledvin | |
|---|---|
| Velikost primárního tumoru | |
| T1 | nejvýše 7 cm v největším rozměru, omezen na ledvinu |
| T1a | nejvýše 4 cm v největším rozměru |
| T1b | více než 4 cm a nejvýše 6 cm v největším rozměru |
| T2 | více než 7 cm v největším rozměru, omezen na ledvinu |
| T3 | nádor se šíří do žil nebo do tkáně v okolí ledviny, neprorůstá přes Gerotovu fascii |
| T3a | nádor prorůstá do nadledviny nebo perirenální tkáně |
| T3b | nádor prorůstá do ledvinných žil nebo do dolní duté žíly, pouze však pod bránicí |
| T3c | nádor prorůstá dolní dutou žilou nad bránici |
| T4 | nádor prorůstá přes Gerotovu fascii |
| Postižení lymfatických uzlin | |
| N0 | bez metastáz; pro pTNM je třeba vyšetřit nejméně osm regionálních uzlin |
| N1 | metastáza v jedné regionální uzlině |
| N2 | metastáza v několika regionálních mízních uzlinách |
| Vzdálené metastázy | |
| M0 | nepřítomny |
| M1 | přítomny |
Klinické projevy:
- až 60 % pacientů je asymptomatických, nádor je diagnostikován jako incidentalom (náhodný nález na sonu)
- trias (u pokročilého tumoru) – makrohematurie, lumbalgie, hmatný tumor – asi u 6–10 % diagnostikovaných nádorů
- akutní varikokéla
- renální kolika (koagula, tumorosní masy)
- patologická fraktura
Diagnostika
- při nálezu expansivního procesu ledviny:
- vylučovací urografie
- UZ, CT vyšetření s kontrastem břicha a hrudníku (staging)
- angiografie, kavografie (nástřik dolní duté žíly kontrastní látkou – hledá se nádorový trombus, dnes již nahrazeno MRI)
Léčba:
- chirurgická – nefrektomie
- nefrektomie (nejlépe transabdominální přístup, laparoskopicky i otevřeně transperitoneálně) radikální – včetně tukového pouzdra a Gerotovy fascie, u tumorů nad 5 cm v horním pólu u adrenalektomie, regionální lymfadenektomie už se standartně neprovádí (karcinom ledviny metastazuje především hematogenně, ne lymfogenně), laparoskopicky se operují tumory do 8-10 cm, bez inveze do perirenálních struktur a nádorového trombu
- záchovné operace – resekce pólu (nádor do 5 cm) nebo excise tumoru z lumbotomie nebo laparoskopicky, (indikace záchovné operace: anatomicky či funkčně solitární ledvina, oboustranný nádor a hereditární formy nádorů)
- pokročilý karcinom – resekce solitární metastázy, při masivní hematurii embolizace, při kostních bolestech paliativní ozáření
- chemo-radioterapie – nádor je chemo- i radiorezistentní, efekt má vinblastin
- imunoterapie (IFNα, IL-2) – od 90. let, efekt na léčbu metastáz, parciální remise u 15 % pacientů (IL-2)
- biologická léčba (od 2006) – sunitinib, sorafenib, prodloužily přežití pacienta na dvojnásobek, inhibitory angiogeneze bevacizumab
Nádorový trombus
Karcinom ledviny prorůstá do žil:
- renální žíla – nefrektomie
- dolní dutá žíla pod úroveň bránice – kavotomie
- dolní dutá žíla and úroveň bránice – dvoudutinový výkon s mimotělním oběhem a asistencí kardiochirurga
Wilmsův tumor (nefroblastom)
- nejčastěji u dětí mezi 1. – 6. rokem, vzniká z metanefrogenního blastému
- klinicky asymetrické vyklenutí břicha s hmatným tumorem, vzácně hematurie
- léčba kombinací chemotherapie a nefrektomie (transabdominálně, s lymfadenektomií), u vyšších stupňů je indikována radioterapie
Odkazy
Zdroj
- PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 24.5.2010]. <http://langenbeck.webs.com>.
Reference
- ↑ KLENER, P, et al. Vnitřní lékařství. 3. vydání. Praha : Galén, 2006. ISBN 80-7262-430-X.