Nádory plic
Nádory plic jsou nejčastěji vyskytujícím se nádorem dýchacího ústrojí. Jedná se o nejčastější nádor u mužů nad 40 let, maximum výskytu je od 55 do 65 let, převládá bronchogenní karcinom. Na počátku 20.století byl vzácný, dnes je v některých státech na prvním místě. Výskyt má vzestupný trend, hlavně u žen. Bronchogenní karcinom je na prvním místě v úmrtnosti na onkologické onemocnění, tvoří asi 1/3 úmrtí.
Obsah |
upravit Etiologie
- prokazatelný vztah ke kouření (85–90 % pacientů s karcinomem plic jsou kuřáci)
- po vykouření 200 000 cigaret (při spotřebě 20 denně, asi 10let) je riziko karcinomu 50× vyšší
- další vlivy má ionizující záření (radon v uranových dolech), azbest
upravit Klasifikace
- primární
- nemalobuněčný
- dlaždicobuněčný
- adenokarcinom
- velkobuněčný
- malobuněčný
- sekundární (metastatické postižení plic)
- paraneoplastické
Podrobnější informace naleznete na stránce Bronchogenní karcinom.- centrální
- periferní
upravit Centrální karcinom
Je velmi invazivní, šíří se do okolní tkáně, včetně pleury, perikardu, mediastina a ničí ji. Vzniká ze sliznice v plicním hilu a způsobuje zúžení bronchu. Snadno matastazuje do spádových uzlin v plicním hilu. Hematogenní metastázy nacházíme v plicích, kostech, nadledvinách a mozku.
upravit Periférní karcinom
Chová se podobně jako centrální karcinom, ale vzniká z bronchiálních větví a bronchiolů na periferii.
_by_core_needle_biopsy.jpg)
upravit Klinické projevy
U primárních karcinomů plic závisí na velikosti nádoru, nejčastější příznak je kašel (u 45–75 %), zprvu suchý, pak se mohou přidat zánětlivé komplikace a vznikne kašel produktivní. Silní kuřáci často kašlou chronicky, zde je důležitá změna frekvence a charakteru. Hemoptýza je přítomna u 20–30%, je to symptom iniciální. Bolest na hrudi pociťuje 25–30 % pacientů při periferně uložených tumorech (invaze do pleury či stěny hrudní). Stridor je hlavním příznakem centrálně uložených tumorů. Dušnost se objevuje až v pokročilých stádiích, je dána uzávěrem bronchu tumorem a vznikem kolapsu plic. Jiné, méně časté, příznaky jsou syndrom HDŽ (horní duté žíly), paréza n. reccurens, vznik Hornerova syndromu, hlavně při tumoru umístěném apikálně (Pancoastův tumor), dysfágie při kompresi či invazi do jícnu, invaze do perikardu a následný vznik arytmie, srdeční selhání, při obstrukci lymfy může vzniknout výpotek, který způsobí dušnost.
U metastáz závisí na lokalizaci. Z uzlin jsou postiženy hlavně nadklíčkové uzliny. Spolu s játry jsou plíce nejčastější místo metastáz. Metastázy nalezené pouze v plicích pocházejí nejpravděpodobněji ze sarkomů, u jiných tumorů mohou být metastázy i v dalších orgánech. Objevují se jako nodulární parenchymová ložiska, mohou se diseminovat lymfou (lymfangoitida), což je velmi nepříznivý stav.
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Zdroj
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2.11.2010]. <http://jirben2.chytrak.cz/>.
upravit Použitá literatura
- STŘÍTESKÝ, Jan. Patologie. 1. vydání. Epava, 2001. ISBN 80-86297-06-3.
